Robert Říčka je vůbec zajímavý případ. Extraligu ochutnal poprvé až v pětadvaceti letech, do té doby hrál třetí nebo druhou nejvyšší soutěž v rodném Havířově. Laso mezi elitu podal blonďatému útočníkovi Zlín.
Odtud se přes pár zápasů v národním týmu odrazil k angažmá ve Spartě, jež trvalo nakonec čtyři roky. Než si Říčka řekl, že potřebuje nový impulz, a letos kývl na nabídku Pardubic. Udělal dobře, v obrozeném klubu válí.
"Udělat změnu bylo dobré rozhodnutí. Mám větší roli než na Spartě, více prostoru na ledě i v přesilovkách. Do toho jsem měl kvalitní a tvrdou letní přípravu, se spoluhráči jsme si sedli na ledě i mimo něj a trenéři mi věří. Chytil jsem úvod sezony, teď už si ve hře i více dovolím," popisuje Říčka.
Výsledkem souhry zmiňovaných okolností je první místo mezi střelci. S jedenácti trefami ve čtrnácti zápasech. Přitom dosavadním extraligovým maximem útočníka je osmnáct branek ze sezony 2015/16 ve Zlíně. Zdá se, že tento osobní rekord by měl určitě padnout.
"Ještě je potřeba dodat, že mám i štěstí, které je k tomu potřeba. Některé branky byly opravdu šťastné," usmívá se Říčka. Naposledy při pardubické výhře na nájezdy v Třinci se trefil dvakrát, byť ani jeden zásah mu nebyl hned napoprvé připsán. Nejdříve se kotouč odrazil od jeho brusle, při druhém gólu trefil do holeně bránícího Martina Marinčina.
Doktoři vytahovali dvě kila sraženin
Střeleckou formu i potřebné štěstí vnímá Říčka jako odměnu za tvrdou práci a za to, že kariéru před třemi lety nezabalil. V listopadu 2018 nedohrál za Spartu utkání proti Mladé Boleslavi, odstoupil po tom, co ho soupeř trefil kolenem do pravého stehna. Do konce sezony už si nezahrál.
Nejprve to vypadalo na obyčejný koňar, který měl Říčka léčit pár týdnů. Jenže v noze se vytvořily obrovské krevní sraženiny a útočník podstoupil celkem tři operace. "Kostnatělo to. Doktor pak musel odsekávat drobné kůstky z nohy, opravdu vůbec nic příjemného," vzpomínal předloni.
"Po první operaci reagovala noha divně, nevypadalo to vůbec dobře. V tu chvíli šel hokej na druhou kolej. Bál jsem se, abych nohu rozhýbal a mohl normálně sportovat, chodit. I později to bylo těžké, po schodech nahoru nebo dolů jsem šel do čtvrtého patra deset minut," líčil tehdy Říčka.
S odstupem času děkuje Spartě za servis, který mu při návratu na led poskytla. "Všichni se mi tam věnovali a hodně mi pomohli. Zpočátku jsem byl skeptický, jestli budu schopen vrátit se na úroveň, kde jsem byl. Ale v posledních letech jsem udělal výkonnostní progres, navíc si po zranění hokej více užívám. Ten úraz mě vlastně posunul dál," posuzuje dnes.
Tři roky po úrazu, kdy museli doktoři při jedné operaci vyndat ze stehna dvě kila sraženin, už žádné limity nepociťuje. "Stoprocentní to nebude už nikdy, ale naučil jsem se s tím pracovat," vysvětluje dvaatřicetiletý Říčka.
"Hokej teď vnímám jinak. Samozřejmě umím vybouchnout, pokud se mi nedaří a hraju slabší zápas. Ale po konci utkání to házím za hlavu. Vím, že bude nový den, trénink, zápas. Užívám si, že jsem zdravý, a doufám, že už se mi zranění budou vyhýbat," pokračuje.
V reprezentaci naposled vyhrál pivo a tatarák
Blíží se první reprezentační přestávka sezony a s formou, jakou Říčka oplývá, by se mohl octnout na radaru trenéra Filipa Pešána pro úvodní akci národního týmu, finský Karjala Cup. "Neuvažuju nad tím," reaguje.
Nicméně v situaci, kdy vede tabulku střelců o tři góly před pěticí Martin Růžička, Filip Chlapík, Milan Gulaš, Erik Hrňa a Jakub Kotala, by pozvání do reprezentace nebylo velkým překvapením. "Srandičky o repre formě sice u nás v šatně jsou, ale týkají se více kluků. Trenéra Pešána ani blíže neznám, nikdy jsme nebyli v kontaktu. Tak uvidíme, co bude," říká.
Říčka zažil v dresu národního týmu Channel One Cup 2016 a octl se i na přípravném kempu před světovým šampionátem 2017. O rok později zase v létě trénoval s reprezentací pod vedením Miloše Říhy a čtyřmi trefami rozhodl zábavné klání Čech proti Moravě o pivo a tatarák.
"To už je docela dávno," pousměje se Říčka a dál před sebou vidí hlavně extraligové souboje. Dnes od 18:30 čeká jeho Pardubice pražské utkání proti Spartě a pro havířovského rodáka bude mít speciální nádech.
"Tým se dost obměnil, ale pořád tam znám hodně kluků. Rozhodně to nebude tuctový zápas, navíc my i Sparta hrajeme nahoře. Snad přijde i dost lidí, jako chodí v Pardubicích," doufá jedenáctigólový střelec.
Pardubice jsou jednou z minima adres, kde diváci po koronavirové krizi neubyli, ba naopak. Dynamo, které se vloni zachraňovalo až v posledním kole extraligy, nyní po obměně vedení i hráčského kádru v soutěži vede, což lidi táhne. A kanonýr Říčka je zatím nejvýraznější letošní posilou.
