Zhruba od konce loňského roku píšete pravidelně příspěvky na svůj web. Jak ten nápad vznikl?
Myslím, že je to potřeba. Situace v českém hokeji vybízí ke sdílení materiálů. Chci se na tom podílet, proto na web píšu. Podle mě to ocení i fanoušci a další lidé kolem hokeje. Takové otevření karet neškodí. Lidé si představují, jak je lední hokej lehký nebo jednorázový, ale ti sportovci to opravdu nemají jednoduché.
Budete pokračovat v psaní článků i během soutěžní sezony?
Ano, určitě to mám v plánu. Celé je to jeden velký koloběh, a pokud je klubová organizace dobře nastavena, proč to nesdílet s ostatními. Mám na to prostor, cítím, že je to potřeba, a baví mě to.
Ovšem není to tak, že byste ukazoval jen zákulisí třineckého klubu a vaší práce. Komentujete různá hokejová témata, vyjadřoval jste se k úrovni mládežnického hokeje či kauze trenéra Martina Stloukala.
Ano, chci se tímto způsobem podělit o svůj pohled, své zkušenosti. Věřím, že to může být pomoc pro kohokoliv, kdo ty články čte, třeba pro rodiče mladých hokejistů. Třeba si z toho někdo něco odnese. Je potřeba takto pomoct českému hokeji, osobně mě to naplňuje.
Popisujete tam také přípravu třineckých hráčů. Jak jste spokojený s jejich prací od března, kdy byla náhle ukončena minulá sezona?
Dali jsme hráčům větší prostor, měli možnosti individuálního tréninku a následně jsme je svolali ke společné přípravě. Měli jsme soustředění v Nízkých Tatrách a s hráči jsem byl spokojený. Z individuálního tréninku přišli dobře připravení, postavili se k tomu výborně. Nicméně kondičku můžete mít, jakou chcete, ale musíte to prodat na ledě. Těším se, že tomu tak bude.
Soustředění v Nízkých Tatrách koncem června bylo podle některých hráčů mimořádně tvrdé. Proběhlo podle vašich představ?
Bylo to skvělé, kluci budou ještě dlouho vzpomínat. (úsměv)
V rámci trojboje po těžkém kruhovém tréninku a osmikilometrovém výběhu ještě tahali kládu do strmého kopce. Jak si vedli?
Vedli si moc dobře. Nejdříve tam byla nachystaná menší kláda, ale mně se to nezdálo, tak jsem jim ještě přidal. Odvalil jsem větší a těžší. Půjčili jsme si ji od lesníků a pak zase vrátili.
Hráči nevěděli, že se jedná o trojboj, takže je dvanáctimetrová kláda na závěr musela pořádně překvapit, viďte?
Přiběhli ke svahu, kde ležely klády vedle cesty, a viděli strmý kopec. Říkali si, že budou asi běhat sprinty, protože už v minulosti jsme tohle u toho kopce podstupovali. Nakonec si to dali i s kládou, byla to dřina, ale to patří k letní přípravě.
Jaký byl pondělní první společný trénink na ledě?
Podmínky byly těžké, led nebyl vůbec kvalitní. Bylo to jako v prádelně, viděl jsem, jak se klukům těžce dýchalo. Tento týden podstoupí ještě zátěžové testy, budou toho mít docela dost. Proto máme tréninky spíše takové jezdicí, aby se hokejisté nachystali. V příštím týdnu do toho šlápneme více.
Zvažujete ještě nějaké posílení týmu?
Vnímáme negativní sílu koronavirové krize, která se projevila i na nás. Ale věříme tomu, že máme tým dostatečně silný na to, abychom zase hráli o nejvyšší příčky. Uvažujeme ještě o posílení na některých postech, u nichž cítíme, že je třeba mít větší konkurenci. Více ale prozrazovat nebudu.
V klubu skončili zkušení obránci Vladimír Roth a Lukáš Krajíček, útočníci Jiří Polanský a Martin Adamský. Jak byste popsal posily?
Když začnu u beka Honzy Jaroměřského, měli jsme o něho velký zájem. V podstatě v každém utkání s Olomoucí proti nám hrál velmi dobře. Ne že by se na nás specializoval, ale prostě je to hotový hokejista s týmovým projevem. Dostal nový náboj do kariéry, má 31 let, není to žádný nováček. Daniela Kurovského jsem lanařil už kdysi coby trenér třineckých juniorů. Vidím v něm velký útočný potenciál. Sestava není nafukovací, ale všichni kluci mají šanci porvat se o místo.
Po třech letech v Kanadě se vrátil slovenský mládežnický reprezentant Miloš Roman. V čem by mohl být jeho přínos?
Miloše jsem trénoval v třinecké juniorce a jsem hrozně rád, že u nás chce dále pokračovat. Očekávám od něho takovou tu mladickou jiskru, kterou může do sestavy přinést. Je to v podstatě náš kluk, ale věřím, že Třinec pro něj nebude poslední stanicí.
V srpnu vás čeká novinka, místo přátelských zápasů budete hrát Generali Česká Cup a ve skupině potkáte Vítkovice, Zlín a Přerov. Co od toho očekáváte?
Odehrajeme to na tři útoky, budou to pro nás zápasy kondičního rázu. Vyzkoušíme hlavně hráče, kteří jsou tady na zkoušku a jež potřebujeme vidět. Věřím, že ze skupiny postoupíme dál, ale v přípravě a nastavením tréninku směřujeme k 18. září a startu extraligy.
