Prožívá malý fotbal v Česku svůj boom?
Prožívá výsledkový boom. Daří se nám dělat výsledky proti týmům, které jsou na světové úrovni, hráčská základna však zůstává přibližně stejná. Ale je široká, a díky tomu se nám daří lépe pracovat s reprezentačními výběry a máme úspěchy.
Češi v poslední době vyhráli v malém fotbale všechno, co se dalo. Loňské MS v Tunisku, letošní ME na Ukrajině a v neděli také světový šampionát hráčů do 21 let. Bude hodně složité na to navázat, ne?
(smích) To bude. Sami jsme si nastavili laťku a obhajoba bude těžká. Už cesta ke zmíněným titulům byla těžká a teď se na nás budou soupeři soustředit. Vím přesně, o čem mluvím, protože zrovna tak jsme se my věnovali Rumunům, kteří kdysi vyhráli ME šestkrát za sebou. Všichni je chtěli porazit, byla to velká motivace. Teď půjdou proti nám. Počítáme s tím, že to nemůžeme držet pořád na nejvyšší úrovni, ale chceme z turnaje pokaždé odjíždět s tím, že jsme udělali všechno.
Při každém triumfu v týmovém sportu se skloňují slova jako srdce, skvělá parta a podobně. V malém fotbale to nejsou jen fráze, že?
Na MS hráčů do 21 let jsem k českému týmu mohl přičichnout mnohem více než na EURO, které hrál před dvěma lety, a líbilo se mi, že to mají nastavené podobně jako dospělá reprezentace. Kluci tam jsou zadarmo, nikdo nedostává ani korunu a všichni jsou vděční za to, že tam jsou. Je to čistý sport, není tam žádný jiný kalkul než jen udělat maximum pro reprezentační dres. Nechají na hřišti všechno.
Jak těžké bylo naladit celé mužstvo na stejnou vlnu?
Musíte hráče vhodně vybrat. Děláme to nějakých sedm let a ne vždy se nám to dařilo. Měli jsme v reprezentaci typy hráčů, kteří takhle nemysleli, ale teď se na to soustředíme. I když se objeví dva tři hráči, kteří by to strhli jiným směrem, tým už má kostru a zpracuje si je sám. Petr Brejla (vedoucí národního týmu do 21 let) k tomu přistoupil podobně, dělají různé teambuildingové akce. Když se to spojí s tím, že je to jen malý fotbal, ne něco, co by je živilo, pak na hřišti skutečně nechají duši.
Předpokládá se, že i nadále budou hrát reprezentanti zadarmo?
Na loňském MS v Tunisku jsme zvažovali nějakou odměnu, když se to povede. Chtěli jsme pro hráče finálový bonus. Kvůli špatné finanční situaci se to ještě nevyplatilo, takže kluci jsou spíš naštvaní. (úsměv) Nepočítáme s tím, že by se reprezentace měla profesionalizovat. Možná tím směrem, že budeme pořádat více akcí pro více hráčů, aby si mohli vyzkoušet reprezentační dres. Ale zatím rozhodně nechceme v národním týmu zavádět placené hráče.
Platí, že většina hráčů hraje domácí Superligu v malém fotbale a do toho stíhá velký fotbal na úrovni nižších soutěží?
Skoro stoprocentně platí, že hrají někde v Česku velký fotbal. Dokonce teď v jednadvacítce jsme měli kluka z Kolína, kde Superliga v malém fotbale není, takže hraje jen oblastní soutěž. Malý fotbal je zadarmo a kluci si přivydělávají velkým fotbalem na úrovni divizí, v některých případech ČFL (třetí nejvyšší soutěž). Když někam jedeme s malým fotbalem, berou si volno v práci a musí žádat o uvolnění trenéra z velkého fotbalu.
Dospělá reprezentace v malém fotbale letos poprvé vyhrála ME. Byl pro vás evropský titul cennější než ten ze světového šampionátu?
Řekl bych, že na MS by klidně uspělo až 15 mužstev z Evropy. Kvalita evropských mužstev je asi větší, a navíc jsme letos vystupovali v pozici úřadujících mistrů světa. Každý si nás všímal a neměli jsme tu nejlepší fazónu. Museli jsme to urvat trochu na sílu, což se povedlo. Nechci říkat, že je pro nás evropský titul cennější, ale cesta k němu byla těžší.
Tradičními soupeři ve velkých zápasech bývají Rumuni, Maďaři nebo Kazaši. Jak jsou na tom v malém fotbale hráči ze zemí, které dominují velkému fotbalu? Například Francouzi, Španělé.
Řekl bych, že nemají v malém fotbale tak velkou základnu, ale ti, co se tomu věnují, jsou fantastičtí hráči. Jejich individuální kvality jsou famózní. Chybí jim taktická vyspělost, hrají spíš srdcem a hrají takový hurá fotbal. Na východě se na tom víc pracuje, víc se o tom přemýšlí a realizační tým malého fotbalu má profesionálnější podmínky.
Ázerbájdžán vyrazil na ME s podporou soukromého sponzora a ve skupině Čechům pořádně zatápěl. Kdežto západní země běžně do malého fotbalu příliš neinvestují, že?
Před dvěma lety to takhle vyšlo Kazachstánu. Byl tam oligarcha, který si vzal 40 hráčů z nižších soutěží, půl roku se s nimi někde připravoval a udělal z nich tým, který vyhrál ME v Maďarsku. Podobně to prý udělali i Ázerbájdžánci, jdou dopředu a jejich kvalita bude vyšší a vyšší.
Mohly by být české výsledky v malém fotbale vzpruhou pro ten velký? Přestože nespadáte pod FAČR, máte vlastní asociaci.
Všem klukům jsem říkal, že všichni jsme chtěli ve velkém fotbale něčeho dosáhnout, někomu se to povedlo, někomu ne. My vám dáváme druhou možnost. Je to trošku pokus o restart. O něco, co jim nevyšlo ve velkém fotbale, se pokusili v malém, a dosáhli úspěchů, na které nezapomenou. Provázanost mezi velkým a malým fotbalem je logická, navíc bojujeme za to, aby mohli startovat i hráči, kteří mají smlouvu ve velkém fotbale.
Co vás k tomu vede?
Nechceme brát hráče velkému fotbalu, to ani nemáme šanci, protože jim peníze dávat nebudeme. Chceme malý fotbal lehce zprofesionalizovat a ukázat klukům, jak funguje člověk z první ligy. Je to výborný motivační faktor. Když hrál Jarda Černý, všichni k němu vzhlíželi, protože hrál ve Slavii. Sledovali, jak se rozcvičuje, co dělá. Pro kluky z malého fotbalu je to bonus a můžou se díky tomu někam posunout i v kariéře velkého fotbalu, kterou nemusí mít nutně za sebou.
Počínaje letošním rokem se budou hrát ME a MS na střídačku, takže příští rok čeká dospělou českou reprezentaci jen světový šampionát v australském Perthu. Budete doplňovat kádr úspěšnými mladíky?
Chtěli bychom. Sledoval jsem všechny zápasy MS do 21 let a věřím, že jsou tam kluci, kteří nám v dospělém národním týmu pomůžou už teď. Hledáme hráče samozřejmě i v Superlize a čekáme na nějakou pecku, ale opakuji, že budeme chtít zachovat kostru úspěšného týmu. To jsou kluci, kteří tím neskutečně žijí a nechají tam všechno.
