Praha - Nemají v týmu ty největší fotbalové ikony na světě, v lize si odbyli sotva 16 sezon a ani nevědí, jaké to je, stát se ligovým šampionem. Přesto se hráči Villarrealu po šesti odehraných kolech poprvé v historii prokopali na průběžné první místo tabulky nejvyšší španělské soutěže.

Plzeň se tak ve čtvrtek na Pyrenejském poloostrově v rámci Evropské ligy postaví celku s aktuálně nejlepší formou La Ligy.

Ve Španělsku i všude jinde po světě má klub už téměř padesát let poměrně známou přezdívku El Submarino Amarillo, anglicky Yellow Submarine nebo česky Žlutá ponorka.

Vedení si na tom vybudovalo značku. Dokonce si na přelomu milénia přimyslelo maskota, který vypadá jako ponorka s lidskou tváří. Má prý symbolizovat malý a zocelený klub, který se sice nehřeje na hladině španělských vod jako ty největší a nejblyštivější plachetnice, ale má dost torpéd na to, aby je občas zdola potopil.

Přezdívka pochází od Beatles

Na poslední týdny to celkem sedí, vždyť takoví giganti jako Barcelona, Real Madrid nebo Atlético se teď Villarrealu dívají na záda. Původ přezdívky je ovšem mnohem prozaičtější. V šedesátých letech minulého století mohl v dnes padesátitisícovém městečku na východním pobřeží Španělska sotvakdo tušit, že bude tenhle regionální klub jednou prohánět ty nejslavnější hvězdy světa.

Zato ale frčel jeden známý hit od skupiny Beatles s názvem "Yellow Submarine". A protože už tehdy měl Villarreal ve znaku a na dresech žlutou barvu s pruhy, fanoušci si tuhle písničku začali během zápasů zpívat. Dokonce si i upravovali text tak, aby víc seděl na fotbalový tým. Přezdívka tak snadno zlidověla.

Od těch dob se spousta věcí změnila. Pět kilometrů od Středozemního moře vyrostl moderní fotbalový stánek, který pojme polovinu obyvatel města. Od roku 1998 se tu hraje slavná La Liga, o sedm let později už Villarreal nakoukl do Evropy, a to naprosto senzačním způsobem. Proplul totiž až do semifinále Ligy mistrů, kde pak nestačil na Arsenal.

V létě se obměnil kádr

Od té doby je pravidelným účastníkem pohárových soutěží. Tedy až na krátké intermezzo mezi roky 2012 a 2014. V té době si totiž Žlutá ponorka prošla takovou krizí, že se musela ponořit do druhé ligy. Následující sezonu si ale okamžitě vybojovala návrat a loni už zase prošla až do jarních bojů Evropské ligy.

Čím to je, že se Villarrealu najednou tak daří? V první řadě je třeba říct, že za tím není žádná velká bezhlavá ofenzivní smršť, ale poctivá a dobře organizovaná hra. Poslední dva výsledky 1:0 hovoří za vše. A udržet nulu například proti Atléticu Madrid, to už je nějaký kumšt.

Trenéru Marcelinovi se přitom v létě pořádně obměnil kádr. Odešli ofenzivní hráči jako Giovani dos Santos, Luciano Vietto, Ikechukwu Uche či Joel Campbell. Ale jejich místo zalepili jiní, a pokud si dál budeme hrát s námořnickou tematikou, voda do útrob ponorky rozhodně neteče, spíš je ještě silnější.

Pozor na tři nové útočníky

Vidět je především útočné trio nováčků. Z Tottenhamu přicestoval někdejší talent z líhně Realu Madrid Roberto Soldado. Z Valencie před dvěma lety přestupoval do Anglie jako slušný kanonýr a reprezentant za cenu 30 milionů eur. Kohoutům se ale moc nepředvedl, a tak v létě putoval zpět do rodné krajiny.

Solidní kauf udělali ve Villarrealu s příchodem čtyřiadvacetiletého konžského útočníka Cédrica Bakambua, kterého klub odkoupil od Bursasporu a podepsal s ním smlouvu až do roku 2020. Nová akvizice už se trefila třikrát.

A třetím mušketýrem je brazilský forvard Leo Baptistao, kterého vedení dostalo jako bonus na hostování od Atlética Madrid, když opačným směrem putoval na přestup Vietto. O víkendu si Madridští nejspíš drbali hlavu, když právě Baptistao jediným gólem rozhodl vzájemnou bitvu.

Plzeň tedy rozhodně čeká obrovská výzva. Ano, vídeňský Rapid před dvěma týdny dokázal najít slabiny Villarrealu, když doma vyhrál 2:1, před žlutou barvou zalitými tribunami to ovšem bude určitě jiná káva.

Přehled dosud neporažených týmů v top evropských ligách. Je mezi nimi i Villarreal: