Glosář - Vypadá jako dobrák. Ale nepovolí. Plzeňskou útočnou bestii si Vítězslav Lavička přitáhl v sobotu na Spartě na tak krátký řetěz, až se dusila.
Tím se ale jen dorovnaly účty. Jako by teď liga začala znovu: Mistrem bude ten, kdo v posledních 9 kolech sesbírá víc bodů. Ale pozor! Teď už to zase nebudou pískat Němci, kterým byste jen těžko vysvětlovali české notičky...
České El Clásico v sobě neslo velkolepost. Jako když na sebe narazí dva supící draci, co by si nejraději navzájem ukousli hlavu. Jako když o sebe křísnou dvě říše, dva pyšné nesmiřitelné světy.
Ano, vím, na Letné spolu nehrály Real a Barcelona, ale kdo viděl zápas Sparty s Plzní (1:0) a srovnal to s čímkoli jiným, co se v Česku o víkendu na trávnících událo, musí uznat, že letenské představení frčelo na úplně jiném levelu.
V Hřebíkových botkách už umí i tančit
Způsob hry obou týmů se viditelně přiblížil linii, na které se odvíjí fotbalový progres. K Plzni, která v obleku evropského střihu už nějakou tu sezonu chodívá, už se přidala i Sparta.
Pravda, trvalo jí to, než se odnaučila nosit zašlý hubertus spíchnutý postaru v Dolních Kočkovcích a než rozchodila nové extravagantní botky sdrátované ševcem Hřebíkem, které k elegantnímu a funkčnímu použití upravil až zmiňovaný Lavička.
Loni na jaře se jí v nových botkách ve vzájemném klání s Plzní doslova motaly nohy, z extrémně vysoko hrajících obránců si Horváth, Bakoš a spol. dělali před rokem na Letné dobrý den. Teď už v těch nových botách, s nimiž si nevěděli rady, umí sparťané i tančit.
Na podzim se ve vzájemném utkání v Plzni děly protisparťanské křivárny, a tak v sobě sobotní duel nesl i nádech vendety. Možná to není zrovna nejsportovnější, ale i hluboká nenávist patří i k El Clásiku (a jeho klonům).
Byť je jistě rozdíl nenávidět soupeře kvůli ústrkům frankistického režimu, nebo kvůli Limberského opičárnám...
Konec plzeňské éry? Doba sparťanská?
Ano, máte pravdu, El Clásico, to značí klasický duel, takový, jaký v Čechách hrávají už hodně přes sto let Sparta se Slavií. A taková Plzeň byla donedávna nickou, o titul se aktivně pere teprve třetím rokem.
Jenže mnohé ostatní v tom srovnání sedí. Vyprodaný stadion, dozajista obrovská televizní sledovanost, prostě zápas o všechno.
Nejen o body, ale i o čest, pýchu a slávu. A taky přímý duel těch dvou zákulisních draků, co se perou o to, kdo z nich má větší moc.
Prostě výzva se vším všudy. A uspěla v ní Sparta. Viditelně a neoddiskutovatelně. Co to tedy znamená?
Končí doba plzeňská a vrací se zase éra sparťanská? Odpovídat je teď předčasné, pražský tým nicméně na takovou cestu povykročil.
Když je Real v lize první, Barcelona smutní "jen" z pokoření v podobě druhého místa, ale na její ekonomiku to nijak drastický vliv nemá. To v Česku je rozlišení "první nebo druhý" mnohem podstatnější.
Jen mistr si totiž může zabušit na zlatou bránu Ligy mistrů. A jen peníze z ní naplní chřtány draků tak, jak jejich žaludkům náleží. A nutno dodat, že ta sparťanská saň už je v tomto ohledu hladová k nepříčetnosti.
S Němcem to šlo. Co bez Němce?
I Real s Barcelonou se v zákulisí a v médiích častují narážkami na to, kdo má jaký vliv na rozhodčí. Nepřerůstá to ale v policejní vyšetřování a v hrozbu toho, že rivala může korupční skandál srazit třeba i z nejvyšší soutěže a vyřadit ho z evropských pohárů.
U nás v Česku se to v souvislosti s tzv. Křetínského taškou stalo. A v přímém důsledku těch událostí pískal "české El Clásico" Němec Wolfgang Stark. Všechno proběhlo v pohodě, můžeme být spokojeni. A nespokojeni zároveň.
Že se totiž v Česku nenajde rozhodčí, kterému by obě strany důvěřovaly, to je totiž hodně špatná vizitka. A je na ní vytištěno jméno Dagmar Damkové.
Její ovečky (nebo spíš vlci v rouše beránčím?) teď mají devět kol na to, aby ukázaly, že umí pískat jako Stark. I když... To ony asi plus minus umí. Jde spíš o to, jestli chodí do zápasů s čistou hlavou a s čistým svědomím.
Lžimberský a prasečí hlava
Sparta-Plzeň 1:0. I na Luise Figa svého času přiletěla z barcelonského sektoru prasečí hlava, to když v El Clásiku prvně oblékl dres Realu.
Patří to k věci, i zášť vůči "zrádcům" rozdmýchává atmosféru zápasů typu El Clásika na maximum.
Tak třeba pro sparťany teď platí, že už se u nich pravý obránce Plzně nejmenuje David Limberský, ale Lžimberský.
Letenské ochozy hvízdaly při každém jeho dotyku s míčem - a rozhodně ne kvůli tomu, že Limberský vystřídal v kariéře oba dresy. Takových plejerů je v Plzni jako máku.
Ale na rozdíl od Limberského 1) znají rozumnou míru v údernosti vyjádření, 2) nenafilmovali v minulém ligovém střetu rozhodující penaltu.
Když totiž na svém letenském angažmá rozprávíte, jak vás Sparta dostala a uchvátila, možná byste si pak při oslavách plzeňského titulu mohl odpustit výkřiky "Zku..ená Sparta!", případně průpovídky o tom, jak si Sparta v minulosti dvacet titulů koupila. Byť byste v tom měl stokrát pravdu...
Hlediště tak dostalo pod tlak jednoho hráče, lavina v rudých dresech ty zbývající.
Aktivní vysunutý presink, odehraný poctivě a bez chyb. To je stará dobrá hřebíkovská zbraň, jen na ni váš tým musí mít fyzickou i psychickou sílu a uchopit ji opravdu týmově, jako jeden organismus v jedenácti tělech. A to se Hřebíkovi v minulosti ne vždycky dařilo doladit.
V sobotu to zahrála Sparta vedená Vítězslavem Lavičkou - a duše sportovního ředitele Hřebíka se na tribuně musela tetelit blahem.
Bílku, a co Holek s Matějovským?
Okamžité a permanentní sparťanské napadání plzeňské rozehrávky už v jejím zárodku, u stoperů, totiž naprosto rozbilo základ tradiční plzeňské hry. Horváth s Daridou tak byli odříznuti, když už se přesto dostali k balonu, pak na Letné stejně neexcelovali.
Koncertní party zato hráli jiní. Pokud by duel sledoval ufon, který předtím spatřil například klání Česko-Dánsko (0:3), jen těžko by chápal, proč u Bílka kopou stopera nestoper Kadlec a podhrota pak zápasy nehrající Jiráček, když tyhle party za Spartu jen o pár dní později fenomenálně odehráli Holek a Matějovský, kteří vůbec nebyli v české nominaci.
To, co Holek, po rok víceméně vysmívaný defenzivní záložník, předvádí na pozici stopera, uvolněné zraněným Jarošíkem, je opravdu malý zázrak. A zahrál tak nejen proti Plzni, ale třeba i proti Chelsea.
Matějovský pak podal možná nejlepší sparťanský výkon po příchodu z Readingu. Z jeho kopaček létala jedna gólová přihrávka za druhou, jeho míče pronikaly jako žhavé jehly do neuralgických bodů plzeňské defenzivy. Jeden, druhý, třetí, čtvrtý...
A jen kvůli nízké sobotní kvalitě zakončení v podání Krejčího či Kadlece Plzeň na Letné pořád žila.
Ťal do Chelsea, sťal Plzeň. Lafata
Sparťanům vydržela síla na presink tak do 55. minuty. Pak už se Plzeň začala rozdýchávat, když v tom jí uštědřil gólový políček Lafata.
V reprezentaci v ostrých zápasech nepotvrdil, že je on tím pravým, Vyvoleným pro rozhodující momenty. Ve Spartě už se mu to ale daří: na Chelsea dal gól, který skoro znamenal prodloužení, i Plzni ukázal, že kdo ho chvíli nechá volného (jako Čišovský), toho ovane Vrbův kritický fén...
Ano, i Plzeň mohla na Letné skórovat (a bodovat). Jenže Bakoš ani Kolář mezi svou superšanci a gól rovnítko nenapsali.
Sparta udělala pro úspěch mnohem víc a dosáhla na něj. Zdaleka však není dobojováno. Právě teď přijdou možná rozhodující momenty sezony.
Pohár a liga s Olomoucí, derby se Slavií, pohárová odveta se Sigmou, zájezd na Baník... To je doslova brutální program, který Spartu v jednom zátahu čeká v nadcházejícím měsíci. Když ho zvládne, tak už to s tím koncem plzeňské éry může být vážné...
Kdo chce škrtit Juhara
Megašlágr ostatní dění v tomto ligovém kole zastínil, takže k ostatním zápasům dnes alespoň telegraficky:
Liberec-Olomouc 1:0. Vedoucí duo jistě potěšilo, že stíhací chrt z Hané poprvé na jaře ztratil body, a hned všechny tři. Ztráta formy před trojbojem se Spartou?
Příbram-Jablonec 3:3. Další stíhač z Jablonce už ví, co to je ztratit dvoubrankový náskok na Letné, teď si to zopakoval v Příbrami. Kouzlo Franze Straky zatím přitahuje body jako magnet, i když tentokrát tomu možná dost pomohl asistent Moláček, když doporučil uznat gól poté, co Střihavkův balon přešel/nepřešel brankovou čáru.
Ml. Boleslav - Slovácko 2:0. Útočník hostí Libor Došek se nejspíš oprávněně divil, proč se po jeho faulu penalta píská, a když ho na druhé straně stáhne Dosoudil, tak ne. Ale pozitivem pro celý český fotbal byl fakt, že se v lize po těžkém zranění opět objevil domácí supertalent Chramosta.
Dukla - Č. Budějovice 4:0. Posledně Jihočechy držel alespoň brankář Daněk, na Julisce ale dvakrát propadl i on. Rýsuje se první sestupující?
Brno - Hradec Králové 1:3. Prohrát s Plzní či Jabloncem, to se stane i jiným. Prohra se Slavií byla, slušně řečeno, divná. Ale neporazit doma Hradec, to už zavání brněnským průšvihem. Zvlášť když nemáte solidního gólmana...
Teplice-Slavia 1:1. Petr Rada se občas dostává do stavů nepříčetnosti. Po tom, co mu v Teplicích v samém závěru provedl svou neuvěřitelnou hrubkou Juhar, se mu ovšem nikdo divit nemohl. Chtít Juhara uškrtit by měla asi po takovéhle gólové "nalejvce" i mnohem klidnější trenérská povaha...
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
