Šesté vydání Champions Hockey League nabídlo v úterý čtyři úvodní čtvrtfinálové souboje. Návštěvy na stadionech ve Švédsku, Švýcarsku a Česku ale zdaleka neodpovídaly faktu, že se bojuje o postup mezi nejlepší evropskou čtyřku.
Ve Stockholmu přišlo na Djurgaarden proti Mnichovu jen 1796 diváků, v Göteborgu sledovalo duel mezi Frölundou a Bielem 3182 lidí. Ani mimo Skandinávii nebyla účast bůhvíjak růžovější. V Hradci Králové přilákalo utkání proti Zugu na tribuny 2503 fanoušků a nejvyšší návštěva dne v Lausanne na zápase s Luleou činila 3232 nadšenců.
Legendární stadion Hovet, domácí stánek Djurgaardenu, se zaplnil z 22 procent celkové kapacity, v Lausanne byla nová aréna obsazena alespoň z jedné třetiny. Také Hradec se dostal na 33 procent, Frölunda na 27.
Evropský projekt si zkrátka na většině hokejových adres stále nezískal potřebnou přízeň fanoušků. Situace se rok od roku příliš nemění, vloni byla divácká čísla z prvních duelů čtvrtfinále velmi podobná.
Důvody jsou různé, od vysoké ceny vstupenek přes v očích diváků nízkou atraktivitu týmů (například Frölunda sice třikrát vyhrála Ligu mistrů, ale z hlediska evropského zájmu nepůsobí třeba jako fotbalové velkokluby) až po nezvládnutou propagaci zápasů na daných místech.
Hradec Králové před startem aktuálního ročníku soutěže změnil přístup, přestal brát Ligu mistrů jako otravnou nutnost a vyhlásil si cíl dostat se co nejdále. A Mountfieldu se to daří. Jako jediný z českých klubů prošel do čtvrtfinále a po úvodní remíze 1:1 nebude v odvetě v Zugu bez šancí.
Jenže fanoušci Východočechů jako by nevěřili obratu v rétorice klubu. Prezident Hradce Miroslav Schön před dvěma lety prohlásil, že evropská soutěž na klubech parazituje, zato letos chce Mountfield uspět. Utkání s Zugem odehrál s výjimkou Petra Koukala se všemi oporami, přestože na tom v extralize není zrovna komfortně a mohl by hráče šetřit.
Tak přistoupila ke čtvrtfinále Ligy mistrů před rokem brněnská Kometa a do zápasu proti Frölundě vyrukovala s teenagery nebo hráči z první ligy.
Hradec se k takovému kroku neuchýlil, Zug přivezl Jana Kováře, mistra světa Oscara Lindberga nebo kapitána švýcarské reprezentace Raphaela Diaze. A přesto byla atmosféra na stadionu velmi decentní.
Liga mistrů v aktuálním ročníku rozděluje mezi 32 účastníků 61 milionů korun, což je oproti začátkům nárůst o 22 milionů. Některé zápasy mají špičkovou úroveň. Fanoušci však po evropské konfrontaci neprahnou.
Frenetická kulisa na zápasech Liberce a Augsburgu v základní skupině, vlakový výjezd fanoušků Mountfieldu do Štýrského Hradce nebo cesty třineckých příznivců v letadle přímo s hráči jsou jen světlými výjimkami.
Doslova trapně pak pro Ligu mistrů vyznívá letmé porovnání s některými nižšími ligovými soutěžemi v Evropě. Návštěvy na čtvrtfinále CHL trumfl například prvoligový zápas Vsetína s Přerovem, na který si v sobotu našlo cestu 3570 diváků. Skoro o dva tisíce více než na Djurgaarden.
V Českých Budějovicích přišlo v pondělí na Havířov 5665 fanoušků, v Německu zase v neděli zavítalo 5143 diváků na utkání druhé nejvyšší soutěže mezi Frankfurtem a Freiburgem. A dalo by se pokračovat.
Tato srovnání jen dokazují, že Liga mistrů má v práci s konzervativními hokejovými fanoušky nadále značné rezervy. Zatím je stále neupoutala.
