Phoenix/Praha - Loni touhle dobou nevěděl, jestli hokej ještě bude hrát. Popravdě, v zámoří se Radimovi Vrbatovi po zpackané sezoně ve Vancouveru moc nevěřilo. Možná i proto podepsal smlouvu s Arizonou na poslední chvíli, až v půlce srpna. A začaly se dít věci.
Vrbata v pětatřiceti letech zase ožil. Dával góly, přihrával. V dresu slaboučkých Coyotes dostal klíčovou roli, najednou zase patřil mezi nejlepší. V bodování pod sebou nechal mnohem větší a hlavně výrazně lépe placené hvězdy, v produktivitě českých hráčů byl dokonce třetí nejlepší.
Když se ho ale teď zeptáte, kdy a s kým podepíše smlouvu na příští rok, jen se usměje a možná trochu překvapí. "Asi jsem v lepší vyjednávací pozici než loni, ale číslem jedna pro mě zůstává Arizona. Když mě nebude chtít, třeba se vrátím do Evropy. I kdyby byl v NHL zájem jinde," říká autor dvaceti gólů v této sezoně v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zůstat za každou cenu v NHL? Na tom nelpí. Jeho prioritou je teď hlavně šťastná rodina. To pro něj znamená víc než sportovní cíle a šance vyhrát Stanley Cup.
Taylor Hall, Matt Duchene, Alexander Radulov, Anže Kopitar, Marián Hossa, Wayne Simmonds, Daniel i Hentrik Sedinové. Takhle bych mohl klidně jmenovat dál. Napadá vás, proč říkám jména zrovna těchto hráčů?
"Tak se Sedinama jsem hrál, ale Radulov? Tyjo, to fakt nevím… "
Všechny tyhle hráče jste v loňské sezoně nechal v kanadském bodování pod sebou. To je slušná práce, co?
"Aha, no jo! (směje se).
Samozřejmě je to příjemnější pocit než po té mé druhé druhé sezoně ve Vancouveru. Ale stejně jako jsem nelítal v oblacích, když jsem tam dřív dokázal nastřílet třicet gólů, nebyl jsem na dně loni, když se mi nedařilo. A v oblacích nejsem ani teď. Ale příjemné to je. To zase jo…"
Radim Vrbata
Pozice: útočník
Věk: 36 let
Klub: Florida Panthers
Plat v minulé sezoně před zdaněním: 3,25 mil. dolarů (80 mil. korun)
Plat v letošní sezoně: 2,5 mil dolarů + 1,25 milionu na bonusech
Bilance v minulé sezoně: 81 zápasů, 55 bodů (20+35)
Bilance v NHL: 1015 zápasů, 609 bodů (279+330)
Úspěchy: mistr světa (Vídeň, 2005), juniorský mistr světa (Moskva, 2001)
Je to příjemné zadostiučinění, jak jste dokázal všem, že na NHL pořád máte, i když o tom v Severní Americe loni často pochybovali?
"Já už to říkal několikrát. Moje trápení ve Vancouveru mělo nějaký důvod. Věděl jsem, že během jednoho léta nemůžu zapomenout hrát hokej. Vždyť sezonu předtím jsem měl třicet gólů, přes šedesát bodů a byl na All Star Game. To by byl přece nesmysl, abych na hokej pak za dva měsíce zapomněl. Já měl relativně jasno, věděl jsem, co a proč se děje. A hned mi bylo jasné, že když člověk stárne, každá taková nepovedená sezona vede k řečem, že to mám za sebou, že na to nemám. Vůbec jsem to neřešil. Šlo mi jen o to, dostat se do dobrého týmu, který mi dá roli, jakou chci. Proto jsem šel do Arizony."
Taky si pamatuji, že jste loni touhle dobou nevěděl, jestli vůbec budete hrát. Jestli třeba nebude lepší se vrátit domů do Mladé Boleslavi, nebo kariéru třeba ukončit. Takové otázky asi letos po tak povedené sezoně nehrozí, nebo jo?
"Taky je to jedna z možností… Uvidíme, jak proběhne draft s Las Vegas, od toho se situace v NHL bude odvíjet. Samozřejmě jsme se už v Arizoně bavili po sezoně o nějakých dalších možnostech. A ty jsou furt stejné jako loni. Buď podepíšu tady ve Phoenixu, nebo počkám, co se objeví jinde na trhu volných hráčů. A když se nám s rodinou nic z toho nebude líbit, třeba se vrátím do Čech. Je to úplně stejné jako loni. Jen s tím rozdílem, že po poslední sezoně asi budu v trošku lepší vyjednávací pozici."
