To byl zápas! Musím přiznat, že po dvou třetinách jsem za stavu 0:2 pro Švédy nevěřil, že to ještě otočíme. Nicméně když jsme hned snížili a viděl jsem, co se na ledě začíná dít, říkal jsem si: "A máme je!"
Už to bylo dobré, Švédové se podělali, vůbec nestíhali. Naši začali hrát úplně jinak než v dosavadním průběhu turnaje. Najednou tam byl tah na branku, strašná bojovnost obránců, kteří schytali spoustu ran.
Už samotný začátek zápasu se mi líbil. Měli jsme velký tlak, bohužel jsme nedali gól a pustili jsme k tomu Švédy. Ti hráli dvě třetiny výborně, jenže nedotáhli to do konce. Nestačilo jim to.
Ve třetí třetině byla na ledě úplně jiná energie. Vlítli jsme tam jako úplně nový mančaft. Honza Kovář pak říkal, že to takhle musí vypadat pořád. Má pravdu, bez toho nasazení a bez bojovnosti to zkrátka nejde.
Vypíchnu Jakuba Vránu, který nastartoval obrat gólem v přesilovce. To byla perfektní rána do víka. Ani sám nevěděl, jak to trefil. Má problémy s ramenem, vypadalo to, že nedohraje, a nakonec sehrál velkou roli.
Richard Farda
Bývalý hokejový útočník a trenér, 75 let.
Rodák z Brna, s nímž vyhrál československou ligu v roce 1966. S národním týmem hrál na šesti světových šampionátech, v roce 1972 se v Praze stal mistrem světa (z let 1971 a 1974 má stříbro, z let 1969, 1970 a 1973 bronz). Bronzovou medaili získal také na olympiádě 1972 v Sapporu.
Před třicítkou emigroval přes Švýcarsko do Kanady a tři roky strávil v soutěži WHA (dřívější konkurence NHL). Kariéru dohrál ve Švýcarsku, kde pak dlouhá léta také žil. V extralize trénoval Olomouc, Kometu, Slavii, Havířov, Vítkovice, Plzeň, Karlovy Vary a naposled Jihlavu v sezoně 2004/05.
Nebo Lukáš Klok. Zbytečným faulem pustil Švédsko do přesilovky a do vedení 2:0. Pak chvilku nehrál a ve třetí třetině trefil vítěznou branku. Tak to někdy bývá. Trošku štěstí je k takovému obratu potřeba.
Chválil jsem obětavé obránce, kteří pochytali spoustu střel, základem k udržení náskoku byl ale také výkon Šimona Hrubce v bráně. Ukázal, že je naše jasná jednička, chytil toho hodně. Nicméně znovu opakuju, že za takhle bojujícím týmem a obranou se chytá úplně jinak.
Švédové jsou po porážce skoro mimo hru o postup. Museli by všechno vyhrát, porazit i Rusy. Našim už se bude dýchat lépe, ale pořád to ještě nemají hotové. Podle mě bude záležet hlavně na utkání proti Slovákům.
Hodně se řešily a řeší emoce trenéra Filipa Pešána. Skoro všichni říkají, že tam jen tak stojí a vypadá to divně, jako by s týmem nežil. Vedle fanoušků to tvrdí i někteří experti. Je tam jak solný sloup, za mě je to špatně.
Proti Švédům týmu dlouho teklo do bot, Pešán tam byl jako zmoklá slepice, ale po obratu se trošičku otevřel a usmál se. Hráči mluví o tom, že v šatně se chová jinak. Ano, každý trenér má svůj styl, jen za sebe říkám, že nejsem zastáncem takové odměřenosti.
