Kvůli koronavirovým opatřením můžou sport sledovat zpravidla jen z televize. A když už tak fanoušci činí, často narážejí na organizované projevy občanského aktivismu.

Například hokejová NHL dovolila obránci Mattu Dumbovi, aby měl před kláním jiných týmů proslov o rasismu. Jindy hráči při hymně klečeli nebo se bez ohledu na týmovou příslušnost drželi za ramena. Liga aktivně podpořila hnutí Black Lives Matter a protestovala i odložením zápasů.

Reagovala tím na dění v USA. Po květnové smrti černocha George Floyda, jemuž bělošský policista dlouhé minuty klečel na krku, zachvátily zemi mohutné protesty proti rasismu a policejnímu násilí, které trvají dodnes. Místy je však doplňuje násilí, rabování a volání po radikálních politických krocích, jako je zrušení policie.

Zatímco jedni tak NHL tleskají, že má starost o lidská práva, jiní jí vzkazují, ať do sportu neplete politiku.

V podobné situaci je NFL, liga amerického fotbalu, basketbalová NBA, baseballová MLB a řada menších soutěží.

Ve všech případech jsou fanoušci rozpolceni. Například NBA už ví, že její play off zajímá oproti dřívějšku méně lidí.

Společnost The Harris Poll zajímalo, proč tomu tak je. 19 procent respondentů uvedlo, že jim vadí spojení soutěže s komunistickou Čínou. Dalších 28 procent si myslí, že sport bez diváků je nudný. Nejvíc lidí, 38 procent, pak má za to, že basketbalová liga už je příliš zpolitizovaná.

Ačkoliv čísla televizní sledovanosti je třeba brát s rezervou, neboť srovnání s řádně probíhajícími sezonami není fér, trend je jasný. Američanům se teď profesionální sport zajídá.

Propad popularity

V čerstvé anketě společnosti Gallup, která zkoumala postoj veřejnosti k různým průmyslovým a společenským odvětvím, obsadil profesionální sport 23. příčku z 25. Většina lidí ho vnímá negativně, přičemž hůř si vedly pouze farmaceutický průmysl a federální vláda.

Konkrétně dalo sportu pomyslný palec dolů 40 procent dotázaných. 30 procent Američanů ho stále vnímá pozitivně.

Ještě v minulém roce si přitom profesionální sport držel kladné hodnocení od 45 procent lidí, zatímco nespokojenci tvořili 25 procent. Žádné jiné odvětví nezaznamenalo takový sešup. Výzkumníci k obratu dodávají, že nastal v době, kdy ligy kvůli koronavirovým opatřením improvizují a kdy otevřeně podporují hnutí Black Lives Matter, což vyvolává odlišné reakce u různých skupin obyvatel.

Související

Urážlivé čelenky. Blackhawks zakázali "indiánské" fandění, jinde zašli ještě dál

Zatímco podporovatelé Demokratické strany vnímají profesionální sport zhruba stále stejně pozitivně, u republikánů, strany současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, se za rok propadl z 11 kladných bodů na 35 záporných. U nezávislých, kteří nejsou politicky vyhranění, pak z 26 kladných bodů na 10 záporných.

Ke sportu už mají převážně negativní postoj také muži (sedm záporných bodů), ženy (13), běloši (22) a věkové skupiny nad 35 let.

Naopak mu stále fandí mladší diváci do 34 let (21 kladných bodů) a také nebílí Američané (16), ovšem u nich nastal výrazný propad o 35 bodů.

Kluby NHL či NBA zatím nespokojenost části veřejnosti nepociťují při zápasech, neboť tribuny jsou kvůli opatřením proti covidu-19 zavřené. Na sociálních sítích však vřou diskuze a někteří fanoušci odhazují permanentky.

"Kvůli podpoře Black Lives Matter a protestům proti rasové nerovnosti jsme ztratili zákazníky," přiznal deníku Dallas Morning News prezident hokejových Stars Brad Alberts. Doplnil, že odešli permanentkáři, ale počet neupřesnil. Naproti tomu všichni sponzoři zůstali.

Liga amerického fotbalu NFL už přímý "střet" s fanoušky zažila v noci na pátek, protože Kansas City při startu ročníku otevřelo stadion pro část z nich. A hned nastaly kontroverze. 

Jeden z hráčů domácích Chiefs, Alex Okafor, při hymně poklekl a soupeři z Houstonu rovnou zůstali v šatně. Když poté vyběhli na trávník, schytali od diváků bučení, které pokračovalo i ve chvíli, kdy se fotbalisté obou mužstev drželi za ruce, aby ukázali jednotu v boji proti rasismu.