Glosář - Tohle kolo Gambrinus ligy mělo dvě hlavní postavy, vlastně tři. Milan Baroš a Leonard Kweuke měli společné to, že přišli na plac z lavičky. Ta třetí "hlavní figura" spadla z nebe. A všem pěkně zavařila.

Milan Baroš se vrací do Baníku! Ta zpráva se brzy roznesla i pohádkovým nebem a ani kouzelná Perinbaba, co ji známe z Jakubiskova magického filmu, si to prostě nemohla nechat ujít. Roztrhla nad Českem svoji napěchovanou duchnu - a sněhovou kalamitou první kategorie vyhnala fanoušky ze stadionů...

Tedy úplně odevšad ne, na Bazaly se na návrat ztraceného synka přišlo podívat takřka devět tisícovek baníkovců. Ale jinde to bylo výrazně horší. I sparťané museli být zklamaní. Na čerstvé hrdiny ze Stamford Bridge se přišlo na Letnou podívat jen 4566 platících diváků. Ti, co nepřišli, mohou litovat: nespatřili na vlastní oči velkolepou show Lea Kweukeho.

Hrát, či nehrát, když sněží?

Ale ještě k té zimní nadílce... Ano, sám jsem v sobotu po pohledu z okna na Facebooku vtipkoval, že start jarní části ligy se podařilo naplánovat opravdu dokonale... I zmiňovaný Milan Baroš se podivoval nad tím, v jakých podmínkách se tu liga hraje.

Ale na druhou stranu nutno říct, že prakticky všude v Evropě, vyjma Slovenska, Skandinávie a Ruska či Ukrajiny, už se soutěže hrají. A když už se tu ty nákladné vyhřívané trávníky všude vybudovaly, tak by asi bylo nesmyslné je nepoužít. Tluče se tu totiž sportovní a byznysová stránka věci s nekomfortními podmínkami pro diváka: Plzni určitě před Fenerbahce přijde soutěžní zápas k duhu, televize počítají s přenosy. Ale divákovi se na zasněžené stadiony nechce. Co s tím?

Ano, ligová soutěž by mohla začít o týden či dva později. Ale jste si jisti, že v březnu už určitě sněžit nebude? Druhá věc je, že se v Česku při absenci např. ligového poháru hraje pořád velmi málo soutěžních zápasů - a ty, co na programu jsou, by se určitě daly více natěsnat do teplejších měsíců. O tom nemůže být sporu.

Přívaly sněhu topení nezastaví

Co se týče hracích ploch, ani sebelepší vyhřívání vás nezachrání ve chvíli, kdy na hřiště zrovna padají trakaře plné sněhu. Ty musíte odklidit a pod nimi prostě zůstane břečka, v Česku jako v Anglii. I tak se všude hrálo na viditelně lepších hracích plochách než ještě před pár lety, kdy se nevyhřívalo vůbec a hřiště pak byla skoro všude zničená do půlky dubna...

Je fakt, že sněhová kalamita vyvolala dopravní kalamitu, takže třeba mimopražští fandové se tentokrát na Spartu asi nevydali. Situace s přívaly sněhu byla opravdu speciální. Ale v Německu už mají ve srovnatelných klimatických podmínkách odehráno už spoustu kol a stadiony jsou plné.

Ano, i proto, že tam mají k dispozici vyhřívané tribuny, dokonalé zázemí včetně velkých protažených parkovišť, občerstvení a teplých nápojů - ale hlavně je láká velká fotbalová show, u níž jsou si navíc jisti, že jde o sportovní bitvu, a ne maňáskové divadlo režírované nějakým Chřestýšem. Nicméně i při českém rozjezdu ligy toho tentokrát bylo k vidění poměrně dost:

Kweuke se rve o místo jako lev

Sparta-Slovácko 4:0. Na Chelsea bojovali ve čtvrtek večer jak o život, hned po zápase letěli domů a už v neděli večer znovu naskočili na plac. V naprosto totožném složení, trenér Lavička ve sparťanské sestavě nevyměnil ani jediné jméno.

Efekt? Přinejmenším snížená koncentrace rudého týmu. Slovácko totiž mohlo Spartě snadno nasázet i tři góly, habán Došek se však co do kvality koncovky nejspíš zhlédl ve Fernandu Torresovi... A to bylo pro Spartu štěstí, protože sama dvě své tutovky Kadlecovou péčí zprvu také propásla.

Jenže pak přišel na scénu odstavený obr Kweuke a rozjel one man show: na dva góly čistě nahrál, další vsítil Kadlec po Kweukeho ráně do tyče - a pak ještě obětavý Kamerunec vybojoval míč před gólovým nájezdem napraveného hříšníka Bednáře.

Ano, Kweuke přišel pracovat do už unavenější obrany Slovácka, která se po inkasování gólů logicky otevírala stále více, to vše je pravda. Ale poctivost, s jakou se Kweuke pustil do svého boje o návrat do základní sestavy, byla vskutku příkladná a obdivuhodná.

