Koubek: Mám poslední šanci na titul. Dávám do toho všechno

Jaroslav  Šindelář Jaroslav Šindelář
22. 12. 2014 11:02
Pokud by se Západočechům podařilo náskok udržet a stejně jako v letech 2011 a 2013 titul získat, z ligového primátu by se poprvé v kariéře radoval trenér Viktorie Miroslav Koubek.
Miroslav Koubek příliš šancí Pavlu Horváthovi na hřišti nedal. Chválí si však jeho pomoc z pozice jednoho z jeho asistentů.
Miroslav Koubek příliš šancí Pavlu Horváthovi na hřišti nedal. Chválí si však jeho pomoc z pozice jednoho z jeho asistentů. | Foto: Tomáš Liška

Plzeň - Zatímco fotbalisté pražské Sparty procházejí na startu zimní přestávky krizí způsobenou vyřazením v základní skupině Evropské ligy, jejich největší konkurent v boji o ligový titul z Plzně může prožívat poklidné Vánoce. 

Viktoria totiž Spartu v podzimním šlágru porazila na svém hřišti 2:0, navíc se jí podařilo udržet po podzimní části první místo s jednobodovým náskokem právě na Spartu.

A pokud by se Západočechům podařilo náskok udržet a stejně jako v letech 2011 a 2013 titul získat, z ligového primátu by se poprvé v kariéře radoval trenér Viktorie Miroslav Koubek.

Se Spartou bojoval o titul už před pěti lety, jenže tehdy ještě jako trenér Baníku Ostrava o ligové prvenství až v samém závěru přišel. Nyní přiznal, že jde možná o jeho poslední šanci jako trenér titul mistra republiky získat, protože v září oslavil 63. narozeniny.

"Když jsem v roce 2010 bojoval o titul naposledy, už jsem ho skoro vyhrál, chyběla mi k němu minuta. Už jsem nedoufal, že dostanu druhou šanci, ale fotbalový pánbůh mi ji dal. O to více se musím snažit, protože může být poslední. Pracuji tak, abych ji využil, dávám do toho všechno," přiznal Koubek na posezonním setkání s novináři.

Pane Koubku, fanoušci vás po vašem podzimním příchodu k týmu nepřivítali kvůli oblibě předchůdce Dušana Uhrina zrovna s otevřenou náručí. Přesvědčivou výhrou nad Spartou a vedením po podzimní části jste je ale získal na vaši stranu. Jak moc vás to těší?
Především toho našeho výkonu si cením o to více, že Sparta nehrála tak špatně, jak si hodně lidí myslí. Třicet osm získaných bodů sice není málo, hrálo se ale o 48 bodů a my tak deset ztratili. Mrzí mě hlavně prohra na Slavii a v Jihlavě. Mít o dva body více, bylo by to lepší.

Nemrzí vás prohra s Jihlavou o to více, že přišla hned po povedeném zápase proti Spartě?
Bylo tam víc faktorů, které zamezily plné koncentraci. Emoční vybití po utkání se Spartou, navíc to bylo před reprezentací. Třeba Patrik Hrošovský byl povolán vůbec poprvé. Mohla tam být v podvědomí myšlenka hlavně se nezranit. To všechno mají hráči v hlavách.

Jak moc náročných pro vás těch pět měsíců v Plzni bylo?
Pracovat v Plzni po veleúspěšné éře Pavla Vrby je pro každého náročné. Není jiná volba než být úspěšný. Je potřeba zachovat vysokou sportovní úroveň a zároveň provést postupnou přestavbu, v čemž spočívá největší náročnost. Nicméně přezimujeme první, navíc s historicky druhým největším počtem bodů po šestnácti kolech, což přispívá k motivaci do další práce.

A jak těžké podle vás bylo tým namotivovat po vypadnutí z Evropské ligy?
Znal jsem úkoly, které mě čekají. Někdy člověk působí v mužstvu, jež není tolik vyzrálé, ale hráčský kádr v Plzni je velmi vyspělý. Kluci mají velkou přednost ve zkušenostech. Jsou lidsky i fotbalově vyzrálí. Ale těžké je každé angažmá. Ať je člověk v klubu nováčka první ligy, či mužstvu, jemuž se dlouhodobě nedaří a není provozuschopné. V Plzni je obtížnost specifická požadavkem udržet sportovní úroveň v souladu s nenásilnou rekonstrukcí kádru.

