Komentář – Podporu útoku uvalit na bedra beka Ondřeje Němce. Střílení gólů nechat na umu Romana Červenky, Vladimíra Sobotky či Martina Erata. A černou práci svěřit Petru Koukalovi.
Snad každý fanoušek by před finským Karjala Cupem složil tým, který by na papíře vypadal lépe než ten, s nímž vyrazil do boje trenér Josef Jandač. Otázkou je, zda by výběr evropských hvězd oslnil.
Finům podobná strategie nevyšla. Na domácím turnaji skončili třetí a po dvou porážkách neměli o co hrát. Přitom spoléhali na čtyři hráče zocelené olympijskými bitvami a šestnáct hokejistů se zkušenostmi z mistrovství světa.
Češi představili skoro o čtyři roky mladší mužstvo a dali šanci sedmi nováčkům. Vzešla z toho druhá příčka, tedy druhý nejlepší výsledek za posledních osm let. Po vítězství nad Švédskem (6:3) a Finskem (5:3) podlehla Jandačova parta akorát Rusům (0:3).
Podpora ofenzivy? Žádný problém
Příjemný pocit z dobrého umístění navíc téměř nic nekalí. Český tým sice oproti zářijovému Světovému poháru postrádal nejlepší hráče, takže ho více trápily nepřesnosti, ale pokračoval v pohledné hře, které nechyběl zápal, aktivní přístup a snaha obránců podpořit ofenzivu.
Poslední bod naplňoval především 25letý Jakub Jeřábek. Šikovný zadák, jehož cit pro rozehrávku nerozhodila ani náročná Kontinentální liga, posbíral čtyři body (2+2) a kromě úvodního klání v Plzni dokonce nosil kapitánské céčko.
Vedle Jeřábka vyčníval Adam Polášek, kterému přesun do Ruska také neuškodil, spíš naopak. V pravou chvíli dokázal myslet na útok i chomutovský Jan Rutta, ale jak novinářům sdělil sám Jandač: "Honza ještě musí zapracovat na obranné práci."
Nikoho nepřekvapí, že gólové kombinace rozjížděli hlavně Jan Kovář z Magnitogorsku (byť odehrál jen jedno utkání) a Lukáš Radil ze Spartaku. Po jejich boku pozitivně překvapil 21letý plzeňský forvard Dominik Kubalík, jenž konečně ukázal, že bodové hody dokáže pořádat i na mezinárodní půdě. Naproti tomu Marku Kvapilovi, králi extraligové produktivity, se to nepodařilo. Do sbírky přidal pouze jednu asistenci.
Úplně naprázdno vyšlo všech sedm nováčků (ten osmý, brankář Karel Vejmelka, podle plánu nenastoupil), což ale rozhodně neznamená, že zklamali. Naopak. Dodržovali důkladně naordinovanou taktiku i v podstatně svižnějším mezinárodním tempu. Litvínovské duo Robin Hanzl a Tomáš Pavelka si navíc časem vydobylo víc prostoru na ledě. Proti sborné oba hráli kolem 16 minut.
Sborná na rozdíl od Čechů ukázala sílu hráčské základny
Jenže ačkoliv zelenáči první zkoušku zvládli, mančaft na nich nestál. Proto může budit závist pohled na Rusko, které Karjala Cup ovládlo s totálně nezkušeným výběrem, jehož věkový průměr jen lehce přesahoval 22 let.
Navrátilec ze zámořské NHL Valerij Ničuškin jistě poutal pozornost, ale zbytek? Arťom Zub, Alexandr Barabanov nebo Pavel Kraskovskij. Český fanoušek o nich možná nikdy neslyšel, přesto svedli minimálně nahradit mnohdy znuděné hvězdy kalibru Ilji Kovalčuka.
Aktivním Čechům se v souboji o celkové prvenství vyrovnali bruslařky, navrch přidali nezvykle týmový a disciplinovaný výkon. Zároveň ale nepostrádali individuální kvalitu, která je nakonec nasměrovala k výhře.
O takové hráčské základně mohou Jandač a spol. jen snít, ale není pravda, že absolutně nemají kde brát. Mají. A naštěstí se nových tváří nebojí. Turnaje typu Karjala Cupu beztak většinou nemají smysl pro hokejisty, kteří už si pomalu nepamatují, kolik světových šampionátů s reprezentací objeli.