Do představ trenérů o kombinačním způsobu hry ve finální fázi víc zapadá Lafata, jenže Kweuke se s tím odmítá smířit. Kamerunskému národnímu týmu se přezdívá Nepřemožitelní lvi. A právě jako lev se Kweuke o své místo na hřišti rve: statečně a čestně.

Jágr odjel, máme tu Baroše

Ostrava - Č. Budějovice 0:0. Sotva odjel z Česka Jágr, už je tu zase Baroš... Ano, ten první je superman a ten druhý muž v nouzi, co se kdesi v Turecku ocitl na slepé koleji a teď potřebuje doma v depu znovu nahodit motor. Ale v "baníkovském kraji" to takhle neberou. Pro ně je Baroš tak či tak hrdina a návrat vigantického draka prostě museli vidět.

A viděli ho. Podle očekávání se Baroš neobjevil v základní sestavě, šel na plac v 68. minutě. A nezranil se, to je podstatné... Soupeřovu branku přímo neohrozil, ale řekněme si otevřeně, že kdyby Baroš hned zkraje trhal sítě, asi by to byla spíš náhoda, nebo malý zázrak.

Po prvních trénincích poznamenal, že ho bolí nohy. Z toho lze vyčíst, že do ostravského dobrodružství vykročil v podstatě z nuly - a pár týdnů přípravy bude k pořádnému rozletu opravdu nutně potřebovat.

Jistá potíž je v tom, že už se nehrají přípravy, ale liga. Přičemž Baník je v sestupovém močálu zmáčený až po uši a domácí bezbranková remíza s Českými Budějovicemi mu v tom ohledu rozhodně nepomohla. Spíše naopak...

V hlavní roli muž č. 99

Liberec-Jablonec 1:0. Lafata pryč, Kovařík pryč, i derby prohráli, to je jistě s jabloneckými ambicemi na titul ámen, řekl by si ten, kdo zápas neviděl.

Jenže na severu se hrál opravdu prvotřídní mač, ve kterém jablonecký Vaněk mimo jiné dvakrát prásknul míčem do sněhem obloženého břevna... Ale břevno se nepočítá, takže hrdinou duelu nebyl Vaněk, ale nesmrtelný domácí goleador Štajner, co už se díky tomu přiblížil Klubu ligových kanonýrů-stovkařů na jedinou trefu.

Úřadující mistr přes zimu úplně přestavěl středovou řadu, vyměnil stopera i gólmana - a hrál jako znovuzrozený. Jak v Liberci letní nákupy a celý podzim zvrzali, tak se jim, zdá se, fungl nový jarní model podařilo vyladit na výtečnou.

Černou sérii zima nepřetrhla

Olomouc-Slavia 2:1. Kontrolní otázka pro slávisty: Víte, kdy váš tým naposledy zvítězil venku? A kolikátou ligovou porážku v řadě si tým trenéra Rady připsal?

Odpovědi: 1) 30. října 2011 na Slovácku, ještě pod trenérem Strakou. 2) Pátou.

A dokud bude tým trenéra Rady propadat v obraně tak jako v úvodu zápasu na Hané, tak to lepší nebude.

Jen žlutá, sudí Zelinko?

Teplice-Dukla 1:1. I Grigar sám musel být překvapen. Domácí gólman hrábl za šestnáctkou po míči rukou - leč v ruce sudího Zelinky nespatřil červenou, nýbrž jen žlutou kartu. 

Tak se alespoň Grigar rozhněvanému soupeři revanšoval tím, že vzápětí pustil do sítě trestňák, kterým Kalouda podstřelil zeď...

Jenže první jarní kolo se moc nevyvedlo ani rodině Radově: syna slávistického trenéra z trestného kopu pro změnu vyškolil Marek Jarolím, synovec někdejšího slávistického kouče, aby se to nepletlo. Takže 1:1.

Vysočině došlo střelivo?

Jihlava - Hradec Králové 0:0. Střely na bránu? Jedna pět. Bez prodaného Tecla a bez špílmachra-veterána Kolouška, dislokovaného po zranění zatím mezi náhradníky, to s ofenzivní fází domácího týmu asi nebude tak slavné, jako bývalo...

Posledním je Kozák

Mladá Boleslav - Příbram 1:0. David Jarolím učinil ve 33 letech novou zkušenost: někdejší kapitán Hamburku si na stará kolena poprvé ozkoušel tuzemskou nejvyšší soutěž. A nebylo to zlé, na obou stranách excelovali při řadě šancí gólmani - a rozhodl zrovinka Jarolímův roh, po kterém si Příbram vstřelila vlastence, který jí sebral dalších pár procent už tak dost slabých záchranářských nadějí.

Ale Jarolím to má vítězně nad sebou. Původně jsem si myslel, že mezi současnými či bývalými reprezentanty zůstal po Jarolímově startu jako jediný, kdo nikdy neokusil nejvyšší českou soutěž, Jaroslav Plašil.

Jenže jak jsem byl čtenáři správně upozorněn (díky za to!), Plašil v 17 letech ještě před odchodem do Monaka čtyři starty za Hradec Králové stihnul. Zato Libor Kozák kopal před odchodem do Lazia Řím za Opavu jen druhou ligu, takže do téhle raritní kolonky patří správně jeho jméno.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz