Sedminásobný vítěz Ligy mistrů tak bude chybět v nadcházejícím ročníku Evropské ligy. Najít musí způsob, jak ulevit rozpočtu a začít lepit díry, které v něm za poslední roky vedení nadělalo.
V Miláně se měnili majitelé i manažeři a dluhy rostly. A protože evropské pravidlo finančního fair play zakazuje klubům život na dluh, přišel trest.
Loňskou sezonu Milán zakončil kumulovanou ztrátou 126 milionů eur (3,2 miliardy korun). Účtování té letošní skončilo v neděli 30. června a čeká se, že ztráta o něco poklesne, odhadem na 90 až 100 milionů.
"Jsme zklamaní, že nehrajeme v Evropě. Musíme už tu ságu ukončit a břemeno, které nás tíží, setřást," uvedl klubový prezident Paolo Scaroni pro Sky Sport Italia. Do vedení osmnáctinásobného vítěze italské ligy se dostal loni v létě poté, co klub převzal americký investiční fond Elliott. V následujícím fotbalovém roce ho čeká úkol srazit kumulovanou ztrátu na 30 milionů eur.
Peníze za mladíka v brance
Vylepšit bilanci by mohl prodej některého z ceněných hráčů. Těch ale teď v dresu Rossoneri mnoho není. V úvahu tak připadá především brankář Gianluigi Donnarumma, o něhož má zájem Paris Saint-Germain.
Za dvacetiletého italského reprezentanta chce Milán 50 milionů eur (1,3 miliardy korun). Zůstaly by mu všechny, Donnarumma je produktem milánské akademie, odpadá tak nutnost dělit se o peníze s předchozím zaměstnavatelem hráče. Kluby zatím jednají, Francouzi chtějí cenu srazit níž.
Evropský trest přichází ve chvíli, kdy klub ještě stále nenašel novou cestu poté, co přestal patřit Silviu Berlusconimu. Známý podnikatel a politik, který z Milána od poloviny 80. let vybudoval evropský velkoklub, jej prodal před dvěma lety. Zvyšující se náklady byly i na jednoho z nejbohatších Italů moc.
Následující rok pod čínským byznysmenem Li Jung-chungem pak znamenal doslova katastrofu. Klub si půjčoval vysoké částky, které nebyl schopen splácet. Nakonec propadl jednomu z věřitelů, americkému fondu Elliott, který se zaměřuje na investice do rizikových aktiv.
Domácí titul vyhrál Milán naposledy v roce 2011, Ligu mistrů ještě o čtyři roky dříve. Od roku 2014 skončil v Serii A nejlépe letos, na pátém místě. Pro fanoušky znamenalo velkou potupu, že se v tabulce umístil výš nejen městský rival Inter, ale také nedaleké Bergamo, na které jsou lidé z bohaté severoitalské metropole zvyklí dívat se skrze prsty.
Olympiáda brzdí stavbu stadionu
Změny majitelů i vrcholného managementu komplikují také snahu klubu o získání moderního stadionu. O jeho stavbu se snažil ještě Berlusconi, plán ale nevyšel. Už téměř sto let se tak Milán dělí s Interem o San Siro, největší fotbalovou arénu v zemi. V žádném jiném evropském městě nemají dva tak významné kluby společný stadion. Před týdnem se oba kluby dohodly na zbourání zastaralého betonového kolosu a jeho nahrazení moderní arénou.
Ohlášený plán ale narazil. Stadion klubům nepatří, vlastní ho město. A starosta Giuseppe Sala dal jasně najevo, že se nic bourat nebude nejméně do roku 2026, kdy bude město hostit zimní olympijské hry. San Siro, které radnice v posledních letech nechala alespoň částečně zmodernizovat, přitom čeká jejich zahajovací ceremoniál. "Doufám ale, že se odehraje už na novém stadionu, který postavíme na místě toho současného," nevzdává se myšlenky klubový šéf Scaroni.
Ten fanoušky potěšil aspoň jednou věcí. Po odvolání trenéra Gennara Gattusa přivedl k týmu Marka Giampaola, což je kouč, kterému experti v Itálii prorokují velkou budoucnost.
V předchozích třech letech vedl úspěšně Sampdorii, kde zaujal moderní hrou. Ke střeleckým výkonům tam probudil i českého reprezentanta Patrika Schicka. Vzhledem k finančním těžkostem Milána se Giampaolovi může schopnost pracovat s méně nákladnými hráči v novém angažmá hodit.
