Praha - Nový sportovní manažer Sparty Michal Broš usedl k rozhovoru pro Aktuálně.cz a na stěžejní otázku si naběhl v podstatě sám: "Jsme připraveni kádr posílit ještě o jednoho TOP útočníka," řekl. 

Související

Konec na Floridě Jágra zklamal. O příští sezoně zatím jasno nemá, alternativ je mnoho

Je to Jaromír Jágr? Broš se rozesmál, pak zvážněl. A zájem Sparty o českou legendu toho času bez smlouvy v NHL, zatím tedy čistě teoretický, potvrdil. 

"Chápu, že se ptáte. Z jihu Kladna to má do Prahy nejblíže. Představa, že by Jaromír Jágr hrál za Spartu, je lákavá. Zatím si ale myslím, že jsme úplně na konci žebříčku. Mezi námi žádný kontakt neproběhl, zatím. Na to teprve přijde čas. Osobně si myslím, že v případě návratu do Evropy Jágr zvolí Rusko," odpovídal Broš zcela vážně. 

Rozhovor ale nebyl veden jen na téma 45letého útočníka. Broš převzal Spartu po jarním neúspěchu ve čtvrtfinále play-off. A coby sportovní manažer dotahoval poměrně razantní proměnu celého kádru. Včera navíc ještě jako trenér vedl trénink za nemocného Jiřího Kalouse. "Tyjo, mám už toho dneska dost," usmíval se bývalý reprezentant, mistr světa, pětinásobný šampion extraligy a dvojnásobný mistr Finska na začátku rozhovoru.

Přináší vám práce sportovního manažera více radostí, nebo starostí?

"Radosti nejsou zatím skoro žádné, bavíme-li se o těch podstatných - o vítězstvích. Každý den mám ale radost, když se mi povede dotáhnout do konce nějaký úkol, dobrý trénink nebo přivést hráče. Druhý den to ale zase může být klidně naopak a všechno stojí za houby. Jednou je člověk král, pak zase loser. Tak to bylo, když jsem byl hokejista na ledě. A i teď, když jsem manažer Sparty."

Tak se možná zeptám jinak: Máte za sebou skladbu mužstva, blíží se sezona, kdy zásahů do něj už nebude moc. Cítíte zatím pocit z dobře odvedené práce, že vám všechno vycházelo podle plánů?

"Takové to nejtěžší období, a vlastně i to nejnudnější, protože se pořádně netrénuje ani nehraje, už máme za sebou. A jestli jsem spokojený? Moc mi to nejde (směje se). Snažím se v tom zorientovat, hlavně co nejrychleji a naučit se toho co nejvíc. Probrat se vším, co se tady na mě valí. Už jsem říkal: Spokojenost přijde až s prvním úspěchem."

Trošku jste nakousl, na co jsem mířil. Po skončení hráčské kariéry jste v podstatě dva roky trénoval jen děti. A najednou jste se stal de facto ze dne na den sportovním manažerem největšího klubu v zemi. Ten přechod pro vás musel být strašně těžký.

"Byl, samozřejmě! Ale taky jsem si dovedl představit, co mě tady čeká. Asi je pravda, že manažer v malém extraligovém oddíle - a to při vši úctě ke všem - je trochu jiná práce. Nechci říct jednodušší, ale co se týče objemu činností to určitě nesrovnatelné je. Já to od začátku bral jako výzvu a jsem hrdý, že manažerem Sparty jsem. Asi to není a nemůže být práce pro každého."

Váhal jste hodně, jestli to vzít? To, co jste dělal předtím, s vaší prací moc společného nemělo…

"Dost. Bylo to víkendové rozhodování, dvě noci jsem nespal. Dva roky po konci kariéry jsem si dělal vše podle svého, byl jsem pánem svého času. A teď jsem uvažoval, jestli je pravý čas toho všeho nechat. Bude to znít jako klišé, ale ozvat se mi jiný klub, vůbec nad tím nepřemýšlím. Ve Spartě jsem jako hráč strávil jedenáct sezon, neměl jsem důvod z toho mít noční můry. Tohle byla nabídka, která nakonec nešla odmítnout."

Takže jste skočil do vody a začal plavat…

"Přesně tak to bylo. Kdo má rád hokej, určitým způsobem ho sleduje. Ale nebyla to nikdy moje každodenní práce, takže nějaký čas dostat se do toho prostředí jsem potřeboval, to nebylo jen tak. Člověk nezná zákulisí, nezná všechny lidi. Nebylo to jen tak."

