S čím v září poletíte do Ameriky?
Jelikož je to můj poslední rok tříleté nováčkovské smlouvy, chtěl bych udělat nejlepší sezonu z těch tří. Dvě byly O. K., ale teď chci udělat změnu a udržet se déle nahoře v hlavním týmu. V přípravě vidím zlepšení, mohlo by to klapnout.
Třeba i to, že byste sezonu začal rovnou v prvním týmu San Jose Sharks v NHL?
Udělat dojem na trenéry, to bude první a možná nejtěžší krok. Měli jsme hodně výměn, přijde hodně nových tváří, které se budou chtít předvést. Na kempu to bude extrémně náročné, ale se správným drajvem a odhodláním se dá všechno zvládnout.
V minulých dvou sezonách jste odehrál 103 zápasů na farmě v týmu San Jose Barracuda. Jaká by byla šance prosadit se nahoru odtamtud?
Dole i nahoře mě vedení Sharks i Barracudy zná. Možná bych měl i potom lepší šanci dostat se z farmy nahoru. Pokud tam někdo nebude vyloženě odskočený. Uvidíme, nechávám to na trenérech.
Tým Sharks se pozměnil především po odchodu obránce Erika Karlssona, v tomto "megatrejdu" figurovalo více hráčů. Jak teď čtete situaci mezi útočníky a svou pozici?
Přišli Mikael Granlund s Mikem Hoffmanem, dvě velká jména. Do sestavy se vrací Luke Kunin, to máte hned jednu kompletní útočnou lajnu. Bude to opravdu náročné, ale věřím, že si tam zahrát můžu.
Z Detroitu přišel i český forvard Filip Zadina.
Jasně, na Záďu jsem zapomněl. Bude nás tam více Čechů, celkem pět. Beru to jako plus. Rozrůstá se nám česká kolonie.
Minulá sezona byla pro vás bodově i počtem zápasů v NHL o něco slabší než ročník 2021/22. Jak se za ní ohlížíte?
Měl jsem strašně těžký začátek sezony, nešlo se mi dostat do zápasového tempa. Nemohl jsem se prosadit bodově. Párkrát jsem nehrál ani na farmě. Pak jsem začal spolupracovat s mentálním koučem Honzou Mühlfeitem. Kdybych se s ním nespojil, možná bych to zabalil a vrátil se do Česka. Ale už je to za mnou. Na konci sezony to bylo lepší, nahoře jsem dostal tři zápasy za zásluhy. Nějak se to dopinkalo, teď to musí být lepší.
Na čem jste s mentálním koučem pracovali?
Pomohl mi s věcmi mimo led. Se soustředěním, naučil jsem se dechová cvičení, rozvinul jsem si představivost. Je těžké to popsat, to je zkrátka jejich práce. Ale opravdu mi to pomohlo. Já tomu věřím, nepodceňuju vliv hlavy na sportovní výkon. Už dříve jsem v tomto směru spolupracoval s Dušanem Randákem.
Sezonu jste končil se 121 trestnými body, byl jste druhý nejvylučovanější hráč týmu. Jste známý jako tvrdý útočník, ale je tohle výsledek vaší snahy ještě více přitvrdit?
(smích) Nějak to vyplynulo, ale i trenéři chtěli, ať se více rvu. Že to tým ode mě potřebuje. Další na řadě po bitkařích jsem byl já. Ne že bych to vyhledával, ale když byla šance, skočil jsem do toho. Když máte pak devět rvaček za sezonu, trestné minuty naskáčou.
Smířil jste se s touto rolí na ledě?
Určitě. Je to součástí mojí hry. Když hrajete jako já, nikdo vás nenechá odjet jen tak na střídačku. Pokud někoho srazíte, přijde soupeř, který si s vámi bude chtít vyřídit účty. Ze třetí nebo čtvrté lajny nemůžete říct ne, musíte do té rvačky jít.
Kdybyste se uchytil v NHL, mohl byste být vyloženě ochránce hvězd? Góly a body by se od vás úplně prioritně asi nečekaly.
Ochránce hvězd, to zase ne. Na to tam jsou jinačí super rváči. Přišel třeba Anthony Duclair z Floridy, ten se hodně rve. Ale kdybych dostal šanci, bez problémů bych se za kohokoliv popral i já.
Chystáte se na rvačky i přes léto? Třeba formou tréninku bojových sportů?
To ne, soustředím se přes léto na techniku, na dovednosti, na střelbu. Rvačku můžete natrénovat párkrát přes sezonu a dá vám to dost. Dovednosti potřebujete každý zápas a já na této stránce hry potřebuju nejvíce pracovat.
Moc Čechů, kteří by jako vy vynikali nepříjemností pro soupeře a tvrdou hrou, v NHL nehraje, viďte?
Je to Radko Gudas, trochu asi Tomáš Nosek. Tím ale možná končíme. Pokud bych si takhle měl udělat u fanoušků v Česku jméno i já, vůbec by mi to nevadilo. Proč ne.
Když jste zmínil Gudase, jak se vám líbí jeho hra?
On je obránce, já útočník. Ale jinak na jeho hře je vidět, jak strašně je zapálený. V minulé sezoně klidně sundal dalšího Čecha, Davida Kämpfa u mantinelu. Když je na ledě, je mu to jedno. Je za tuhle hru placený a uznávaný jak v zámoří, tak u nás.
Kdybyste se na ledě střetli vy dva, asi by to jiskřilo, co myslíte?
Nooo, já si myslím, že jo. (smích)
V jaké fázi přípravy momentálně jste?
Mám za sebou osm týdnů letní přípravy, jdu do finiše. Do Ameriky poletím 10. září, mám tři týdny na dopilování. Suchou přípravu i ledy mám v Praze, minulý týden jsem si dal takový lehčí, podíval jsem se domů za rodinou a kamarády.
Před pěti dny jste se v Oldřichovicích s hokejisty Třince, z něhož jste se do velkého hokeje odrazil, zúčastnil fotbalové soutěže o penaltového krále Třinecka. Jak jste si to užil?
Bylo to hrozně super. Děkuju Třinci a Honzovi Peterkovi za pozvání. Poznal jsem nové třinecké tváře, potkal jsem se i s hráči, které znám. S Martinem Růžičkou, Petrem Vránou, Tomášem Kundrátkem, Danem Kurovským nebo Majem Adámkem. Penalty byly zábavné, takové akce bych bral klidně častěji.
Z hokejistů jste se v soutěži dostal nejdál.
Ano. Myslím, že pět penalt jsem proměnil. Dostal jsem se do nejlepší třicítky kopáčů. Nebylo to špatné, fotbal v létě docela často hrávám, takže jsem si věřil, že z hokejistů dojdu nejdál. Ale když jsem pak viděl kluky fotbalisty, kteří to pořád dávali přesně k tyči, tušil jsem, že úplně na vrchol mi to nevyjde.
