Praha – Záběry z toho zápasu dosud stále dokola opakuje Česká televize a pořád je na co se koukat. Slavia s Plzní poskytly v pátém semifinále extraligového play off (4:5) přesvědčivý důkaz, že nejlepší hokej se v Česku začíná hrát v dubnu.
Rekordní počet diváků tohoto ročníku play off (přes 12 600) viděl v O2 areně určitě nejdramatičtější zápas dosavadního průběhu vyřazovací části, přestřelku s průběžným skórem, které se mrskalo z jedné strany na druhou jako velikonoční pomlázka.
Zahraje si Plzeň po 21 letech ve finále?
Plzeň po něm drží klíč k vysněnému postupu do finále ve vlastních rukách. Jedinkrát hrála o titul před 21 lety ještě v rámci československé soutěže, když ve finále tehdy podlehla Dukle Trenčín.
Čtyřiatřicet vteřin před koncem vybojoval finálový mečbol Tomáš Vlasák, odchovanec Slavie, který zlomil střelecké trápení v pravý čas.
"Asi nikomu jinému bych to nepřál víc. Protože si to zaslouží, strašně se snaží. Hrozně se zvednul, hraje výborně," chválil plzeňský hráč série Jan Kovář (23) svého o patnáct let staršího spoluhráče.
O báječnou hokejovou podívanou se ale staraly oba týmy, především jejich největší útočné hvězdy. Právě Kovář byl právem vyhlášený nejlepším hráčem zápasu za hosty, když vstřelil dva góly a na jeden nahrál.
A útočník Slavie Tomáš Hertl ukázal, že se skutečně musel učit u Jaromíra Jágra, když šest minut před koncem třetí třetiny vyrovnával na 4:4 svou typickou akcí ve stylu hvězdné osmašedesátky. Také on v zápase skóroval dvakrát.
Mazancovy pavučinky
Série dosud založená na obranné hře se v pondělí zvrtla v útočnou smršť. Byl to vůbec večer velikonočních zázraků. Sešívaní psi obranáři začali útočit, Hertl a dokonce i beci Slavie vymetali pavučinky v koutech branky Marka Mazance.
Ryan Hollweg, navrátivší se po disciplinárním trestu, předváděl, že kromě drsné hry umí přispět i ke konstruktivnímu hokeji.
Pokud byste jedním slovem museli popsat, co se dělo v O2 areně, pak to bylo "drama".
Pár vteřin poté, co Vlasák vypustil poslední šíp do slávistického srdce, se červenobílí při power play dostali do vyložené šance. Stačilo málo, a show šla do prodloužení.
Nezaujatý divák mručel spokojeností a přál si, aby tohle představení dospělo ještě k dvěma reprízám. Tedy nejen k povinnému šestému, ale i sedmému zápasu.
Plzeň jásala. Jen slávisté mají nejspíš ještě teď hlavu v dlaních, což byla jejich nejčastější pozici v šatně bezprostředně po zápase.
"Jsme naštvaní, ale teď už s tím nic neuděláme. Musíme to hodit za hlavu. Brát to jako že se nic nestalo, vstoupit do dalšího zápasu bez myšlenek na to, že prohráváme 2:3 na zápasy," říkal po utkání Tomáš Hertl.
Plzeň musí, Slavia může
Před středečním šestým utkáním je možná paradoxně v těžší pozici Plzeň. Nemusí jako ve čtvrtfinále s Litvínovem bojovat s klinickou smrtí, nýbrž v roli favorita potvrdit mečbol.
Čeká ji asi nejtěžší zápas sezóny před domácím publikem. Ve finále samostatné extraligy ještě nikdy nehrála, teď má k němu krůček.
Svazující pocit a úkol, který musí zvládnout především nejzkušenější Straka, Vlasák, ale třeba i zmíněný zámořím otřískaný Hollweg. Staří mazáci budou muset pomoct "juniorům" Kovářovi, Mazancovi a dalším.
"Neznamená to ještě vůbec nic. Hraje se na čtyři vítězné a ty ještě nemáme. Musíme vyhrát ještě jednou," zhodnotil aktuální stav série její nejlepší hráč Kovář.
Slavia? Trenér Růžička určitě nebude hledat složité recepty, ale vrátí tým ke kořenům.
"Šest gólů nedáme, to je jasné, my spíš umíme vyhrát 2:1," popisoval Hertl, o co půjde.
Růžičkova nejtěžší práce bude spíš psychologická – přesvědčit tým, že to ještě jde. Má kam se obracet, Slavia už jednou v play off dokázala zvrátit sérii ze stavu 2:3. Před čtyřmi roky se jim to povedlo ve čtvrtfinále s Vítkovicemi (dokonce ze stavu 1:3 na zápasy) a poté v semifinále vyřadili právě Plzeň.
Naopak indiáni takhle blízko postupu do extraligového finále ještě nikdy nebyli.