Přebral jste největší český klub, který na titul čeká už deset let. A to vše po sezoně, která skončila velkým neúspěchem. Jako sportovní manažer jste přivedl vedle ověřených extraligových hráčů i trochu exotická jména. Přišel brankař Sami Aittokallio z Finska nebo útočníci Alexander Reichenberg a Vinny Saponari z Norska. Jak jste na ně přišel?

"Nastupoval jsem do funkce někdy koncem dubna, spousta z těch posil už byla domluvená. Já jen vesměs dotahoval připravené záležitosti od bývalého manažera a dnes trenéra Jiřího Kalouse. Takže se úplně neptáte správně, jak jsem na ně přišel…"

Související

Nor, Švéd nebo Francouz. Extraliga bude rozmanitá. Ale bude lepší? Posily jsou jen levnější než Češi

U jména Sami Aittokallio se ale zastavit můžeme, v příchodu nového gólmana jste prsty měl. Kuloáry obíhaly spekulace o českých jménech, třeba Jakubu Sedláčkovi. Nakonec přišel Fin. Proč? Aby nevnímal tlak, který na gólmany Sparty dlouhodobě vnímán je?

"O tom jsme rozhodovali dlouho a kolektivně. Nemohli jsme si úplně vybírat, svou roli hrají finanční podmínky i rozpočet. Museli jsme se pohybovat v uvozovkách pod platovým stropem."

Tak proč tedy právě Fin?

"Všichni vědí, že finská brankařská škola je na světě TOP. Stačí se podívat na počet jedniček v NHL a tak dále. Tohle bylo asi zásadní hledisko, na které jsme se dívali. Sami prošel všemi mládežnickými reprezentacemi, zachytal si v NHL. Ten základ v něm je určitě dobrý, já navíc získal reference od trenéra gólmanů v Kärpätu, kterého znám ještě z dob, kdy jsem v Oulu působil. To byly realistické reference, ne plané řeči o tom, že kupujeme nového Dominika Haška."

Nevadilo vám, že toho v posledním roce moc neodchytal a byl v Oulu dvojkou?

"Přechytal ho Jussi Rynnäs, to je gólman pro NHL. Názory, že jsme vzali dvojku z Finska, nerad slyším. Lidi se totiž musí nejprve podívat, kdo byl v organizaci před ním. A Sami měl čísla výborná, i na pozici dvojky. Svědčí o tom, že je na něj spoleh. Je poctivý, skromný a pracovitý. Navíc mladý s potenciálem růst. Já mu věřím. A navíc jo, měl jste pravdu. Jako cizinec tady nebude řešit, co se o něm bude psát, až se nám nedejbože nepovede jeden zápas. I tohle hrálo roli."

Související

U dospělých tabulky snad změníme, cizinci ale musí přicházet dál. Extraliga je potřebuje, říká Bříza

Když už jste naznačil téma přestupů a financí. Může si Sparta vyskakovat?

"Co jsem zatím zažil, některé naše nabídky byly nižší než od jiných klubů v extralize. Rozhodně to není tak, že Sparta platí nejvíc. Nedělám manažera dlouho, ale myslím, že jsme teď v Česku čtyřkou, pětkou. Nenabízíme ty nejlepší podmínky, takoví jsou tady jiní…"

Největší obměnou u vás asi prošla obrana. Přivedli jste tři nové hráče, protože jste si stěžovali po loňské sezoně na nedostatečnou podporu útoků. Aktuálně je ve vaší soupisce ale jeden pravák, není to problém?

"Praváků všeobecně na trhu moc není, no… Loni jsme měli Láďu Emmingera, letos za něj přišel Petr Zámorský. Obrana loni nefungovala z defenzivního pohledu špatně, my moc branek nedostávali. Na druhou stranu nám ale opravdu chyběla podpora ofenzivy. To jsou věci mezinárodní úrovně, ve které náš hokej obecně zaostává. Můžete pak mít klidně světové útočníky, ale když nedostanou puk ve správný čas na hůl, nemají v současném hokeji šanci. Věřím, že transferovou politikou jsme to dokázali řešit. Přišli kluci s potenciálem, ze širšího kádru reprezentace, kteří všechno tohle splňují."

Je kádr Sparty uzavřený, nebo do něj budete chtít zasahovat?

