Zapalovači rozněcují fotbalovou republiku. Ale základ je gymnastika, zní ze Strahova

Jakub Šafránek Jakub Šafránek
18. 3. 2020 8:01
Celou stěnu jeho kanceláře zabírají maličké dresy klubů ze všech koutů republiky, k nimž se během rozhovoru často pohledem obrací. Jsou jich tam možná stovky, ale kdyby tu chtěl mít všechny, musel by od Fotbalové asociace dostat mnohem větší pracovnu; v Česku se v současnosti nachází kolem 3650 fotbalových klubů. "Jsme jednoznačně fotbalová republika," říká Otakar Mestek, šéf úseku Grassroots.
Otakar Mestek
Otakar Mestek | Foto: Jakub Šafránek

Slova muže, který má na svazu amatérský fotbal na starosti, potvrzují i čísla. Členská základna Fotbalové asociace v posledních letech narostla už na 339 tisíc členů a fotbalový klub se stále nachází ve více než polovině českých obcí.

Jenže jak se ukazuje v posledních letech, situace pro amatérský fotbal idylická není. Celkový počet registrovaných hráčů sice roste, ale počet klubů naopak sice mírně, ale setrvale klesá, a také v podstatě všechny věkové kategorie fotbalistů od dorostu dál upadají ještě výrazněji. 

Důsledky tohoto jevu pro český fotbal mohou být hrozivé, a to zejména co se týče klubů, které nemají mládež. Těm totiž brzy mohou "vymřít" soupisky, které nemají kým zaplnit. Velice výmluvně to ostatně ve své dokumentární fikci "Konec fotbalu v Dolních Zálupech" už před dvěma lety vylíčil režisér Jakub Kohák.

"Máme hodně klubů, možná stovky, které nemají mládež. U nich je obrovský předpoklad, že to u nich zanikne v řádu let. Ti chlapi už jedou setrvačností, nemají na to sílu. Sotva zvládnou nalajnovat hřiště," varuje Mestek. 

Zapalovači za 22 milionů

Na pomoc ohroženým klubům proto už dva roky funguje projekt GTM, tedy Grassroots Trenérů Mládeže, jimž se také přezdívá "zapalovači".

Jedná se o zhruba osmdesát regionálních spolupracovníků Fotbalové asociace, kteří mají na starost vyhasínající kluby a trenéry v jednotlivých okresech znovu nažhavit na fotbal, zejména tím, že jim pomohou založit a udržovat mládežnické týmy.

Místním předsedům ukazují, jak se zorientovat v administrativě, pomáhají s trénováním, radí, jak na dotace, a také je propojují s místními školami. 

Kolik je vlastně fotbalistů?

Aktuální počet fotbalistů v Česku: 271 418
Počet klubů v Česku: 3649
Počet amatérských fotbalistů: 270 455
Procento amatérských fotbalistů: 99,65
Dospělých amatérů: 132 573
Amatéři v dětských kategoriích: 137 882 
Počet registrovaných fotbalistek: 11 747
Počet ženských klubů: 114
Počet registrovaných cizinců: 3967

Poznámka: Aktuální čísla z března 2020. Celkové číslo registrovaných fotbalistů během roku obvykle roste s tím, jak členové průběžně platí poplatky za členství. Na konci roku 2019 tak bylo registrováno 339 308 aktivních fotbalistů a dá se předpokládat, že k podobnému číslu FAČR dospěje i letos. Při prosincovém meziročním srovnání počet registrovaných fotbalistů pravidelně několik let v řadě roste.

"Řekl bych, že se jim to docela daří," říká Mestek na adresu projektu, který asociaci ročně vyjde na 22 milionů korun. "Počet klubů se nám podařilo stabilizovat, za poslední dva roky jich ubylo méně než padesát. Ale tohle se nedá vyřešit z roku na rok." 

Pozor na horlivé maminky a přísné trenéry

Ovšem ani v klubech se "zapálenou" mládeží nemají vyhráno. Jak ukazují statistiky, téměř polovina mladých fotbalistů se sportem skončí ještě před dosažením dospělosti, takže i tyto kluby jsou ohroženy vymíráním seniorské soupisky. 

"Staří už pomalu odpadají a zdravé jádro pomalu mizí. Takže otázka, jak udržet mladé u fotbalu, je hodně těžká," přiznává v reportáži Aktuálně.cz například Luboš Gorgan ze Sokola Stárkov v Broumovském výběžku. 

Příčin, proč mladí se sportem přestávají, jsou desítky. A jen některé z nich jsou čistě fotbalové. Mladí dospělí přecházejí na novou školu, objevují své první lásky, stěhují se do větších měst a postupně také zjišťují, že fotbalem se v životě uživí jen stěží.

Na návrat do svého klubu pak už nemyslí, mnohdy i proto, že se s ním nerozcházeli v dobrém. "Problémem jsou i špatní trenéři nebo rodiče, kteří jim fotbal úplně znechutí. A divil byste se, že maminky jsou v tomhle někdy ještě horší než tatínkové," přibližuje Mestek.

Alespoň na přísné trenéry a horlivé rodiče se zapalovači také snaží působit, ale jak sám Mestek přiznává, řešení tohoto problému je běh na dlouhou trať. V jejím cíli by podle něj kluby měly vypadat tak jako třeba v Nizozemsku či Německu, kde se na jejich chodu skutečně podílí celá komunita a hráči se s ním identifikují po celý svůj život. 

Jak by to mohlo fungovat, ilustruje již zmíněný Stárkov, který se v okresním přeboru může pochlubit jedním z nejmladších týmů vůbec. "My ty naše mladé motivujeme dobrou partou. A taky pivkem gratis, po zápase vždycky posedíme a pokecáme. Aby se ten kolektiv stmeloval," směje se Gorgan.   

Fotbalová republika, díl první: Maškarní ve Stárkově | Video: Aktuálně.cz

Gymnastika do škol. Jako na Islandu

Problém se záchranou amatérských fotbalových klubů má ale podle Mesteka ještě jednou, hlubší úroveň. Tou je celková tělesná zdatnost české populace, zejména dětí, která podle něj setrvale klesá.

A vinu na tom má nést zejména český stát jako celek. "Školní tělocvik je v doslova tragickém stavu," říká Mestek. "A pokud se děti nebudou normálně hýbat, tak se nezlepší žádný sport v Česku," tvrdí. 

Národní zpráva o pohybových aktivitách mládeže 2018
Národní zpráva o pohybových aktivitách mládeže 2018 | Foto: https://activehealthykids.upol.cz

Výrazně by podle něj pomohlo navýšení počtu hodin tělocviku na školách ze dvou na čtyři, větší proškolení učitelů tělesné výchovy, vyšší důraz na všeobecnou sportovní průpravu a také, možná poněkud překvapivě, gymnastiku.  

"Podívejte se na Island. Tam se před 20 lety rozhodli, že budou dělat gymnastiku, které dali absolutní prioritu. Díky tomu byli kluci i holky deset let ve škole školeni absolutními profíky a potom připraveni na jakýkoliv sport. Což je v případě Islandu třeba fotbal, kterému dali také prioritu, a podívejte se, kde jsou. Je jich 300 000, byli na Euru, mistrovství světa. Vždyť to je až neuvěřitelné," říká. 

Český sport na rozcestí

Milan Hnilička o svých plánech
Irena Slepičková o lenosti českých dětí
Sylvie Kloboučková o netransparentnosti
Miroslav Jansta o financích ve sportu 
Analýza: Jen aby Hnilička nedopadl jako Šlégr

Podobně by to podle něj mohlo vypadat i v českém školství, kde by měly jednotlivé specializované sporty, jako třeba veleúspěšný florbal, ustoupit všeobecné sportovní průpravě a třeba právě gymnastice.

"A sporty jako fotbal či florbal by měly čekat až za dveřmi školy. Na tom se asi všichni - možná kromě florbalu - ve sportovním prostředí shodnou," tvrdí Mestek s narážkou na populární sport, který si zejména díky spolupráci se školami vydobyl alespoň členskou základnou pozici české dvojky hned za fotbalem. 

Zdali se tento záměr podaří nově zbudované Národní sportovní agentuře Milana Hniličky ve spolupráci s ministerstvem školství realizovat, to je v tuto chvíli ve hvězdách, i když nějaká jednání už podle Mestka proběhla. 

Každopádně i na těchto rokováních se v důsledku řeší osud nejednoho dresu v jedné strahovské kanceláři. 

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 4 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy