Praha - O takové obnovené premiéře se mu snilo jen v nejrůžovějších snech. Sparťanský útočník Václav Kadlec přišel na Letnou minulý týden restartovat kariéru z německého Frankfurtu a v pondělí se uvedl dvěma góly, kterými v prvním jarním kole Synot ligy pomohl Pražanům vyhrát nad Příbramí 4:1.

Kadlec začal zápas na lavičce, ale po přestávce se brzy dostal do hry a po třech minutách už se radoval z gólu. V rozhovoru po zápase přiznal, že byl až sám překvapený, že nic ze součinnosti se spoluhráči nezapomněl.

Václave, mohla pro vás obnovená premiéra na Spartě vůbec dopadnout lépe?
Asi ne. Dva góly a vítězství, určitě můžu být spokojený. Takhle si to člověk nějak v duchu představuje. Lépe to snad nešlo.

Už po dvou minutách na hřišti jste se dostal s míčem sám před brankáře, ale tuhle šanci jste ještě neproměnil. Co jste udělal špatně?
Mohl jsem si to dát z pravé na levou nohu a v klidu zakončit, trochu jsem zpanikařil, ale to se stane, třeba bych pak nedal ten druhý gól. 

A ten jste dal jen chvilku nato. Takže se vás myšlenka první zahozené šance nedržela?
Člověk se zahozenou šancí nemůže zabývat a patlat se v tom. Já jsem věděl, že je ještě dost času a že ty šance přijdou. Hájovský pak nedosáhl na dlouhou přihrávku, mně se povedl první dotyk, mohl jsem jít do sprintu a to už jsem musel proměnit.

Než jste přidal druhou trefu, byl jste i u gólu na 3:1, kde ani kamery přesně neodhalily, jestli jste náhodou balón ve zdi netečoval do sítě vy. Jak to tedy bylo?
Možná mě to trochu škrtlo, ale pak to trefilo i Nitrianského, takže bych řekl, že to byl vlastní gól.

Téměř hodinu hry jste ale proseděl na lavičce, jak jste vývoj zápasu prožíval?
Nebylo to nic příjemného, protože do toho prvního gólu se Příbram nedostala pořádně za půlku a najednou vedla. My jsme věděli, že mají skvělé standardky, že to mají secvičené. Pilík to navíc fantasticky kopnul, takže všechna čest. Naštěstí jsme včas zareagovali. Příbram byla zalezlá, čekala na brejky. Takové zápasy jsou hodně těžké, pokud se nedá rychle gól, je to vždycky dobývání.

Za rok a půl v Německu se základní jedenáctka Sparty příliš nezměnila, cítil jste i na hřišti, že chemie se spoluhráči pořád funguje?
Byli jsme už po prvním tréninku i s panem Lavičkou překvapení, že to vypadalo, jako bych nikam neodešel, takže v tom je to určitě super.

Myslíte, že vám tento výkon pomůže do základní sestavy v příštím zápase v Ostravě?
Dva góly mi určitě neuškodí a uvidíme, nechám to na panu Lavičkovi. Já bych samozřejmě chtěl nastoupit. Na Baníku se vždycky hraje těžce, je tam taková ta nevraživost, ale já mám na ty zápasy dobré vzpomínky.