Jak jste viděl rozhodující akci, po které jste v prodloužení skóroval?
Dobře jsme si ve středním pásmu vyměnili puk s Davidem Kämpfem, jel jsem ze strany sám a říkal jsem si, že to musím vzít na sebe. Dokonce jsem si schoval puk, protože Šimonu Hrubcovi jsem nikdy nemohl dát gól. Jsem rád, že to tam padlo. Byla to docela hezká akce, ale ve finále je nejdůležitější, že jsme vyhráli.
Přesilovky hrají v této sérii mimořádnou roli. Čím si myslíte, že to je?
Přesilovky rozhodují, ano. Člověk je celou sezonu trénuje a v play off je to potom taková odměna. Zní to tak, že to říká každý, ale prostě to tak je.
Soustředili jste se před touto sérií speciálně na přesilovky?
Ani ne. My se hlavně soustředíme na naši hru a přesilovky se snažíme hrát stejně jako v základní části. Jsem rád, že nám to jde. Musím to zaklepat.
Znovu jste vyhráli navzdory střelecké převaze Třince. Co tomu říkáte?
O tom prostě ten hokej není. Musíš vyhrát, ať hraješ jakkoliv. Můžeš hrát ošklivě, ale musíš vyhrát. Třinec má sice větší herní pohodu nebo převahu, ale my zase docela dobře bráníme. Třinec nějaké šance má, ale Jánko Laco chytá bezvadně a jsme moc rádi, že ho máme.
Co říkáte na stav série po dvou zápasech? Třinec přeci jen byl favoritem…
Už jsem to říkal po předkole, ta liga je hrozně vyrovnaná. Takže ačkoliv vedeme dva nula, ještě zdaleka není konec. Jedeme domů a tam se budeme soustředit zase na naši hru. Snad doma urveme nějaký zápas, teď se zase soustředíme na ten nadcházející. Nekoukáme na to, jestli je to dva nula.
Napadlo by vás, že v Třinci dvakrát vyhrajete?
Mě by nenapadlo, že dokážeme otočit předkolo po těch dvou zápasech s hrozivým skóre. Neměl bych to říkat, ale už jsem byl skeptický. Ale ukázalo se, že naše mužstvo má sílu. Sem jsme jeli už s takovou pohodou. Chtěli jsme vyhrát první zápas, což se nám povedlo. Po včerejšku jsme chtěli vyhrát druhý zápas, což se také povedlo.
Co se s vámi stalo za stavu 1:3? Pak jste ještě dokázali utkání zvrátit.
To už jsem tolik skeptický nebyl. Celou sezonu se nám docela dařilo otáčet zápasy, takže jsem pořád věřil. Tam stačí jedna střela, klidně nějaká šmudla. To se ukázalo, dali jsme na 2:3 a potom už to šlo. Třinec měl asi optickou převahu, ale jak jsem říkal, na to se nehraje.
V prodloužení jste vy sám mohl rozhodnout už dříve. Popište tu situaci…
Ano, tam jsem to zkoušel cpát mezi nohy. Ale ono to najednou vyjelo a zůstalo to na brankové čáře. Já jsem si říkal, že to není normální, že snad tomu Hrubcovi nikdy gól nedám. Pak se to ale povedlo.
Byla to podobná situace jako později při té přesilovce. Souhlasíte?
Dá se říct, že jo. Říkal jsem si, že to už snad musím propálit, jinak bych si už asi propálil hlavu. (smích)
Jak jste na tom po náročném předkole s fyzickými silami?
Tím, že se vyhrává, tak ty síly momentálně jsou. Je to play off, musíme se vymačkat, co to jen jde. Koukáme jen na zápasy před námi, regenerovat budeme po sezoně.
Zažil jste někdy tolik zápasů v tak málo dnech?
Já myslím, že zažil. Mám pocit, že jsme tenkrát hráli na Slavii předkolo na pět zápasů, čtvrtfinále na sedm zápasů a v semifinále jsme vypadli. Asi jsem to zažil, ale jak říkám, je to jedno. V play off jde člověk na krev, i když už nemůže.
Panuje v týmu velká euforie po obratu v předkole a při současném stavu?
Jsme v euforii, že jsme postoupili, ale samozřejmě ještě sezona nekončí. Ano, splnili jsme si v uvozovkách to, na co máme. Ale když už jsme toto zvládli, tak proč bychom nemohli porazit Třinec? Doufám, že v dalším zápase urveme zase vítězství.
Co se s týmem stalo, že jste vyhráli pětkrát v řadě?
Těžko říct. Měli jsme trochu štěstí, ale máme skvělou partu a bojujeme jeden pro druhého. Hlavně máme výborného gólmana, ten je strůjce všeho. Něco jsme změnili, řekli jsme si, co máme hrát, a je to dobré.