"Sondujeme dál. V tuto chvíli je náš kádr připravený do startu soutěže, ale na trhu jsme to nezabalili. Máme zájem o TOP útočníka, jednoho takového jsme připraveni do týmu ještě zabudovat. Kdyby se takový na trhu objevil."

Bavíme se tady o jménu Jaromír Jágr, který stále marně čeká na nabídku smlouvy v NHL a každým dnem je reálnější jeho návrat do Evropy?

"Chápu, že se na něj ptáte. Sondují na něj mí známí, ptá se mě spousta lidí. A všichni se na tom shodujeme. Každému přece dojde, že když nedostane smlouvu v NHL, zbývá mu Evropa. Předpokládám, že první volba by u něj bylo Rusko, ale kdyby měl skončit v extralize? Z jihu Kladna to má do Sparty nejblíže. Takže ano, představa je to lákavá. Nebudu vám tvrdit, že ne. Ale taky si zároveň myslím, že jsme zatím úplně na konci žebříčku jeho zájmu. Zatím ani žádný kontakt mezi námi a Jaromírem Jágrem neproběhl, tohle ještě nějaký čas zabere…"

Sparta se přihlásila mezi zájemce o Jaromíra Jágra. Nabídku dá legendě hned ve chvíli, kdy bude reálné její angažmá v Česku | Foto: ČTK

Ve chvíli, kdy by Jágr náhodou oznámil, že chce hrát v Česku, ale nebudete jediní. O jeho služby se hlásí i jiní, třeba Třinec…

"Jednoznačně. Pak je to otázka financí, dalších možností. U něj to bude úplně jiný příklad než u běžných hráčů. Jágra by v týmu chtěli mít v Česku všichni. Ale ne každý si ho může dovolit."

Z těch mnohem reálnějších jmen, jste v kontaktu třeba s Andrejem Nestrašilem? O něm a Spartě se taky v minulosti spekulovalo, že by dostal smlouvu v NHL, to zatím nevypadá.

"Terén kolem něj jsem sondoval, ale v jeho případě to vypadá na KHL. A za mě naprosto logicky, pyramida finančních podmínek od NHL po schůdcích dolů je jasně daná. Extraliga je dole. Tihle kluci se chtějí zabezpečit, v tomhle věku by bylo překvapivé, kdyby odmítli dobrou smlouvu z Ruska, aby mohli hrát v Praze za Spartu. Bylo by to krásné, ale je to nereálné."

Po vyřazení od Komety se mluvilo o potřebě zabudovat do kádru Sparty více kovaných sparťanů. Dá se ale v dnešní době o takovém klubismu vůbec mluvit?

"To je věčná otázka. Sparťani, srdcaři… Víte, já když jsem sem kdysi přišel, byla tady skupinka hráčů, která drží pohromadě dodnes a pořád se do fungování klubu zapojuje. Jeden sparťan srdcař Jarda Nedvěd je z Liberce, druhý Martinec z Hradce a já jsem z Olomouce…"

Takže je to o tom, ty hráče sparťanství naučit, nakazit je atmosférou v klubu?

"Ne, tohle celé je o individuálním charakteru hráčů. Máte hráče, kteří mohou hrát v rodném městě nebo na druhém konci planety a stejně budou srdcaři, ze kterých budou lidi nadšení. A pak ty druhé. V současné době je ale nesmysl někomu vyčítat, že do hry nedává srdíčko. Spíše je to všechno o náturách hráčů, jak charakterově poskládáte celý tým. Když se vám to povede, vypadá to dobře. Lidi říkají, že to jsou skuteční sparťani, komeťáci a tak dále."

Související

Bříza: Spor s rodiči o výchovné je přirozený, ale rušit se nemůže. Český hokej má jiné problémy

Udržet hráče, kteří ve Spartě vyrostli, se vám ale dlouhodobě nedaří. Dominik Simon utekl pryč přes Plzeň do Ameriky, Martin Procházka už je taky v Plzni. A včera jste přišli o trio nadějných dorostenců, kteří zvolili před Spartou raději angažmá v Rakousku. Není to problém?