Máte už náznaky, jestli vás Arizona podepíše? A kdy to máme čekat, už před draftem, nebo po něm?
"Před rozšiřovacím draftem určitě ne, to bych ani já sám nic nechtěl podepisovat. Nechci riskovat, že si mě nechránili a já skončil v týmu, kde bych třeba vůbec nechtěl být. Jestli něco budu podepisovat, tak až pak. Uvidíme…"
A dokážete si v tuto chvíli představit, že byste hrál v jiném týmu než v Arizoně?
"To je právě to, o čem mluvím. Varianta číslo jedna je zůstat tady v Arizoně. Kvůli hokeje i kvůli rodině, máme dvě úplně malé děti a osmiletého kluka. U něj je to největší komplikace, loni byl ve škole ve Vancouveru, letos tady, a kdybychom se teď měli zase stěhovat, šel by do třetí školy během tří let. To se nám moc nechce. Takže je nejpravděpodobnější, že když se nedohodnu s Phoenixem, třeba žádnou jinou nabídku z NHL nevezmu a radši se s rodinou vrátíme do Čech. Ale to bych v tuto chvíli asi ještě nechtěl řešit. Já doufám, že v Arizoně zůstanu."
Neptal jsem se vás jen tak. Před uzávěrkou přestupů se spekulovalo o tom, že vás Arizona vymění do klubu, kde budete mít šanci vyhrát Stanley Cup. Nestalo se tak a vy jste později řekl, že jste nikam vyměněn být ani nechtěl. To jste neměl ambice o něco hrát, že jste sám chtěl zůstat v týmu na dně soutěže?
"Když někde sezonu začínám, chci ji tam dokončit. Navíc nevěřím na to a v dnešní době to už snad ani nejde, že bych si předem vybral tým, nechal se do něj vyměnit a šel s ním vyhrát Stanley Cup. Já jsem měl v hlavě asi tři čtyři týmy, do kterých bych v tu chvíli asi šel, kdyby za mnou přišli. Říkal jsem si, že s nimi bude největší šance pohár vyhrát. No a jak dopadly? Všem skončila sezona v prvních dvou kolech play-off (směje se).
Poslední den výměn jsem byl nervózní
Nashville a Pittsburgh se prokousaly do play-off, na vašem seznamu, případně v řadách zájemců o vás nebyly?
"Tyhle dva kluby myslím ne. Mě na jaře chtěly týmy, které nakonec play-off ani neudělaly, anebo hned vypadly. Taky je ale třeba říct, že jsem si samozřejmě vybírat nemohl, stejně záleželo jen na Arizoně. Ta ale za mě nedostala žádnou adekvátní náhradu, to proto jsem nikam nešel. A já to bral tak, že je to dobře. Už jen kvůli té rodině. Být dva měsíce někde daleko od ní, to by nebylo příjemné. Tak jsem to ani nechtěl."
Páky jste na Arizonu neměl, ale v klubu má vaše slovo i jméno váhu. Předpokládám, že by se vás zeptali a celou věc s vámi konzultovali.
"Asi jo. Hlavně jsem v těch dnech kolem uzávěrky dal šestistý bod a v NHL odehrát tisící zápas. Druhá věc je, že já měl nízký základní plat ve smlouvě, ale hodně bonusů, které mi příjem navýšily (z 1 na více než 3,25 milionu dolarů, pozn. autora). A to hrálo velkou roli. U hráčů nad 35 let se totiž bonusy počítají do platového stropu až té další sezony. V tom, jestli odejdu z Arizony, nebo ne, proto i kvůli tomu bylo více faktorů."
Byl jste nervózní? V Česku situace kolem vás byla dramatická, pamatuju si to úplně přesně. Pár minut před uzávěrkou přestupů se na Twitteru objevila zpráva: "Vrbata opustil trénink týmu, je to jasné - bude vyměněný." A až létala jména klubů, kam na tuty půjdete. Montreal, Calgary, Boston…
"Ještě pár dní předtím jsem byl v klidu, věděl jsem, že ty bonusy budou hrát roli. A v týmu jsme spíš prožívali situaci kolem Martina Hanzala. Tam jsme věděli, že za něj tým asi dostane dobrou kompenzaci, taky se tak stalo a šel pryč. V moment, kdy ho vyměnili, to najednou dolehlo úplně na všechny. Poslední den už jsem nervózní byl. Neměl jsem to jak ovlivnit a jen jsem čekal, jak to dopadne, a divil se všem těm spekulacím. Když to skončilo, tak jsem si oddechl. Tyhle týdny kolem toho deadlinu, to bylo na mě mediálně až až. Nechci být středem pozornosti a tohle byly dva tři šílené týdny."
