Glosář - Ještěže ten fotbal máme. A Lukáše Váchu jakbysmet. Jinak bychom kupříkladu přišli o tenhle vtip:

Kdyby se snad "Vašon" náhodou Pavlu Vrbovi nevešel do nominace na Euro jako záložník, možná by do Francie mohl odcestovat alespoň jako třetí gólman. Jak se ukázalo, chytá totiž přinejmenším stejně dobře jako David Bičík.

Na jednu stranu je mi sparťanského modemana až trochu líto, že teď zas bude za mediálního otloukánka. Na druhou stranu asi uzná sám, že nápad jít reflexivně rukou po balonu ve 30. minutě utkání nebyl asi zrovna z nejchytřejších.

Mnozí si vzpomenou na to, jak Luis Suárez zachránil na MS 2010 Uruguay v turnaji, jenže on tam cíleně zahrál rukou na čáře přeci jen v jiné situaci, konkrétně na samém konci utkání, kdy inkasovaná branka, jíž zabránil, už by byla definitivní konečnou - video zde.

Podstatné je, že pokud Lukáš Vácha v Olomouci ve 32. minutě utkání za stavu 0:0 opravdu zahrál rukou, pak nulová reakce rozhodčího Michala Patáka ovlivnila nejen boj o titul, ale také o záchranu - a navrch vlastně i historii derby Sparta - Slavia, protože to další se hraje už příští neděli. A písknout Paták tuhle ruku, Vácha by v něm nenastoupil.

Nový sport: synchronizované chytání

Co se vlastně stalo? Mahmutovičovu hlavičku se Vácha rozhodl chytat rukou. To dokonce přiznává. Shodně s Váchou ovšem zareagoval na míč i chlapík, který to má na rozdíl od hráčů z pole v popisu práce, tedy sparťanský gólman David Bičík.

Zatímco akvabely se věnují synchronizovanému plavání, ti dva včera v Olomouci předvedli synchronizované chytání. A míč vyrazili. Otázka zní: Kdo a jak?

Z televizních záběrů to vypadá, že rukou hrál prostě Vácha. Anebo že rukou zasáhli míč oba. Video je k vidění zde. Ještě lepší a detailnější záběr nabídla ve svém pozápasovém studiu pod lupou televize O2 Sport. Mezi míčem a Bičíkovými rukavicemi je na něm skryta Váchova ruka.

Ať už se na ty záběry díváte jakkoli, jeví se jako nepravděpodobné, že by se Váchova ruka balonu nedotkla vůbec. A pokud Vácha, plejer z pole, rukou hrál, měla se pískat penalta pro domácí. A Vácha měl dostat kartu.

Za zabránění dosažení branky by měla přijít červená, pokud bychom snad nakrásně přistoupili na teorii, že za Váchou byla ještě Bičíkova ruka, která by gólu zabránila, pak možná žlutou.

Vyloučení spolu s penaltou by samozřejmě dalo větší výhodu v utkání Olomouci, nicméně platí, že jak červená, tak i žlutá karta by Váchu vyřadila z nedělního derby. V případě žlutého napomenutí by totiž šlo u tohoto hráče o čtvrtý kousek v ročníku.

Lukáš Vácha je fotbalista, který přitahuje pozornost. Přičemž někdy mu to příjemné je, jindy méně. Jeho stylizaci do módní ikony mu dali mnozí, asi i včetně mě, sežrat, když svou občasnou sérii herních chyb korunoval loni na Islandu pokusem o brazilskou kombinaci před vlastní šestnáctkou. Následoval inkasovaný gól a kvalifikační porážka.

Střílí zpoza vápna. A ještě stíhá chytat

Vácha dostal mediální "čočku", stáhl se do sebe - a musel se kousnout ještě mnohem víc, když se na podzim zranil a musel sledovat, že Sparta přivedla na jeho pozici Petra Jiráčka z bundesligového Hamburku.

V zimě pak bojoval o místo s ním a Lukášem Marečkem. A v tom souboji zatím Jiráčka porážejí. Nutno říct, že Vácha šel sportovně postupně nahoru a miláčkem fanoušků se stal  zejména v minulém kole proti Jablonci, kdy o vítězství Sparty rozhodl v 90. minutě pěknou střelou ze střední vzdálenosti.

Ostatně ránou zpoza šestnáctky vlastně Vácha zařídil i výhru v Olomouci, když míč tečoval Marečkovu (patrně) zadnici a takhle kostrbatě se otevřelo skóre. Otázkou ale je, zda Vácha měl být tou dobou ještě na place.

Samostatnou kapitolou jsou jeho vysvětlovací eskapády. Pokusil jsem se o doslovné přepisy. Televizi O2 Sport v poločase Lukáš Vácha řekl: "Já jsem to chtěl chytit. Ale vzadu mě trefil David Bičík, kterej to trefil místo mě. V podstatě to byl zákrok Davida Bičíka."

České televizi pak po utkání stejný hráč zopakoval, že šel rukou reflexivně po balonu. "Za mnou byl teda Čibi (Bičík), kterej to přese mě vyrazil. Všichni říkají, že jsem se toho dotknul rukou nebo že to tak vypadalo. Ale já jakoby jsem upřímnej. V tu chvíli, jak tam David šel těma rukama, tak jestli přeplácnul mě přes ruku... Já jsem jen cejtil, že to byla prostě rána jako, nic jinýho nevím, jestli tam byl úplně balon, nebo ne."

Asi by to chtělo překladatele, nicméně tento sled myšlenek nejspíš tak trochu po vzoru chytré horákyně sice neříká "Hrál jsem rukou", ale naznačuje, že variantu dotyku své ruky s míčem Vácha zároveň ani úplně nevylučuje.

Nevylučuje ji vlastně ani mediální výpověď gólmana Bičíka: "Lukáš Vácha se to snažil taky trefit. Nevím, jestli tam nedoskočil, nebo to netrefil nebo já jsem mu dal ruku před něj. Jednoznačně jsem to vyrážel já, Vašon říkal, že to chtěl hrát rukou, ale že to netrefil. Já jsem to vyrážel, já jsem to cejtil. Jestli to štrejchnul, to já nevím, za něj mluvit nemůžu, vyrážel jsem to já z tý brány."

Dodejme, že doslovný přepis televizních rozhovorů, který jsem se tu pokusil zachytit, si neklade za cíl udělat z obou sparťanů pitomce, ale citovat je pokud možno opravdu věrně, protože jakákoli stylistická úprava může v tomto případě změnit smysl věty.

Cena Fair Play, nebo titul?

Kamery nás mohly ošálit, musíme tedy připustit i variantu, že Vácha rukou opravdu nehrál, byť se to podle televizních záběrů rozhodně nezdá pravděpodobné.

Pak je také možné, že rukou hrál, ale neví o tom, nebo si to odmítá připustit. To není vtip, to se opravdu stává, že si hráč v paměti situaci zafixuje jinak, než jak mu ji pak odhalí video.

No a nebo je tu třetí varianta, že se prostě Lukáš Vácha rozhodl mlžit. Zní to možná divně, ale říct dneska "Sorry, zahrál jsem rukou," není úplně jednoduchá věc.

Jednak se na vás všichni sesypou s otázkou: A proč jste to nepřiznal rozhodčímu hned po té situaci přímo na hřišti?

Udělat to, dostal by Lukáš Vácha dozajista čestnou plaketu fair play, ale kdyby tím Sparta přišla o titul, což by se mohlo snadno stát, věřte, že by mu za jeho čestnost v kabině nepoděkovali. A fanoušci také ne.

Říkáte: Přiznat se v poločase nebo po utkání, to už nic nestojí. A to byste se divili. Jak ukázaly i případy z poslední doby: Kdo se přizná, třeba k tomu, že si nechal dát schválně žlutou kartu, spřádá si tím na možnou pozvánku na disciplinární komisi. A v Německu dokonce na tučnou pokutu (více zde).

Jednoduchá zkušenost tedy učí, že mnohem výhodnější je k ničemu se nepřiznávat a v souladu se základním pravidlem legendárního sexuologa MUDr. Plzáka "Zatloukat, zatloukat, zatloukat." Asi to není kdovíjak výchovné zjištění, ale bohužel je to fakt.

Poslední kapitolu v celém příběhu Váchova brankářského extempore pak sehrál sparťanský trenér Zdeněk Ščasný, který se zase pro změnu nejspíše zhlédl v rétorických taktikách Andreje Babiše. S tím, že nejlepší obranou je kromě suverénního odmítání možného prohřešku také patřičně arogantní protiútok, pokud možno připepřený nevybíravou dehonestací protivníka.

„Řešil jsem to v poločase, protože jsem slyšel, že expert Robert Henn, no expert, prostě tenhle pán to zase v televizi okomentoval po svém,“ citoval po utkání sparťanského trenéra iDnes.cz. „Není to poprvé, já se tomu až někdy směju, když si ty zápasy potom pouštím. Jeho výroky jsou fakt až úsměvné," zmínil Ščasný. "Říkám jim, pánové, byla to ruka, abych potom nevypadal jako blbec? A Vácha říká: Já chtěl po tom sáhnout, ale sáhl tam Bičík. Byl to jeho normální zákrok. Nemám o tom nejmenší důvod pochybovat.“

Nevím, jak vám, ale mně to trochu připomnělo věty o tom, že s Čapím hnízdem neměl v době žádosti o přidělení eurodotace nic společného ani Agrofert, ani Andrej Babiš. Přičemž ministr financí v takové situaci nikdy neopomene dovětek typu: "A to si zase vymysleli proti mně. ODS a TOP 09 nemají žádný program, jen Antibabiš. Já jsem jim rozšlapal ty bábovičky, takže jsem nepřítel číslo jedna."

Frýdkova sedmá žlutá, Marečkův první gól

Olomouc - Sparta 0:2. Navzdory náročnému zápasovému programu vyslal kouč Ščasný na Hané do boje prakticky stejné lidi jako ve čtvrtek na Lazio, jen pro ligu distancovaného Costu vystřídal Šural, který pro změnu nemůže hrát v Evropě. Ale protože ty dva pochopitelně nevyměníte kus za kus, musel se univerzál Frýdek z pozice podhrotového hráče stáhnout na levého beka.

Zápasy v Olomouci i s Laziem vypadaly přitom v jistých fázích až neuvěřitelně podobně. Dlouhé pasáže hlavně první půle se totiž odehrávaly ve středu pole, kde Olomouc velmi intenzivně presovala, takže tam oba celky balony střídavě získávaly a ztrácely.

Pro Olomouc je sice hezké zjištění, že presinkem umí pěkně potrápit ligové favority, Spartu jako Plzeň, jenže v soutěžích s ligovými outsidery potřebuje i trochu tvořit. A hlavně střílet góly. Přičemž nic z toho Olomouci moc nejde. Proto ji najdeme na hrozivé sestupové pozici, s pětibodovou dírou na čtrnáctého, momentálně Příbram.

Z hlediska Sparty si i navzdory viditelné únavě po Laziu držel extra vysoký standard Krejčí, poslední dobou se daří Brabcovi, hodně práce zase udělal Frýdek. Nicméně pozor: na Hané chytil 7. žlutou kartu v soutěži. Derby ještě odehraje, ale pokud se časem vyfauluje na dva ligové zápasy, ztratí v tom momentu Sparta velkou část své jarní síly.

Lukáš Mareček si v 25 letech připsal nedávno první euroligovou trefu, teď zaznamenal svůj vůbec první zásah v domácí nejvyšší soutěži. Možná trochu osudově to byla "haluz", když patrně zadnicí tečoval Váchovu střelu. Nicméně  kouzlo prvního zásahu už odčaroval a přejme mu, aby příště už i v lize napjal síť stejně pohlednou trefou jako třeba v Krasnodaru.

Plzeň - Bohemians 2:0. Potlesk bezesporu zaslouží domácí akce se jmenovkami hrdinů a zajímavých lidí Plzeňského kraje, které si tentokrát fotbalisté Viktorie nalepili na záda místo jmen svých. Trochu údivu ovšem zase vzbudily notně prořídlé ochozy, a to v kombinaci s ohlášenou návštěvou 10 365 diváků. Permanentkáři v chladném počasí zjevně nechodí, každopádně mi nějak falíruje tvrzení pořadatelů, že hlásí jen počty lidí, co projdou přes turnikety. To chodí asi někteří třikrát.

Jak si zavýskl domácí kouč Krejčí, dalo se tentokrát na hru Viktorie chvílemi pohledět i s potěchou v oku. Větší nervy by mu ale nastaly, kdyby nabídnutou superšanci využil mladý "Klokan" Schick. Až takhle domácí bonviván Limberský "naleje" na Euru balon třeba Diegu Costovi či Alvaro Moratovi, už mu to nejspíš  takhle beztrestně neprojde.

Uhrinův trest po česku, metr od střídačky

Teplice - Mladá Boleslav 0:0. Boj o 3. až 5. místo se touhle plichtou zase kapku zahušťuje na aktuální pořadí. 3. Boleslav 39 bodů, 4. Liberec 39, 5. Slavia 36. Jak známo, páté místo v lize na Evropu stačit může, ale nemusí...

Příbram - Liberec 0:1. Něco mi říká, že příbramská jarní bilance 5 utkání, 1 remíza, 4 porážky, skóre 0:8 už před klíčovou bitvou v Jihlavě nezůstane dost možná bez odezvy... Byť Jiří Kotrba do klubu nedávno přišel s tím, že povede mládež... Ať už tak či tak, Jihlava aspoň může doufat, že na duel s Příbramí nedorazí její "oblíbenec" Michal Paták. Přeci jen Váchovo brankářské extempore asi nerozchodí jen tak...

Slavia - Zlín 1:0. Pobavil mě záběr potrestaného trenéra Dušana Uhrina, sedícího na tribuně snad půl metru od svého koučujícího asistenta Petra Čuhela. Když si člověk vzpomene na historky, jak se José Mourinho, když byl také v trestu, nechal do kabiny Chelsea údajně tajně vozit v koši na prádlo, pak nezbude než si uvědomit, že my tady v Česku si prostě na všechno pořád tak nějak jenom hrajeme... Zápas samotný nejlépe popíše počet střeleckých pokusů. V první půli 11:6, po změně stran 1:7.

Slovácko - Brno 2:1. V podstatě přátelák, který asi nejvíc ze všech zajímal domácího kouče Svatopluka Habance. Obecně se má totiž za to, že od léta přebírá Zbrojovku.

Dukla - Jihlava 0:1. Znáte to, tým ze středu tabulky a záchranář.... To by mohla být "dvojka". A byla. Výstup domácího gólmana Hrošša, který si míč do branky vlastně hodil sám po srážce se spoluhráčem, byl opravdu uchvacující.

Jablonec - Ostrava 1:1: Co k tomu říct? Nejspíš to, že jestli se v úterý nepostoupí v poháru přes Duklu (první zápas 0:0), přestane být rozpad Galácticos jen marketingovým trikem, ale nejspíš i skutečností. Jen pořád nevím, kdo si ty jablonecké fenomény ze středu tabulky koupí po 30 milionech za kus, když se na to ani ti noví hejlové ze Slavie v zimě nenachytali.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz