Tychy (od našeho zpravodaje) - Až příliš krutý se zdá být postupový klíč evropského šampionátu fotbalistů, kteří začínali kvalifikaci na podzim roku 2015 před dovršením jednadvacátých narozenin.
Česká reprezentace totiž v úvodním zápase padla s favoritem celého turnaje z Německa 0:2 a postup do semifinále se rázem vzdálil téměř za horizont.
Letošní polský turnaj totiž nově hraje dvanáct reprezentací, ale do semifinále postupují stejně jako před dvěma lety v Praze a Olomouci pouze čtyři týmy. Česku tak nemusí k postupu stačit ani dvě výhry ze zbylých zápasů proti Itálii a Dánsku.
Vítěze tří skupin totiž do semifinále doprovodí ještě nejlepší tým z druhých míst. A po úvodní porážce o dvě branky nepatří tým Vítězslava Lavičky mezi největší favority na postup mezi nejlepší čtyřku.
Přesto stále existuje možnost, že pokud Češi porazí výraznějším rozdílem Itálii, která následně dokáže sebrat všechny body Německu, tak mohou ještě lvíčata pomýšlet i na vítězství ve skupině a postup do semifinále. To vše v případě, pokud český tým porazí i Dánsko. Na škodu by nebylo ani to, kdyby Němci ztratili body i proti severním sousedům.
Němci trestali chyby, ale zdaleka ne všechny
Nastává však otázka, zda není pro české mladíky po střetu s německou realitou postup na závěrečný turnaj vrcholem. Samozřejmě během zápasu měla lvíčata pasáže, ve kterých stejně staré západní sousedy přehrávala. Jenže když Němci zapnuli na vyšší obrátky, tak na hřišti panovali.
Trenér Lavička po zápase na tiskové konferenci tvrdil, že rozhodla schopnost potrestat chyby. S tímto by se dalo souhlasit, ale jen zčásti, protože nervózní Češi nadělali těch chyb v rozehrávce tolik, že kdyby Němci potrestali alespoň polovinu, tak by se podobně nepříznivé skóre v konečném součtu už jen těžce obracelo.
Mám na mysli doslova zbytečné ztráty po zisku míče. Netřeba ani jmenovat, protože alespoň jednoho zaváhání se dopustili téměř všichni čeští hráči, kteří do zápasu zasáhli. Souboj s vyspělým Německem ukázal, že ve spolkové republice mají oproti Česku momentálně téměř nedostižitelný náskok. Jenže v čem Němci vlastně nejsou lepší?
Mají kam sáhnout
Navíc musíme brát v potaz, že kouč německého A-týmu Joachim Löw nominoval na ve stejném termínu probíhající pohár FIFA v Rusku hned osm fotbalistů ročníku 1994 a mladších. Tedy hráčů, kteří startují v Polsku. Když si k tomu přičtu zraněného Leroye Saného a Juliana Weigla, tak je jasné, že Němci přivezli na Euro de facto širší kádr.
Na druhé straně Lavička postrádá "pouze" kvalifikačního kapitána Aleše Čermáka, který se o Euro připravil vlastní hloupostí, a také pravého obránce Aleše Matějů, jenž si poranil sval těsně před úvodním zápasem šampionátu.
Jenže zatímco Němci dokážou nahradit i takové hvězdy, jakými jsou Sané, Julian Weigl, Joshua Kimmich, Emre Can či Matthias Ginter, tak Češi nejsou schopni najít plnohodnotnou náhradu ani za pravého obránce.
Sáček proti Gnabrymu nestačil
Nelze v žádném případě prohru svalovat na jednoho či dva hráče, ale Michal Sáček prostě není hráčem pro kraj obrany. Ve Spartě odehrál parádní sezonu, za kterou si vysloužil pozvánku i do seniorské reprezentace, ale za výkony ve středu pole.
Fotbalista Sparty totiž disponuje mnoha přednostmi, ale obranné souboje jeden na jednoho poblíž postranní čáry mezi ně nepatří. Dvacetiletý střední záložník totiž v konfrontaci se Sergem Gnabrym, kterého mimochodem po sezoně koupil z Werderu Brémy mnichovský Bayern, mírně řečeno zaostával.
Pouze trénovat stačí jen Rosickému
Navíc po obrovské chybě, ze které možná mohl Sáčka vysvobodit brankář Zima, ztratil mladý sparťan sebevědomí a raději zanevřel i na své průniky směrem dopředu.
Otázkou tedy je, zda nedošlo k chybě už během nominace na samotný turnaj. Kdy kouč Lavička vsadil na to, že Aleš Matějů zvládne celý turnaj. Rozhodnutí trenéra by se dalo kritizovat i ve volbě brankáře číslo jedna.
Gólman Zima sice parádně vytáhl penaltu Davieho Selkeho na roh, ale první gól by nejlepší brankáři na turnaji zřejmě chytali. Druhé trefě se zřejmě dalo předejít lepší komunikací, ale tam nese většinu viny právě Sáček.
Zima patří italskému FC Janov, ale v právě skončené sezoně neodchytal ani jednu minutu. A soutěžním zápasům se nevyrovná ani trénink v Itálii, Anglii, Německu nebo třeba Španělsku.
