Sparta měla Neapol na lopatě. Zářil Matějovský, pomohl chlad

Luděk Mádl Luděk Mádl
28. 11. 2014 9:07
Fotbalová Sparta sice Neapol neporazila, ale ukázala světu, že má na to, aby se s tak silnými týmy popasovala jako rovný s rovným
Marek Matějovský v nezvyklé roli, "na lovu" Gonzalo Higuaina
Marek Matějovský v nezvyklé roli, "na lovu" Gonzalo Higuaina | Foto: Milan Kammermayer

Glosář - Výhra, nebo plichta. Z hlediska postupové matematiky to tentokrát bylo úplně jedno, protože potřebná bodová výpomoc od Dunaje se nekonala.

Ale přesto šli sparťané po posledním hvizdu ze hřiště lehoučce rozmrzelí. Vítězstvím nad týmem, jako je Neapol, by se jednou klidně mohli chlubit i vnoučatům. A k tomu triumfu neměli v ostře sledovaném utkání Evropské ligy daleko.

V uších jim ještě zněl dunivý zvuk dvakrát nastřeleného břevna, před očima měli Lafatovu neproměněnou dorážku. A speciálně Krejčí mohl intenzivně přemýšlet o tom, proč ve 40. minutě v čisté palebné pozici, po pravé ruce gólmana Rafaela Cabrala, vymýšlel ještě nějakou nesmyslnou přihrávku...

Skončilo to 0:0, vítězství do památníčku si Matějovský a spol. nezapsali. Ale něco v tom zápase přece jen získali: zjištění, že i s týmem, který momentálně najdete na třetí příčce v tabulce Serie A, dokážou hrát rovnocennou partii. A co víc, když na to přijde, umí ho i přehrát! A nastřádat v souboji s ním víc vyložených šancí.

Liverpool, Chelsea... Teď byla výhra nejblíž

Ještě za trenéra Chovance remizovala Sparta na Letné s Liverpoolem 0:0. Gólman Blažek tehdy podal fenomenální výkon. Zato jeden z jeho nástupců, který stál  v bráně tentokrát, tedy Marek Štěch, si ve čtvrtek prakticky nemusel sáhnout na balon. Neapol sice šance měla, ale většinou při nich branku míjela, například slovenský technik Hamšík.

Před dvěma lety, už pod koučem Lavičkou, se na Letné podařilo porazit tým Athletic Bilbao 3:1, remizovat s Lyonem 1:1... A následně jen těsně prohrát s Chelsea 0:1. Ostuda jménem Häcken tyhle velké zápasy z Letné na celou sezonu vyhnala. Letos se vrátily, opět alespoň v provenienci Evropské ligy. A při vší úctě ke Slovanu a Bernu se právě na Neapol čekalo nejvíc.

Trenér Rafael Benítez svá ofenzivní esa na nic nešetřil: nastoupili Higuaín, Hamšík i Callejón, vzadu exceloval Raul Albiol... A člověk nemusí být extra znalec, aby věděl, že tři z nich proslavilo i angažmá v Realu Madrid.

No a tuhle mnohými vavříny ověnčenou partičku měla Sparta na lopatě, při troše štěstí ji mohla porazit. I tohle vědomí se vysoce cení. A když se správně uchopí, mohla by z něj Sparta do budoucna mnohé vytěžit. Pokud si tedy aktuální vysoký kredit nezmastí hned za čtrnáct dní, až bude hrát o postup ze skupiny Evropské ligy na hřišti Young Boys Bern.

Na Spartu v Bernu číhají tři pasti

Bude jí stačit uhrát tam bod, ale pozor, tady by se nemuselo vyplatit křičet hop, dokud se nepřeskočilo.

Důvody k opatrnosti jsou tu v zásadě tři:

1) Sparta vzhledem ke zbývajícímu programu malinko ztratí na zápasovém rytmu. Ligový podzim dokončí v neděli v Jihlavě, ve čtvrtek ji čeká pohárová odveta s Příbramí a pak bude mít ještě celý volný týden k přípravě na Bern. Zatímco soupeře čeká v mezidobí třikrát švýcarská liga. Plný zápasový diář, nebo volnější program? Uvidíme, co se ukáže jako výhodnější.

2) S výjimkou zápasu v Bratislavě pro Spartu platí, že venku předvádí v pohárech výrazně slabší a méně sebevědomé výkony než na Letné. A to přinejmenším v dlouhé linii Häcken, Tallinn, Malmö, Zwolle, Neapol... Je na čase to změnit.

3) Umělý trávník v Bernu sparťanům kreslí nejhlubší vrásky na skráních. Ve Zwolle jim tenhle povrch moc neseděl, reprezentanti z něj nebyli dvakrát nadšení ani v Kazachstánu. Tým, který je na něm zvyklý hrávat pravidelně, má celkem značnou výhodu. I proto si Sparta pohárovou odvetu s Příbramí "střihne" velmi netradičně ve svém tréninkovém centru na Strahově, a to právě na "umělce".

Podmínky, ve kterých se zápas hraje, mohou někdy hrát dost důležitou roli. Aniž bychom chtěli výkon Sparty proti Neapoli jakkoli snižovat, je jistě namístě konstatovat, že dvanáctým spoluhráčem jí tentokrát byli nejen diváci, ale i česká příroda pozdního listopadu.

Přesunout se z dvacetistupňového neapolského teplíčka do současné Prahy, kdy v čase zápasu přelézala rtuť teploměru nulu jen o dva tři dílky, to veskrze jižanskému týmu soupeře po herní a pohybové stránce jistě neprospělo.

Vzpomeňte si na první vzájemný zápas pod Vesuvem. Když se Higuaínovi, Hamšíkovi a spol. zachtělo, přepnuli prostě na vyšší rychlostní stupeň... A chvílemi to pak vypadalo, jako by kolem sparťanů jezdili na motorkách.

V Praze nebyli ničeho takového schopni ani omylem. Troufnu si říct, že i kvůli nižší teplotě. Ve které si mimo jiné jistě nechtěli přivodit svalové zranění. A i remíza jim na postup stačila, takže se za nerozhodného stavu nepouštěli do žádných zběsilostí.

Jenže ona by je do nich Sparta navíc ani nepustila. Slibovala, že v tomhle zápase bude chtít vyhrát. A nebyla to slova hozená do větru.

Matějovský na horské dráze. Teď je nejvýš

Kompaktní výkon, kde každý zná svou roli. A každý je schopen a ochoten zaskočit za kolegu, který třeba ztratil míč, unikajícího soupeře okamžitě zakřižovat a znovu rozjet vlastní akci.

Nadobyčej se tentokrát dařilo Lukáši Marečkovi, jak se ukázalo, velmi zdatnému "zloději míčů".

Uznání za osobní statečnost a vůli si jistě zaslouží Bořek Dočkal, který většinu zápasu odehrál s bolestivě pochroumaným nosem.

A nejhlasitější potlesk pak patří Marku Matějovskému. Dvaatřicetiletý plejer, jehož výkonnost létá někdy nahoru a dolů jak po horské dráze. Jeden čas už to vypadalo, že ho z Letné vypoklonkují. Nestalo se. A včera byl - i v konfrontaci s Hamšíkem či třeba Garganem - právě on tím nejlepším hráčem na trávníku.

Snažil se být všude. A byl, dokázal to uběhat. Udivoval technickými kousky, jeho kopačky vysílaly parádní přihrávky. A příjemně šokoval několika vynikajícími obrannými zákroky. Nešetřil totiž krokem ani dopředu, ani dozadu. Kdyby hrál takhle pokaždé, nemohla by ho, navzdory jeho 32 křížkům, přehlížet ani reprezentace.

Tak trochu speciální byl tenhle zápas dozajista pro Josefa Hušbauera a Ladislava Krejčího. Italský soupeř, na lávce spousta tamních žurnalistů, na tribuně pozorovatelé z dalších italských klubů... Angažmá v Serii A visící ve vzduchu.

Ohledně Hušbauera se Sparta příliš netají tím, že je v kontaktu s týmem Cagliari, kde trénuje Zdeněk Zeman. V létě tam ještě svého střelecky nadmíru potentního středopolaře nepustila, teď už by snad nebyla proti.

Hušbauerovi zkomplikovala podzim řada trablů, naposledy ho na mnoho týdnů zbrzdil bolavý kotník. Ale uzdravil se právě včas, aby se ve dvou předchozích zápasech mohl kapku rozehrát - a proti Neapoli se ukázat. A nejen díky břevnu, rozechvělému po jeho bombě, se to, myslím, celkem podařilo.

Pokud se chtěl italským zájemcům ukázat i Ladislav Krejčí, možná zůstal malinko za očekáváním. Jiní hráči Sparty byli tentokrát výraznější i efektivnější. Ale není všem dnům konec. Vhodná příležitost zazářit přijde třeba za dva týdny v Bernu.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Další zprávy