Brno - Gólman Jaroslav Hübl odešel z českých kluzišť v roce 2012, aby vyzkoušel štěstí v zahraničí. Po angažmá ve švýcarské a finské lize se uchytil v italském Bolzanu a hned první rok slavil mistrovský titul v mezinárodní EBEL lize.
"Život na západě nás s rodinou uhranul. Ve Finsku to nebylo ideální kvůli počasí. Chtěli jsme být někde, kde je více sluníčka, a naskytla se šance být v Bolzanu," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz třiatřicetiletý brankář.
Jeho jméno je v Česku spojeno především s Litvínovem, kde dlouhá léta působil. Oblékal ale i extraligový dres Mladé Boleslavi a v roce 2010 odchytal dvě utkání za českou reprezentaci.
V Bolzanu jste již třetím rokem, takže jste spokojený?
Ano, hodnotím to pozitivně. Proto tam každý rok zůstávám. První sezonu jsme vyhráli ligu, loni to nebylo úplně optimální. Letos jsou ty ambice znovu nejvyšší.
V čem je toto angažmá specifické?
Životní styl v Itálii je trochu jiný a projevuje se to i v hokeji. Zaměření na něj není až tak profesionální, ale o to více si to hráči užívají.
Hned první rok jste slavil titul. Jaké jsou na to vzpomínky?
Ty nejlepší. Tým se skládal na poslední chvíli a myslím si, že už nikdo takovou ruku mít nebude. Všechno si perfektně sedlo a podle toho ta sezona vypadala.
Bolzano má před sebou dobrou budoucnost
Pak ale Bolzano postihly finanční problémy…
Ano. Zvažoval jsem odchod, ale byl jsem ujištěný, že se vše vyřeší. Měli pravdu. Samozřejmě to není na takové úrovni, jako je Salcburk, Vídeň nebo Klagenfurt. Teď to ale vypadá, že by to v Bolzanu mohlo být každým rokem lepší a lepší. Klub se pomalu zvedá a profesionalizuje. Má před sebou dobrou budoucnost.
Loňskou sezonu jste odchytal prakticky sám. Je to pro vás plus?
Už jsem si na to zvykl, ale je to náročné na fyzičku i psychiku. Člověk se musí udržovat, aby to zvládl. Nevadí mi to ale, spíš naopak.
Učí se od vás Italové jako od Čecha? Pomáháte s tréninky?
Letos jsem začal chodit na tréninky s dětmi jako trenér gólmanů. Na léto je v jednání brankářský kemp, takže i v těchto věcech se tam začínám angažovat.
Jste v týmu jediný Čech. Jak probíhá komunikace? Naučil jste se italsky?
Více méně ne, protože máme i trenéra Američana, takže se mluví anglicky.
Když jdete do restaurace, objednáte si v italštině?
S tím je trochu problém. Mluvím anglicky a hlavním jazykem tam je němčina s italštinou dohromady. Anglicky se tam člověk tolik nedomluví. Nikdy se mi ale nestalo, že bych si nevyřídil, co bych potřeboval.
Jaký je životní styl na severu Itálie? Jsou tam hory…
To ano, ale lyžovat nechodíme. Není na to čas a člověk má strach, aby se mu něco nestalo. Byl by z toho akorát problém. Co se týče toho životního stylu v Itálii, nikdo nikam nepospíchá. Všechno tam jde v klidu s kafíčkem. V tomto je ten životní styl perfektní.
EBEL je show pro diváka
Je pro vás Itálie priorita, nebo byste měnil angažmá?
Jsem otevřený všemu. V Bolzanu mám plno přátel. Vím, co se ode mě očekává. V tom je tam výhoda, ale kdyby se vyskytla šance do lepší ligy nebo do Čech, tak bych to určitě zvážil.
Jak vám vyhovuje EBEL?
Soutěž je pro diváka perfektní. Ve hře je spousta šancí. Přirovnal bych ji ke švýcarské lize. Ta je téměř stejná. Když to mám vzít z pohledu gólmana, byl bych radši, kdyby padalo méně gólů (smích). Už jsem si ale zvykl. Lidi se baví. Tím, jak se dá každý zápas otočit, je to show. Když jsem hrál ve Finsku, dostal jste dva góly a bylo po zápase. Už bylo nemožné to otočit. V tomto je ta EBEL perfektní.
V lize působí i české Znojmo. Je to pro vás takové derby?
Už ani ne. Beru to tak, že je to zápas jako každý jiný. Musím tedy říct, že se nám ve Znojmě daří. Sbíráme tam pravidelně body, takže pro nás perfektní výlet (smích).
