Ve středu jste v Třinci ve svém padesátém utkání v základní části extraligy vstřelil první gól. Jaký to byl pocit?
Krásný! Bylo to super, konečně se to povedlo a byl jsem rád, že mi to tam spadlo. Moc jsem nepřemýšlel nad tím, kdy to přijde, ale samozřejmě jsem měl velkou radost.
Před rokem jste v extralize debutoval, padesátka startů naskákala docela rychle. Asi jste to nečekal, viďte?
Rozhodně bych to před rokem neřekl. Skok ze Šumperku do Vítkovic byl obrovský. Rád říkám, že hokej je všude stejný, ale malé věci okolo jsou tady jiné. Profesionalita je úplně na jiné úrovni. Snad se mi do toho povedlo naskočit dobře a budu v těch výkonech dál pokračovat.
Čeho jste se na začátku chytil?
Když jsem hrál za Vítkovice poprvé, uvěřil jsem, že jsem schopný hrát extraligu. S tím jsem šel i do dalších zápasů, získal jsem sebevědomí.
Ještě před dvěma lety jste přitom hrál třetí nejvyšší soutěž v Šumperku. Tehdy jste neměl velké předpoklady dalšího růstu.
Předpoklady jsem neměl žádné. (úsměv) Měl jsem to naplánované tak, že budu brnkat druhou ligu v Šumperku a k tomu pracovat.
Ale se Šumperkem se vám povedlo postoupit, navíc vy jste z pozice obránce udělal v 35 zápasech 47 bodů.
To sice ano, ale na extraligu jsem v té době vůbec nemyslel. Nicméně ta postupová sezona byla krásná, s klukama jsme si to užívali a bavili se hokejem. Na ledě to pak bylo vidět.
A v prosinci loňského roku, pár měsíců po postupu z druhé ligy, sedíte v kabině Vítkovic s Romanem Polákem. Velký zážitek?
Jasně, to říkám pořád. Hrajete druhou ligu a za pár měsíců jste v týmu s Polim. Zatímco já jsem hrál druhou ligu, on byl ještě v Dallasu v NHL. Byl to zážitek, ale Poli je normální chlap, výborný borec. Vůbec začlenit se do kabiny Vítkovic bylo pro mě jednoduché.
Přesun do Vítkovic pro vás znamenal i velkou životní změnu. Letos v létě jste poprvé nemusel jít makat na stavbu.
V tom je to nádherné, i když letní příprava v extralize je hodně náročná. Stavba mi neuteče, jednou tam skončím, ale do té doby se budu snažit hrát nejvyšší soutěž a užívat si to.
Dřív pro vás byla zedničina na stavbách prací a hokej zábavou.
Zábava je to samozřejmě pořád, i když v nějakých mezích. Ve Vítkovicích už jde o víc než v druhé lize. A pracovat pak budu celý život, takže takhle to beru.
Co vám na to říkal táta, u kterého jste kdysi brigádničil?
Je nadšený, že se něco takového povedlo. Než mi bylo třeba osmnáct, vkládali do mě rodiče úplně všechno. Hokej je časově i finančně náročný. Teď jsou rodiče rádi, že můžou jezdit na extraligové stadiony podívat se na mě.
V mládeži jste se mihnul v reprezentaci do 16 a 20 let, neměl jste možnost ze Šumperka odejít? V roce 2013 za vás Třinec nechtěl platit vysoké tabulkové odstupné, jiná šance nebyla?
Nevím o tom. Neměl jsem ani agenta, takže jsem byl pořád v Šumperku. Až když jsme v roce 2016 spadli, dostal jsem nabídku z Francie. Vyzkoušel jsem si tamní druhou nejvyšší soutěž a pak se vrátil zpět. Šel jsem tam, abych si to někdy později nevyčítal.
Je i v první lize běžné, že si hráči přivydělávají na brigádách?
Určitě. V první lize je jen pár týmů a pár kluků se slušnými smlouvami, které je uživí i přes léto. Ten, kdo už nemá takový "mamahotel" a už se musí starat sám o sebe, tak brigádničí.
Zedničině se věnoval i další extraligový obránce Bohumil Jank.
O tom jsem neslyšel, ale proč ne. Všem klukům v kabině jsem říkal, ať si vyzkouší různé práce, aby pak poznali, jak skvělé naproti tomu je hrát hokej a živit se tím.
V druhé lize je pak práce mimo hokej k uživení nutná, že? Přestože kombinovat ji s tréninky musí být hodně náročné.
Málokdo si to dokáže představit. Trénujete každý den, hrajete zápasy, cestujete. Je to podobně náročné jako první liga, ale do toho musíte ještě naplno pracovat.
Nechtěl jste v těchto podmínkách někdy s hokejem praštit?
Možná mi to párkrát problesklo hlavou, ale byl jsem doma v Šumperku, na zimák jsem to měl kousek. Říkal jsem si, že je fajn hokej hrát a přivydělat si tím nějakou korunu. Ale kdybych musel kvůli hokeji někam dojíždět, asi bych v té době přemýšlel jinak.
S Vítkovicemi jste teď bodovali devětkrát v řadě a poskočili v tabulce extraligy chvilku i na páté místo. Jak si tohle období užíváte?
Je to skvělé. Všechno funguje, máme v týmu dobrou náladu. Vyhráli jsme derby na ledě mistrovského Třince, to vám nalije silnou krev do žil. Měli jsme hodně těžký začátek sezony, psychicky i fyzicky, protože šest prvních utkání jsme hráli venku. Poprali jsme se s tím dobře, zlepšujeme se a chceme v tom nadále pokračovat.
