Londýn - Příchod Arséna Wengera do Arsenalu už patří ke kultovním historkám anglického fotbalu. "Arséne kdo?" ptali se fanoušci a pochybovali o schopnostech muže, kterého do tradičního klubu musel uvolnit japonský (!) celek Nagoya Grampus.
Tehdy by si asi nikdo nepomyslel, že muž s vizáží profesora vydrží na vratké trenérské židli dlouho. Kapitán Tony Adams se dokonce ptal: "Co tenhle Francouz může vědět o fotbalu?"
Něco asi ví, protože Wenger v těchto dnech slaví dvacetileté výročí svého působení. Záhy po svém nástupu získal důvěru svěřenců i okolí a začal vítězit. Ve druhé sezoně pod jeho vedením vybojoval tým okolo Dennise Bergkampa ligu i domácí pohár.
Absolutním vrcholem pak byl ročník 2003-04, kdy slavní Invicibles (Neporazitelní) ovládli Premier League bez jediné porážky. Útočník Thierry Henry nasázel 39 ligových gólů, radost rozdávali hráči jako Patrick Vieira, Robert Pirés nebo Sol Campbell.
V kádru tehdy byl, mimochodem, také Čech Michal Papadopulos, dnes útočník Zaglebie Lubin, který si připsal jeden start jako střídající v zápase ligového poháru proti Wolwerhamptonu.
Dvanáct let bez titulu, v Evropě to není o nic lepší
Jenže na ligový titul z roku 2004 už Wenger od té doby nenavázal. Během svého období na lavičce Arsenalu sice nikdy neskončil hůře než čtvrtý, nicméně fanouškům je to málo. Navíc museli snést devítiletý půst bez jediné trofeje, který skončil před dvěma lety až ziskem FA Cupu.
V evropském měřítku sice Kanonýři každoročně hrají Ligu mistrů, jenže od roku 2011 je osmifinále neprolomitelnou bariérou. Místo útoků na příčky nejvyšší se Arsenal "jen" zuby nehty drží mezi nejlepšími, což pochopitelně zadává příčinu spekulacím ohledně Arséna Wengera.
Současná smlouva platí do června příštího roku. "Co bude dál, nevím," řekl letos v létě Wenger. Proto se čeká, zdali aktuální ročník uzavře jeho dlouholetou štaci, nebo přijde ještě další pokračování.
Stadion splacen, přišel čas utrácet. Jenže zatím to příliš nejde
Asi největší kritiku si Francouz vysluhuje za podivné chování na přestupovém trhu. Špičkové kluby rozhazují každoročně horentní sumy, čímž Wenger opovrhuje. "Domnívám se, že manažer by měl klubové peníze utrácet jako by byly jeho vlastní," okomentoval svoji filozofii.
Pravda, dlouhou dobu ho limitovalo splácení moderního stánku Emirates. V posledních letech se proto částky na transfery zvýšily, nicméně kýžený úspěch v domácí soutěži a Lize mistrů ne a ne přijít.
Možná je to i proto, že zdaleka ne všichni příchozí hráči uspějí. Vynaložených 40 milionů liber za Mesuta Özila stejně jako 36 milionů za Alexise Sáncheze sice padlo na úrodnou půdu, ale Wenger výrazně investoval mimo jiných třeba do Debuchyho, Elnenyho nebo Santose.
Také letošní léto vypadalo dlouho střídmě, když jediným významným přestupem zůstával až do konce srpna příchod Granita Xhaky z Mönchengladbachu. Až pak v Arsenalu po nevýrazném úvodu jako by zpanikařili a nakoupili stopera Mustafiho z Valencie a útočníka Péreze z La Coruňy.
Oba dva tak nebyli k dispozici od začátku přípravy, a proto hra zatím vypadá místy velmi kostrbatě. Wenger se dlouhou dobu snaží o moderní, kombinační, barcelonskou hru, jenže někdy je to krása na úkor výsledku. S tím souhlasí i někdejší svěřenec francouzského lodivoda Patrick Vieira.
Možní Wengerovi nástupci
Thomas Tuchel (43 let) - Trenér Borussie Dortmund následuje kariéru Jürgena Kloppa, mohl by se tak časem vydat i do Anglie. S Dortmundem hraje atraktivní fotbal, zatím ale v konkurenci Bayernu nezískal žádnou trofej. Preferuje podobný projev jako Wenger a vědecký přístup ke hře.
Ronald Koeman (53 let) - Nizozemská legenda v Anglii pořádně rozjela svoji trenérskou kariéru, s průměrným Southamptonem skončil sedmý a šestý. V létě ho přetáhl Everton a zatím s ním v lize neprohrál.
Eddie Howe (38 let) - Mladý kouč stojí za senzačním vzestupem "vesnického" Bournemouthu, který vytáhl ze čtvrté ligy až do Premier League. V ní se loni s přehledem zachránil. Pro velký klub zřejmě ještě nedorostl, ale šanci jednou určitě dostane.
"V posledních pěti šesti letech Arsenal upřednostňuje pohyblivé, technické hráče. Když se dívám na jeho zápasy, hrají dobrý fotbal. Ale něco jim chybí, fyzično, osobnosti," postřehl.
Wenger se bojí dne, kdy skončí
Právě to často vyčítají fanoušci Wengerovi, a někteří z nich se nemohou dočkat jeho odchodu. V anglických médiích se pravidelně spekuluje o jeho ideálním nástupci, Wenger má ovšem ve svých 66 letech jasno.
"Trénování je můj život a upřímně se bojím toho dne, kdy skončím. Čím později to přijde, tím složitější bude zbavit se té závislosti," prohlásil nedávno.
Sám se tedy Arsenal opustit nechystá. Jestli je to pro Kanonýry dobrá, či špatná zpráva, se jednoznačně neshodnou ani fotbaloví experti.
K vyrovnání rekordu Sira Alexe Fergusona mu ale ještě chybí přes šest let. Co se stane příští léto po vypršení nynějšího kontraktu?