"Největší procento světových hráčů vzešlo z malých oddílů, klubů, kde hráči drží pohromadě, chodí spolu odmala do školy a tlačí se v partě navzájem nahoru. Mluvím o Litvínovu, Kladnu nebo třeba Žďáru nad Sázavou. V Praze to bylo vždycky složitější. Sem jezdí všichni odjinud, netráví spolu tolik času, nedrží spolu tak pohromadě. Člověk neznalý věci by si myslel, že to musí být obráceně, ale statistika jasně ukazuje, že Praha obecně nevyprodukovala tolik světových hráčů. A že u nás mladí hráči nehrají? Musí na to mít, být použitelní. Není možné, aby hráli jen proto, že jsou mladí."

Máte pocit, že takhle k tomu mladí hráči přistupují a pak odcházejí jinam, protože nesnesou zdejší nabitou konkurenci?

"V ambiciózních klubech mají mladí vždycky menší šance, je tam větší konkurence. Poslední dobou mně ale přijde, že se kolem toho chodí po špičkách. Místo aby se řeklo: 'Je ti devatenáct, ještě na to nemáš, sorry,' se tady vymlouváme a vyčítáme si navzájem, že mladí nedostávají šanci. Ti opravdu kvalitní, co na to mají, a je jich málo, ji dostanou vždycky. Ukázkový příklad? Nečas nebo Chytil. Nevěřím tomu, že by nikde hráči nehráli, kdyby to v nich nebylo…"

Jak to souvisí se Spartou?

"V trpělivosti je problém, rozhodně. Ale asi je to i pochopitelné. Doba je taková, že si kluci představují, že jim budeme místo garantovat. Když jim neslíbíte patnáct minut ve druhé lajně, půjdou jinam. Do menších klubů, kde nebude tak velká konkurence jako ve Spartě. Ale když už jste zmínil Martina Procházku. Proč mít zrovna jeho tady, aby nám hrál ve čtvrté lajně, a nepustit ho hostovat do Plzně, kde bude na ledě v důležitých momentech? On je pořád náš hráč s příslibem, že by tady mohl být za rok.

Dřív se nikdo s nikým nemazal. Já si pamatuju, jak jsme dostávali přes držku každý trénink. Staří cítili, že jim někdo sahá po dresu, a dávali nám to sežrat. V Olomouci nám pomohl trenér Augusta, trošku nad námi držel ochrannou ruku. Kdybychom ale nehráli, neměli výkony, ani on nás v sestavě neudrží. Mladší dneska většinou nejsou největší makáči. Když máte v týmu půlku starších lidí, co makají víc, proč by měl hrát devatenáctiletý kluk, který si to nezaslouží? Logicky hraje ten, co dře každý trénink. Ať je mu klidně pětatřicet."

Je z toho pohledu pro vás zatím největší radostí, že v kariéře pokračuje Jaroslav Hlinka?

"Já upřímně ani nečekal, že by to chtěl zabalit. Přišel jsem, když měl smlouvu, a nepochyboval o tom, že by ji nechtěl dodržet. Že pokračuje, není mé vítězství. Ale všichni jsme rádi, ikona zůstává."

Související

Průvan na Spartě udivil i Hlinku. Změn je možná až moc, říká. Myšlenky na konec rozehnal

A teď si představte, že by stejně jako Ručinský, Straka nebo Čajánek odcházel z ledu s titulem nad hlavou. Přesně to ho prý žene do nejspíš poslední sezony.

"To nás všechny. Neříkám, že by mě to nezajímalo. Ale to, že nad tím budeme přemýšlet, nás k tomu nedostane. Musí to být dobré příští týden, ten další ještě lepší. Jednou za čas před spaním je dobré si titul představit. Jen tak si nastavit hlavu tím směrem…"

Váš velký kamarád David Výborný si práci manažera v Mladé Boleslavi zkusil loni, vydržel sezonu a skončil. Bude vás to bavit déle?

"Radost a naplnění musí mít člověk z nějakého pocitu. Tohle všechno teprve přijde. Teď jsem přesvědčený, že se nám povedlo dobře posílit kádr. Představy a očekávání se teď ale musí potkat s realitou na ledě, z toho zatím žádný pocit nemám. Jen tomu věřím a jsem pozitivní."

Co vy sám budete považovat za úspěch? Fanoušci i média mají jasno, ve Spartě je to jen titul.

"Ale ono se těžko dívá takhle daleko dopředu. Nenaplánujete si to. Naděje na titul si teď reálně může dělat minimálně šest týmů. Já zatím myslím postupně: nejprve potřebujeme dobrou přípravu, nejlépe bez zranění. A pak mít dobrý začátek sezony. Hraje se pak snáz. Čím míň trablů od startu, tím líp."