Glosář - Po ždibíčkách, ale přece. Před týdnem Plzeň v tabulce ztrácela na Spartu dva body, teď už čtyři.
Gambrinus liga ještě není ani ve třetině, takže kvůli tomu není třeba jakkoli hysterčit. Ale podívat se, proč teď Sparta poodskočila, možná přesto nebude od věci. Třeba to naznačí i vývoj věcí příštích.
Sparta si neúspěšným evropským vystoupením proti BK Häcken sezonu nechtěně termínově pročistila, takže liga je teď pro ni vrchol a zároveň jí nic nebrání v tom, aby zápas co zápas nastupovala v optimální, minimálně obměňované sestavě.
Kromě plichty s Plzní zatím vyhrála všechno, z posledních čtyř zápasů pak celkem třikrát tak, že přitom vstřelila čtyři branky. Na první pohled to tedy vypadá jako velmi "easy" záležitost.
Jenže nutno dodat, že úspěšná série se soupeři, jakými jsou Příbram, Ostrava, Znojmo a Slovácko, je tak trochu povinnost. Přičemž proti oslabenému Slovácku to Spartě po dvou rychle vstřelených gólech ve skutečnosti herně trochu dřelo, než přišla koncovka duelu, která výsledek "načančala".
Teď Letenské čeká nevyzpytatelné derby se Slavií a pak až do konce podzimu samá těžší šichta: Dukla, Liberec, Teplice, Olomouc, Ml. Boleslav a Jablonec. Tedy výhradně ambiciózní soupeři z horní poloviny tabulky.
Plzni se sešla velmi těžká série
To Plzeň je v jiné situaci, kdy ligu kombinuje s nájezdem do hlavní sezony Champions League. A tenhle souběh jí zatím dvakrát optimálně nevyšel.
I proto, že se jí k tomu zrovna seskupilo obtížnější "portfolio" soupeřů: po rozjetém Liberci kompaktně hrající Dukla, to vše proloženo bonbónkem v pozlaceném obalu s logem Manchester City.
S anglickým klubem Viktoria 0:3 prohrála, v ligových duelech remizovala. Tři soutěžní utkání bez výhry se Plzni sešla - a možná to nebude jen shoda okolností - naposledy loni, ve velmi podobnou dobu, na přelomu září a října. Před 12 měsíci přišly v jednom sledu plichta se Slováckem, porážka na Atlétiku Madrid, v Příbrami a remíza s Jabloncem.
Kombinace pohárové Evropy a ligy se prostě projeví, i když rotujete kádr tak mocně jako trenér Pavel Vrba, který oproti duelu s ManCity vyměnil v sobotu čtyři muže.
Na jednu stranu rotací šetříte síly, na stranu druhou přitom ztrácíte optimální součinnosti. Tím spíš, když kvůli prodeji Daridy a zranění Čišovského zapojujete v rozjeté sezoně do týmu dva úplně nové muže: Hubníka a Pospíšila.
Oba se snažili na maximum, zasloužili za výkon pochvalu, ale na to, aby byla jejich souhra s ostatními, hlavně v Pospíšilově případě, optimální, ještě bude nějaký čas potřeba. Hořava měl na zakomponování do týmu celé léto, Pospíšil teď vletěl do rozjetého vlaku.
A byť mu pomáhá, že se herně zná s Hořavou, u ostatních si ještě musí vysledovat, kdy, kam a do jakého prostoru potřebují optimální míč. To všechno zejména ve vazbě na hrotového útočníka. Ať Wágner, tak Tecl byli totiž v sobotu kapku odříznutí od ostatního dění, možná i vlastní vinou, kouči Vrbovi u nich scházely optimální náběhy.
Dva zápasy bez gólu? Březen 2012
Ano, kdyby Pospíšil poslal míč do sítě místo do tyče nebo Hořava z malého vápna trefil prostor branky, žádné analýzy tohoto typu by se asi nedělaly. Ale takto došlo k situaci, že Plzeň už ve druhém soutěžním utkání v řadě neskórovala.
To se jí stalo naposledy v březnu 2012, po porážce 0:4 od Olomouce a následném pohárovém zaváhání (0:2) v Boleslavi.
A dvakrát neskórovat na vlastním stadionu? To jsem u Plzně našel naposledy v březnu 2009. Ano, tuhle statistiku samozřejmě ovlivňuje fakt, že jedním ze soupeřů, jehož obrana teď nepadla, byl Manchester City, ale i trenér Pavel Vrba si po posledním hvizdu duelu s Duklou stýskal, že jeho celek si jaksi přestal vytvářet stoprocentní gólové šance.
Převaha generovala velký počet standardních situací, ale ty vyznívaly podobně jalově jako třeba u národního týmu Michala Bílka proti Arménii.
Sešlo se toho prostě moc najednou. Horváth šetřil síly, Darida je pryč, Pospíšil se zaučuje, Kovařík je lehce v útlumu, Kolář po zranění a matní byli tentokrát oba nasazení útočníci.
K tomu si připočtěte lehkou "depku" po debaklu od ManCity a navíc i pozorně a kompaktně hrajícího soupeře z Julisky. No a remíza 0:0 je na světě.
Na Křetínského mají spadeno oba
Plzeň-Dukla 0:0. Zrovna Dukla bývá ve spojitosti s Plzní vnímána tak trochu jako její družební klub.
Po trase Plzeň-Juliska proudí hráči (Berger, Hanousek), ale i sponzoři: ve chvílích pro Duklu složitých se před časem zjevila v jejím partnerském poolu plzeňská firma Škoda Transportation.
A koneckonců Petr Paukner, relativně čerstvý vlastník Dukly, má na poli velkého byznysu stejného protivníka jako ve fotbale plzeňský majitel Tomáš Paclík. Pro oba platí, že jejich soupeřem číslo 1 je Daniel Křetínský, šéf Sparty. O Pauknerově byznysovém souboji s ním čtěte zde.
Na hřišti se ale žádná družba mezi Duklou a Plzní nekonala. Trápení Viktorie s předfinální a finální fázi, které zasmušilo i kouče Vrbu, už jsme popsali.
Dlužno dodat, že tvář mu mohl rozjasnit sudí Franěk, kdyby v závěru první půle písknul penaltu za Štetinovu ruku. Na druhou stranu mohl Vrbovy vrásky ještě prohloubit pronikající Pospěch, kdyby v čítankové situaci dva na jednoho včas přihrál spoluhráči - a nenechal se o míč obrat skvělým Hubníkem.
Mimochodem, těch děr směrem dozadu, z nichž se přečíslení rodila, měla Plzeň jak proti ManCity, tak i teď s Duklou asi víc, než by bylo zdrávo...
Klid přinesl až Matějovský
Sparta-Slovácko 4:1. Ani v plné sestavě nepatří k ligové špičce, na Letnou navíc ze Slovácka přijelo jen torzo týmu. Z tradiční obrany vypadli kvůli kartám Trousil s Kubáněm, v ofenzivě scházel vedle dlouhodoběji zraněného Doška tentokrát i Petr... Prostě torzo.
Takže když díky tomu ve 14. minutě vedla Sparta 2:0, těšili se její fanoušci na to, že kulometná palba bude pokračovat. Jenže ona na dlouhé minuty ustala. Sparta se přestala hnát za dalšími góly. A naopak dávala čím dál větší prostor k vyniknutí svému brankáři Vaclíkovi.
Špatně zakončující Volešák sice zápas nakonec Spartě nezkomplikoval, na druhé straně jí ale nezklidnil ani Lafata, pro něhož jsou trable s koncovkou novým pojmem.
A tak všechno musela rozčísnout Lavičkova střídání. Přišla možná trochu pozdě, ale pořád ještě včas na to, aby vykouzlila pro Spartu opojnou koncovku.
Zasloužil se o to i Matějovský, co se vrátil prvně po zranění utrpěném v Brně - a hned po příchodu na hřiště rychlým, nečekaným a hlavně kolmým rozehráním trestného kopu vlastně zařídil klíčový zásah na 3:1. A pak si svoji tradiční gólovou tečku vychutnal další náhradník Bednář.
Zatímco Plzeň při větším herním zápřahu své posily do sestavy začleňuje "za plného provozu", Sparta to po Kadlecově odchodu zatím udělala jen s Dočkalem. Mareček s Ujfalušim neseděli v pátek večer ani na lavici náhradníků.
Gólman se nesmí nechat odstrčit
Jablonec-Slavia 2:1. Červenobílí angažovali nového trenéra Koubka, do středu pole Maria Ličku a v Jablonci po bojovném výkonu sahali po bodu. Jenže s takovou defenzivou prostě uspět nemohou.
Kopic dal v první půli gól z malého vápna naprosto bez souboje, v posledních vteřinách pak Beneš z podobného místa přidal druhý.
Gólman Rakovan se jako naprostý jeliman nechal jabloneckými hráči odtlačit, Beneš hlavičkoval bez souboje a kouč Slavie Koubek se mohl zbláznit, že šlo o faul na brankáře.
Tvrdím, že pokud chce někdo chytat první ligu, tak se k takovému centru musí silou protlačit i "přes mrtvoly". Brankářská situace Slavie je naprosto tragická. Alespoň v jednom utkání svůj tým potopili Čontofalský i Černý, kteří ve svém pokročilém věku (35 a 39 let!) laborují se zraněními, Hrubeše potkalo vyloučení a Rakovan ztratil bod v Jablonci.
Tuhle brankářskou sestavu si ředitel klubu pan Šeterle opravdu může nechat zarámovat... Vzhledem k tomu, že na tribuně v Jablonci seděl ex-ostravský Kapverďan Neves, snaží se patrně ještě něco dělat s pozicí stopera. Otázka zní, proč až po devátém kole, kdy je Slavia v sestupových starostech až po uši. A teď ji čeká derby.
Baník a Brno vstaly z mrtvých
Ostrava-Liberec 3:0. Pokuty a ultimáta typu "z nejbližších dvou zápasů čtyři body, jinak uvidíte" většinou nefungují, ale na Baník to zjevně zabralo. A to v situaci, kdy kvůli kartám scházel Lukeš a kvůli zranění opět Kukec, všeobecně považovaní za nepostradatelné hráče Baníku. Liberec tentokrát svůj obávaný zvrat druhého poločasu nepředvedl, po zápase ve Freiburgu na to asi nebyla síla.
Mladá Boleslav - Jihlava 3:1. Štajner a Koloušek, dvojice, která před lety táhla Liberec za titulem, se po čase potkala v rolích protivníků. Ten první se radoval ze 105. ligového gólu, druhému bylo v autobuse při cestě na Vysočinu zase smutno. Jihlava si tam totiž v této sezoně zvenku ještě nedovezla ani bod.
Bohemians 1905 - Olomouc 0:2. Slavia zoufale hledá gólmana, protože toho nejlepšího půjčila "klokanům". Berkovec byl ale pod tak silnou hanáckou palbou, že čisté konto udržet nemohl. Zvlášť když ho nešťastnou tečí "prostřelil" kolega Jindřišek.
Brno-Znojmo 2:0. Pan domácí si to s nájemníkem rozdali pěkně o ligový život. A domácí to zvládli i bez tradičního rozehrávače Zavadila. Trenér Kotal si může gratulovat, jeho protějšek Kalvoda zepsul někdejšího reprezentanta Heinze za postávání na hřišti tak "hustě", že bych se nedivil, kdyby diváci viděli v neděli odpoledne Heinze ve znojemském dresu naposled.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
