Třinec - Už ve druhém kole letošní extraligy odkulhal Jakub Petružálek ze zápasu Třince proti Plzni a od té doby dva a půl měsíce nehrál. Do sestavy Ocelářů se vrátil až před třemi dny v úterý v Chomutově. Proti Pardubicím zaznamenal asistenci a přispěl k výhře 3:2 po nájezdech.
Bývalý reprezentační útočník byl původně s trenéry domluven na postupném zapojení do sestavy, ale kvůli rozsáhlé marodce Slezanů je situace jiná. A Petružálek polyká zápasové minuty pěkně zostra.
Odehrál jste druhé utkání po dlouhé zdravotní pauze. Jak se cítíte?
Dneska už to bylo výborné. V Chomutově jsem měl trochu obavy, po dvou a půl měsících to přeci jen trochu ztratíte z hlavy. Trénink je jiný, ve fitku je to taky jiné. Zápasové situace v trénincích nejsou. V Chomutově jsem si to tak nějak osahal, dneska už to bylo naplno.
Dokázal jste to zranění kolene vytěsnit, že se o něj v soubojích nebojíte?
Ne, z tohohle strach nemám. Ta noha je stoprocentní, je to lepší než předtím. Když je člověk po zranění, tak se na tu část těla ještě více zaměří. Měl jsem tady maximální podporu od kluků i od vedení, nikdo mě nikam netlačil. Na regeneraci a přípravu jsem měl maximální čas. Cítím se lépe než na začátku sezony.
Dokonce jste v prodloužení odehrál skoro celou přesilovku, takže jste se brzy vrátil na rozhodující pozice v sestavě…
Jsem za to strašně rád. Mám natrénováno hrozně moc. To vám potvrdí všichni po zranění. Všichni budou říkat, že se jim po zranění vrací špatně, ale mně to i prospělo. Byla to taková druhá letní příprava, po návratu toho člověk dupe ještě víc než normálně. V tréninku jsem nabral sílu, dech mi nedocházel.
Neměli jste s trenéry dohodu, že vás zapracují zpět postupně?
Nějaký plán byl, postupovali jsme krok za krokem. Opravdu to mělo být původně trochu jinak, ale máme velkou marodku. Cítil jsem se dobře, tak jsme do toho šli.
Vaše formace s Mikulíkem a Ciencialou dnes zařídila jeden gól, přehrávali jste soupeře. Sedli vám noví spoluhráči?
Výborně. Strašně mi na tom ledě pomáhají. Miki (Milan Mikulík) je obrovský bojovník, David Cienciala jeden z nejchytřejších hráčů tady - umí všechno rozdávat. Rozumíme si v útočné třetině, ale hlavně musíme hrát dobře v obraně. Funguje to, snad bude i dál.
Obě branky jste Pardubicím vstřelili v přesilovkách. Byli jste spokojeni s touto herní činností?
Zaplaťpánbůh za ně. Naštěstí nám to tam padá, první lajna je zase spolu, dneska jsme gól přidali i my z druhé formace. Přesilovky nám vycházely i v Chomutově, kde jsme potom soupeři darovali góly našimi chybami, ale naštěstí jsme už měli velké vedení.
Dařilo se vám i v oslabeních, až do vyloučení v 55. minutě. Následně jste inkasovali gól na 2:2…
Bohužel. Říkáme si to každý zápas, že nesmíme soupeřům dávat přesilovky. Zvlášť takovému týmu, jako jsou Pardubice, mají tam výborné hráče. Umí si nahrát, vystřelit.
Navzdory rozsáhlé marodce nejsou třinecké výsledky v poslední době tak špatné, bodovat se daří…
To jsem rád. Šanci dostanou kluci z Frýdku-Místku nebo junioři, vezmou ji za pačesy a hrají dobře. Já jsem to zažil mnohokrát, i v cizině. Každý hráč je nahraditelný, je jen o těch klucích, jak šanci vezmou. Tady se toho zhostili výborně.
Poprvé jste nastoupili v černých dresech. Souhlasíte, že to má svůj význam, že se to neplete s barvami soupeře?
Nevím. Dá se říct, že jsem to uvítal. Je to taková změna, možná i malinký impulz. Bylo to zase něco jiného, i když trošičku nezvyk oproti klubovým barvám červené a bílé. Velkou věc bych z toho nedělal.