Není vám líto, jak Martin Hanzal dopadl? Odešel do Minnesoty vyhrát Stanley Cup, vypadl s ní v prvním kole a manažer Wild už řekl, že jeho výměny lituje…
"To je právě ono! Tehdy jsem si říkal: Tyjo, to je nejlepší tým na západě, ti půjdou daleko. A vypadli po prvním kole. Tým, se kterým vyhrajete, si v tu chvíli prostě nevyberete."
Hanzalovi smlouva skončila, prvního července půjde na trh nechráněných volných hráčů. Myslíte, že je šance, aby se vrátil za vámi do Arizony?
"Bylo by to příjemné, ale on si poprvé v kariéře zažije ten pocit být volný hráč a mít možnost si vybírat. Myslím, že si na to počká a bude si od prvního července vybírat tu nejlepší nabídku. Kdybych si měl vsadit, skončí v jiném týmu než ve Phoenixu."
Vy už jste naznačil, že chcete v Arizoně zůstat. Víte, co mě zajímá? Co vás žene i hnalo na jaře k tomu, chtít zůstat v týmu, který nemá ambice hrát na konci sezony o trofej? Jaké to bylo, chodit od Vánoc na zimák a vědět, že pro vás sezona skončí neúspěchem?
"Už před tou sezonou, když jsem podepisoval, jsem věděl, že tady mají pětiletý plán přestavby kádru. Takže jsem to takhle tušil. A taky nám to už někdy kolem těch Vánoc uteklo, už v prosinci to bylo víceméně jasné. Člověk ale stejně chodí na zimák a každý den se musí snažit předvést to nejlepší, takhle to v NHL prostě je. A nic na tom nemění situace, jestli jste poslední, první, nebo bojujete o play-off. Není to vůbec jiné, jestli hrajete finále konference, jako jsme s Arizonou hráli před pěti lety, nebo jste na dně tabulky."
Reprezentace? Tu jsem už uzavřel
Myslíte, že příští sezonu Arizona bude silnější než letos, nebo má pořád moc mladý kádr?
"Těch mladých hráčů tady máme opravdu hodně. Mají potenciál, teď bude pro manažery důležité, aby je obložili staršími a zkušenějšími hráči, kteří jim k růstu pomohou. To je teď nejdůležitější. Nejde mít v týmu patnáct hráčů mladších třiadvaceti let. Už si to zkusil i Edmonton a jeho výsledky se změnily až s McDavidem, přitom i k němu museli přivést starší zkušené hráče jako Lucic a Maroon."
Tak to se trošku vracíme na začátek rozhovoru. Nebyla by hloupost, aby vám Arizona smlouvu nedala?
(směje se) "Takhle to vidíme asi všichni. Ale ne, nechám to radši bez svýho komentáře."
Sledoval jste po skončení sezony mistrovství světa?
"Byl jsem na dva týdny v Česku, takže jsem na to koukal. V Americe jsem pak viděl i to čtvrtfinále."
A co jste na to říkal? Nemrzelo vás, že jste tam nebyl a nemohl týmu pomoct k lepším výsledkům?
"V těchhle letech si myslím, že by tam měli jezdit mladší kluci než já. Už na to nemám věk…"
Proto jste se trenérům omluvil?
"Ale ne, letos to nešlo ani kvůli tomu, že jsem dohrával sezonu s nataženým tříslem a břišním svalem. To jsou věci, které ještě teď cítím, když si jdu zaběhat. Ale i tak si myslím, že už je to za mnou. Já čekal ještě před sezonou na Světový pohár, jestli vůbec o mě bude zájem. Když nebyl, tak jsem ze svého pohledu reprezentaci uzavřel. Před šampionátem mi ještě Jandač s Ručinským volali. Ale i kdybych chtěl jet, stejně to kvůli zranění nešlo. Nebylo co řešit."