Povedl se vám především zápas se Spartou. Šlo ale o skutečný obraz rozdílu v kvalitě obou kádrů?
Ne. Chybí nám gólová mašina typu Davida Lafaty, jemuž se ve výběru místa v tuzemsku nikdo nepřibližuje. Po mém příchodu do Plzně byl dobře nastartovaný Jan Chramosta, ale zranil se a následně měl vleklé zdravotní problémy. Post hrotového útočníka nás na podzim trápil. Hráči se na špici z mnoha důvodů měnili. Ale pořád jsme vstřelili nejvíce branek z celé ligy, které byly rozložené na více hráčů, což také není vůbec špatné.

Jak vnímáte fakt, že jste se před startem jarní části udrželi v čele tabulky?
Dobrý výsledek vždy dodá pozitivní energii. Ale zcela upřímně, nenosím v hlavě myšlenky o celkovém vítězství. Samozřejmě jde o náš cíl, za nímž chceme jít. Nicméně abych nespal a odpočítával kola, to určitě ne. Ve hře je kromě Sparty i Jablonec. Šance je tudíž třicet tři procent. Takže téměř sedmdesát procent připadá na možnost, že titul nezískáme. A s takovou statistikou se nemá smysl zaobírat. Je na nás, abychom naději tvrdou prací zvýšili.

Dá se říci, že příchodem Aidina Mahmutoviče je počet posil před jarní částí sezony vyčerpán? Při dlouhodobé rekonvalescenci Mariana Čišovského se mluví o tom, že by mohl v zimě Plzeň posílit ještě obránce Baníku Jan Baránek (ten do Plzně skutečně přišel - poz. redakce)...
V obraně nemáme problém, protože máme více variant. Řezník i Limberský mohou hrát stopera, Kovařík beka, je tam Končal, máme tedy sedm obránců a to musí stačit. Nestojím o razantní změny, protože by to bylo kontraproduktivní. Náš kádr je na poměry českého fotbalu velmi kvalitní.

Plzeň dosud disponovala jen hráči z Česka a Slovenska. Nepřemýšlel jste o tom, že do týmu přivedete vedle Mahmutoviče i nějakého dalšího "zahraničního" hráče?
Vzhledem k zahraničním hráčům jsem skeptický. Plzeň je top klub, který potřebuje top hráče. A zahraniční top hráč je ekonomicky těžko dostupný, proto se přikláním k česko-slovenskému modelu, který tu běží.

Takže nevěříte třeba modelu Sparty s hráči z Afriky?
Sparta si sice vychovala Wilfrieda Bonyho, i tato cesta tu je, pracovat delší dobu s mladým hráčem, ale z hlediska okamžitého posilnění není v relaci ani Sparty ani Plzně koupit si hotového borce, který bude sázet góly.

Pojďme se ještě vrátit k současné situaci vašeho hrajícího asistenta Pavla Horvátha. Proč od vás nedostal na podzim už téměř žádný čas na hřišti?
Ani já sám jsem si nemyslel, že se Pavlova role změní tak razantně. Pavel se ale hned po mém příchodu zranil a na pět týdnů vypadl ze hry. K tomu se chytli hráči na jeho pozici a my jsme vyhrávali. Neměl jsem tedy důvod do sestavy zasahovat. Navíc vzhledem k absenci v pohárech nebyl ani důvod k rotaci kádru.

Takže rozhodlo, že už nemá oproti svým konkurentům žádnou perspektivu?
Pavel je za zenitem své výkonnosti, řekl jsem mu to stejně jako to, že se počítá s mladšími hráči. Ale pořád si Pavla vážím a vím, že může týmu v určitých speciálních situacích pomoci. Těch ale během podzimu nebylo tolik, kolik by si přál. Ani on však není superman, aby si bez herní praxe udržel formu. Proto šel sám do Domažlic, aby se rozehrál. A za to si ho vážím.

Jak podle vás Horváth současnou situaci vnímá?
Pavel mě zajisté neplácá po zádech. Ale je velmi inteligentní, chápe souvislosti a respektuje situaci. Uvědomuje si, že čas nezastaví. Je jasné, že nikomu se z nejvyšší scény neodchází snadno. Šťastný není, to na něm vidím. Netají, že je zklamaný malým vytížením. Musí však hledat další motivaci a budoucnost v trenérské branži. A z mého pohledu vše zvládá dobře.

Jenže někteří fanoušci Plzně upozorňují na to, že Horváthovou absencí trpí útočníci, kteří nedostávají tak exkluzivní přihrávky jako během jeho pobytu na hřišti. Co vy na to?
Ano, to je pravda. V ofenzivě je naše přechodová fáze Pavlovou absencí někdy trochu pomalejší, než bych si představoval. Žádný hráč v české lize nemůže nahradit jeho geniální myšlenky, které realizoval díky vytříbené technice z jednoho či dvou doteků s míčem. Chybí nám originality Pavla Horvátha. Snažíme se na tom pracovat. Na druhou stranu je třeba vidět, že jsme dosáhli celkově větší vyváženosti hry a mnohem větší kompaktnosti projevu, což byl můj cíl.

Takže věříte spíš v to, že hráči současného kádru Horváthových dovedností časem dosáhnou, že?
V záloze disponujeme prakticky reprezentačním složením. Hořava, Kolář, Pilař, Hrošovský i Vaněk patří do kádrů národních mužstev, a tudíž nepochybuji, že jsou schopni výše zmiňované rezervy v přechodové fázi odstranit. Není to tak, že nás akutně pálí na nějakém postu bota.

Mohl by jim v tom pomoci právě Horváth, jehož dosadilo vedení klubu po vašem příchodu po váš bok?
Nejde o žádnou obezličku. Dostává prostor, připravuje se na budoucí éru. Fotbal tolik miluje, že ho nemůže opustit. Nastupuje sporadicky, ale v kabině i na hřišti třeba jen v tréninku má mužstvu co nabídnout. Disponuje nadstandardními schopnostmi, které zůstávají. Dávám mu prostor třeba na pátečních trénincích, aby s týmem piloval útočné kombinace, standardky a podobně. Má skutečně roli hrajícího asistenta.

Jeho služeb v roli hráče se však na jaře nezříkáte, že?
Rozhodně se nezříkám jeho služeb! Neumím si bez něj představit kabinu. A je jasné, že nastanou situace, kdy se do hry dostávají méně vytěžování hráči. Proto musí být připraven.

O vás však platí, že fotbalem žijete téměř neustále. Odpočinete si alespoň o Vánocích?
Občas sice během zápasů jezdím domů, ale spíš zůstávám ve služebním bytě a pracuji až do noci. Odpoledne se snažím na chvíli fotbal vypustit a zajít třeba do přírody, ale od osmi večer dělám videorozbory a přípravy tréninků třeba až do dvou do rána. Až do Vánoc ale fotbal vypustím z hlavy. O svátcích však už budu zase konkretizovat zimní přípravu. Platí ale, že si je užiju s vnoučaty.

Budete se během Vánoc, co se týče udržování vaší postavy, nějak hlídat?
Podle mého je blbý být starý a ještě tlustý. Na lavičce nechci být trenérský kmet s pupkem. Nechci nabrat, protože v mém věku člověk kilogramy těžko shazuje. Velmi úzkostlivě si proto váhu hlídám. Maximem, které jsem ochotný akceptovat při pohledu na váhu po svátcích, je kilogram navrch.

Takže se spíš budete šetřit?
Nejsem typ, jenž podléhá gastronomickým radovánkám. Žena mi říkala, že dopekla poslední várku cukroví, ale to se mě netýká. Je to spíše pro návštěvy a z důvodů zachování tradice, protože cukroví podle mého k vánočním dnům patří. Ale já si jen zobnu.

Těšil jste se vůbec na měsíční dovolenou?
Cítím se mlád, nejsem přepracovaný, absolvoval jsem třináct kol. Na čtrnáct dnů člověk vypne, ale pak už přijdou pracovní záležitosti. Rozdal jsem klukům individuální plány, já jako trenér musím detailně vyladit tréninky pro přípravu.

Na co budete v přípravě klást největší důraz?
V posledních zápasech jsem nebyl spokojený s rychlostí přechodu do útoku. Ostrost a údernost musí být větší, je třeba větší přímočarost. To právě souvisí s absencí Pavla Horvátha, s níž se učíme fungovat. Udělali jsme výrazný pokrok v umění chovat se po ztrátě míče, organizaci po ztrátě míče. Teď je třeba ještě dosáhnout maxima ve schopnosti zrychlit hru.

 

Právě se děje

Další zprávy