Glosář - Na tečce záleží. Vždyť právě poslední sousto může rozhodnout o tom, jak vám menu zachutnalo, jaký pocit se po něm rozhostí ve vaší mysli a usadí v paměti.

Děkujme tedy nebesům, že onou poslední tečkou podzimní části Gambrinus ligy bude dnešní dohrávka Plzeň-Jihlava.

Kdyby totiž tím posledním, co jsme z podzimní ligy viděli, měl být mač Sparty v Příbrami, zůstala by na patře - co vlastně? To snad nebyla ani hořkost, to byla prázdná nicota.

Ano, Sparta (stejně jako Plzeň) ve čtvrtek vybojovala v Evropské lize postup ze skupiny. To je úžasné, skvělé, všichni jsme hlasitě zatleskali.

Ale pořád to snad ještě nemusí být pro sparťany důvod k tomu, aby se následující ligový duel odchodil.

Sparta zazimuje až jako třetí

Žádný náhodný gól jí z nebe nespadl, a Sparta tak přezimuje až třetí. (Tedy pokud dnes Plzeň neprohraje o pět gólů).

Naopak - i remíza s Jihlavou by dnes Viktorii stačila k tomu, aby se před zimní pauzou sama dostala do čela tabulky.Vyhraje-li, získá dvoubodový odskok na Jablonec, tříbodový na Spartu.

Ať už tak či tak, rozdíly zůstanou natolik těsné, že liga bezesporu rozhodnutá nebude, to ani náhodou. Jak se ukázalo, rozhodnutá nebyla ani loni, kdy měla před zimou Sparta k dobru 6 bodů na Liberec a 10 na Plzeň...

Ztráceli vždy po mačích s Lyonem

Příbram-Sparta 0:0. Kdo ten zápas viděl, ten konce ligového podzimu vskutku nelituje. Cimrmanovská nálepka "nuda, nuda, šeď, šeď"  popisuje "atraktivitu" zápasu celkem trefně.

Jak se na podzim Spartě dařilo v lize po utkáních evropských pohárů? Podívejme se na to:

Všechny mače nalepené na zápasy předkol proti Admiře i Feyenoordu vyhrála.

Po cestě do Lyonu přišla porážka s Olomoucí, po Bilbau i obou mačích s Kirjatem Šmona ligové výhry. Herně to možná drhlo, ale výsledkově ne.

Nedá se tedy říct, že by "zakysnutí" po pohárových duelech bylo sparťanskou tradicí. O to ostřejší kontrast mezi sympatickou pohárovou tváří dr. Jekylla a zlým "ligovým" kukučem Mr. Hydea Sparta nabídla právě teď.

Přepnutí z euforie do reality? Problém

Výkon Pražanů v Příbrami byl opravdu slabý. Nevím, jestli se sparťani ve čtvrtek večer proti Lyonu až natolik vydali ze sil, vždyť zejména první půle proti Olympique neměla nijak strhující tempo.

Nějakou tu oslavu si asi představít umím, ale zase nevěřím tomu, že by sparťani leželi po celé dva dny naložení v lihu.

Je možné, že by jejich výkon o tolik sestrouhala neschopnost přepnout hlavu z pohárové euforie do ligové reality?

Aby totiž bylo jasno, Sparta v Příbrami nepředvedla vůbec nic. Ohledně střel na bránu vyhráli domácí 3:2, dokonce i držení míče měli Markovi svěřenci o dvě procenta vyšší.

Sparta nevyprodukovala za celý zápas nic nebezpečného, když tedy nepočítáme Maria Holka, který při standardce ohrožoval zásahem břevna čisté konto spoluhráče Vaclíka...

Z hrdinů byla jedenáctka duchů

Důvod? Nulový pohyb, nulová invence, nulové nebezpečí při standardkách.

Na tom, že se neujal ani jeden z devíti rohových kopů Sparty, se asi projevila absence lehce zraněného Jarošíka, který třeba proti Teplicím dokázal podobnou mizérii právě po standardce (a s pomocí benevolence rozhodčího k doprovodnému faulu) gólově protrhnout.

Jenže to byla ze Sparty cítit alespoň mentální síla, teď ani to ne. Místo celku, který ve čtvrtek remízoval s Lyonem, když dokázal předvést několik akcí evropské úrovně, se tentokrát ve stejných dresech ploužilo u Litavky jedenáct duchů.

Rotovat? Není moc koho...

Ano, proti uzavřenějším obranám, se kterými se Sparta potkává v lize, se hraje každému obtížněji a sparťanský herní projev je v evropských pohárech tradičně dramaticky pohlednější než v domácí soutěži, ale tohle bylo prostě moc.

Větší odvaha k větší rotaci sestavy a nasazení čerstvějších hráčů by se možná kouči Lavičkovi tentokrát vyplatila, oproti duelu s Lyonem vyměnil jen Jarošíka (vynuceně) a místo Kadeřábka hrál Přikryl.

Je fakt, že při zraněních Kadlece a Pavelky ani Sparta tolik variant pro "rotační" změny nemá...

Jsou první a Kotal stejně prská

Jablonec-Hradec Králové 3:2. I díky tomu přezimuje Jablonec s bodovým náskokem na Spartu. Něco takového by asi před rozehráním soutěže napadlo jen málokoho, vždyť jaro měl Jablonec strašlivé.

Pod novým trenérem Václavem Kotalem ale vznikl zajímavý paradox. Kotal prská, že v domácím prostředí hrají jeho chlapci na přílišné riziko, což se jim nevyplácelo: z devíti domácích mačů vyhráli jen čtyři.

Jenže mají Davida Lafatu. Tomu to střílí doma i venku, třináct zásahů v 16 zápasech, to je prostě jistota, na které můžete stavět.

Dva kousky si Lafata schoval i pro "zlobivý" Hradec, který ve 27. minutě na Střelnici vedl díky bosenským legionářům Halilovičovi a Harbovi, jenže konec první a začátek druhé půle zase 2028 přítomných příznivců domácích barev zase uklidnily.

Jablonec, klub bez fanoušků

Když šel v minulé sezoně po titulu Liberec, vyprodal stadion až na zápasy se Spartou a Plzní. Přijde mi, že v Jablonci by se snad i na případné oslavy titulu přišlo podívat jen nějakých 3000 lidí...

Proč? Spekuluje se, že za odtažitost publika vůči klubu prý může místní "popularita" šéfa Jablonce i svazu Miroslava Pelty, která prý má hodně mínusové znamínko.

Inu, doma mnohý nebývá prorokem... Ale ať už je to jakkoli: fotbalistů Jablonce a trenéra Kotala je mi v tomto ohledu při pohledu na prázdné tribuny, které je obklopují, opravdu líto.

Vlček se rozloučil ve zlých časech

Slavia-Ostrava 0:2. Před týdnem se s velkou kariérou v Liberci loučil Jan Nezmar (ale na Julisce teď v 16. kole z nouze stejně naskočil ještě jednou), slávističtí příznivci nyní v Edenu naposledy zatleskali i Stanislavu Vlčkovi.

Hrdina, který klubu proti Ajaxu vystřílel historický postup do Ligy mistrů, byl naměkko a tribuny s ním. Troufnu si říct, že od časů Františka Veselého byl největším miláčkem slávistů právě on.

A nejen pro své fotbalové umění, ale i dobráckou povahu, která se do dnešních časů tvrdých loktů, ostrých slov a šelestících Chřestýšů snad ani nehodila. Oč ostřeji se tento kontrast jevil, o to větší přízně fanoušků se Vlčkovi dostávalo.

Oběma legendám kapku pokazila rozlučku ligová porážka, ale s tím už ale nikdo nic neudělá.

Ale se Slavií by asi někdo něco začít dělat měl. Své příznivce určitě potěšila výhrou nad Spartou. Ale v sezoně se hrají i jiné zápasy než derby, a to asi trenér Rada zapomněl svým svěřencům sdělit.

Trenér na baterky. Za pět milionů

Po "Spartě" totiž červenobílí dokázali porazit jen Příbram a remizovat v Jablonci. A k tomu pětkrát v lize prohrát a vypadnout z poháru v Ústí.

Jedenáctá příčka s tříbodovým náskokem na čáru sestupu, to asi opravdu není to, co si od trenéra Petra Rady šéf klubu Aleš Řebíček v létě sliboval, když ho v létě za 5 milionů (!) kupoval z Teplic.

Slavia disponuje jediným "čistokrevným" útočníkem jménem Škoda, který ještě navíc opravdu není žádný Batistuta. A když má trest za žluté karty a zraní se Mičola, musí jít na hrot stoper Latka. Ano, až tam to Slavia dopracovala.

A završila tak porážkou se zachraňujícím se Baníkem opravdu prachmizerný závěr podzimu.

Šilhavý jako Di Matteo?

Dukla-Liberec 3:0. Ani v Liberci určitě nečekali, že by se úřadující mistr takhle rozklížil. Nevešel se po podzimu ani do lepší poloviny tabulky.

Poselství povzdechu trenéra Šilhavého, že na Julisce bojovali jen veteráni Nezmar a Janů, jinak to ostatním hráčům bylo podle všeho jedno, zní vzhledem k perspektivám Slovanu celkem děsivě.

Anebo vzhledem k perspektivám trenéra Šilhavého. Dostat padáka půl roku po zisku titulu? Ano, i takové zvraty může fotbal přinést. Di Matteovi v Chelsea také nebylo nic platné, že v květnu vyhrál Ligu mistrů...

Hanáci nahoru a zase dolů

Slovácko-Olomouc 1:1. Na začátku listopadu skočili Hanáci do čela ligové tabulky. Pak ale dostali za uši v Plzni (0:3), na Andrově stadionu jim dal gólovou facku jablonecký goleador Lafata (0:1).

A ani plichta ze Slovácka asi fanoušky Sigmy, kteří si už malovali útok na první titul, dvakrát nepotěšila... Bez vykartovaného střelce Ordoše Hanáci výš nedosáhli.

Bez Řepky, bez Sandra, bez bodů...

Č. Budějovice-Ml. Boleslav 0:1. Z louže pod okap. Tak nějak si může připadat kouč Miroslav Soukup, co sezonu mizerně rozehrál ve Slovácku a podzim končí na předposlední příčce v Českých Budějovicích.

Zápas s Boleslaví potřebovali Jihočeši zvládnout, ale nepovedlo se jim to.

Vpředu jim chyběla útočná dvojka Řezníček-Táborský, která nesměla hrát právě kvůli smlouvám s Boleslaví, která je na jih pustila.

A vzadu chyběl někdo, kdo by "uskákal" hlavičkáře Johanu, který v závěru podzimu chytil gólovou slinu. Nevím, jestli by ho v současné formě uhlídal vyhoštěnec Řepka, jeho nástupce Halama to každopádně nedokázal.

Na tenhle zápas budou v Dynamu vzpomínat obzvlášť neradi: kvůli zlomenému kotníku v něm totiž přišli o svého nejšikovnějšího hráče Brazilce Sandra...

Grigar skoro utáhnul smyčku

Teplice-Brno 2:0. Na Stínadlech si oddechli, přezimovat budou sice těsně, ale přeci jen nad "čarou ponoru". Na boj o záchranu tu nejsou zvyklí, možná i z toho rezultovaly dvě neuvěřitelné hrubky v rozehrávce gólmana Grigara.

Brno však ani jednu z nich nevyužilo, takže se smyčka na krku teplického klubu neutáhla, ale zlehounka povolila.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz