Glosář – Někdejší dánský reprezentant Sören Lerby kdysi poeticky pravil, že remíza je jako tanec s vlastní sestrou. "Víte, že existuje něco lepšího, tanec s cizí krásnou dívkou. Ale i valčík se sestrou je lepší než netancovat vůbec," vysvětlil chlapík, co s Eindhovenem vyhrál PMEZ a s Bayernem Mnichov dva bundesligové tituly.
Fotbalisté Sparty i Liberce po očekávaném vzájemném duelu, který skončil 0:0, rozhodně nepůsobili dojmem, že by je tanec s příbuzenstvem jakkoli povznášel, byť jen v nejmenším. Vyčerpaně a hlavně naštvaně působili po utkání zástupci obou táborů, vzhledem k jejich situaci nemohl bod uspokojit ani jednu stranu.
Spartě utíká boj o titul, Liberci o evropské poháry. Z týmů, které se vyskytují v popředí ligové tabulky, sice ve 13. kole nebodovala naplno ani Slavia – a Mladá Boleslav dokonce vůbec. Jenže Plzeň se v ePojisteni.cz lize rozjela jako "tutová" mašina na body, od 20. srpna, kdy podlehla Zlínu, ztratila v dalších 9 zápasech jen remízou na Slovácku.
Zlín už na ni ztrácí 4 body, Slavia a Mladá Boleslav po šesti, Sparta dokonce už 9 bodů. Šance Viktorie Plzeň na zisk pátého titulu v průběhu sedmi let se tak nyní jeví jako opravdu velmi vysoké.
Tradiční český pohárový účastník Slovan Liberec ztrácí na 4. pozici garantující předkolo Evropské ligy už 12 bodů. A pečlivější pohled do tabulky snadno prozradí i jeden z vážných důvodů, proč se mužstvo trenéra Trpišovského ocitá výsledkově mnohem níž, než by odpovídalo jeho hernímu potenciálu.
K bodům totiž potřebujete i góly. A Liberec jich v lize za 13 kol nastřílel pouhých DEVĚT. Srovnání v tomto ohledu v soutěži najde jen u těch úplně nejslabších, také Jihlava zatím skórovala 9x, Příbram 8x. Pro srovnání: střelecky nejčilejší Mladá Boleslav už stihla 25 branek, Plzeň a Zlín po 24, Sparta 23.
Proti jedenácti by měli prostoru víc
Liberec–Sparta 0:0. Šlágr kola tuhle aktuálně slabou stránku liberecké hry jenom zvýraznil. Slovan se dostává do převahy, finální efektivita ale schází. A plnou vahou to potvrdil i zápas proti Spartě, ve kterém hráli domácí od 42. minuty po vyloučení Dočkala dlouho přesilovku.
Úplně od věci nejsou podle mě v tomto ohledu hlasy, že pro Liberec by snad bylo lepší pokračovat i druhou půli ve shodném počtu hráčů. (Kdo ví, možná na to myslel i domácí Sýkora, když nesmyslným faulem u půlící čáry zezadu sejmul sparťana Marečka, ale červený trest nedostal...)
Ale teď zase vážně: Sparta se v deseti logicky zatáhla a prostor k tomu, aby ji nějak vykombinovali, se domácím ještě zmenšil. Optická převaha Slovanu byla značná, ale tak nějak k ničemu. V první půli drželi domácí balon po 62 procent hry, na konci zápasu stroje ukázaly 72 procent. Z toho vzešla střelecká převaha 16:8, ale až poslední údaj prozradí nejvíc. Poměr střel na branku vyšel 4:0. Což je hodnota, která je svým způsobem tragická pro oba.
Nejlepším ligovým střelcem Liberce v sezoně je Bartl (3 zásahy), dále Breite (2) a po jediném zásahu nastřádali Hovorka, Folprecht a také útočníci Baroš a Komličenko. Přičemž Baroš na to dostal v lize 707, Rus 418 minut.
V Evropské lize držel Liberec slušnou produktivitu s průměrem 2 góly na zápas v předkolech, a pak i proti Karabachu. Pak už doma proti PAOK Soluň i proti Fiorentině skóroval vždy jen jednou a na body už to nestačilo, stejně jako ve Florencii, kde se ve čtvrtek prohrálo 0:3.
Kádry Liberce i Sparty jsou zdecimované zraněními, únava doslova čišela z obou celků. Při větší svěžesti by domácím slušela rychlejší cirkulace přihrávek a hlavně větší nápaditost, která jim jaksi postupně začíná vytrácet.
Sparta hraje už nějaký ten čas ve 12 lidech anglické týdny, takže jak proti Beer Ševě, tak teď v Liberci upustila od snahy hrát dominantní fotbal a hledá co nejefektivnější vzorec pro únavu, spotřebovanou energii a zároveň bodové zisky do tabulek. Vše vychází i z faktu, kteří hráči "áčka" ještě při zaplněné marodce trenéru Holoubkovi zbyli. A do středu zálohy to vychází na Marečka s Holkem.
Přináší to ten efekt, že Sparta v posledních třech zápasech velmi dobře brání a hraje vzadu úspěšně na inkasovanou nulu, nicméně možnosti pro šturm má nyní limitované.
Glosář Luďka Mádla
Fotbalové dění před i za oponou pohledem renomovaného fotbalového reportéra.
A to tím spíš, že se v Liberci nechal vyloučit zrovna Dočkal, na němž nyní stojí snad 90 procent veškeré kreativity a finálních přihrávek týmu. Lze přitom očekávat, že za to, co provedl, tedy zákeřný úder loktem do Breiteho hlavy, nafasuje stopku na dvě, či spíše tři ligová utkání.
V ní teď Spartu čeká Karviná, cesta do Hradce Králové a pak doma Teplice. Na první pohled to nevypadá jako nějak strašidelný program, ale pokud přes reprezentační pauzu Sparta konečně nezprovozní třeba Čermáka, bude mít bez Dočkala starost i s těmito týmy. Aby toho nebylo málo, čtvrtou žlutou kartu v sezoně dostal v Liberci Mazuch, zrovna když mu to ve dvojici s Kadlecem začalo docela fungovat.
Každý z nás má své klady i zápory a všichni asi někdy máme "své dny", kdy nás vytočí naprosto cokoli. A na Bořka Dočkala to přišlo teď v neděli.
Tradičně patří mezi nejefektivnější hráče Sparty, v rozjeté ligové sezoně si zatím připsal 4 góly a 3 asistence. K tomu dosud žádnou žlutou kartu, jen tu červenou, již dostal bez napomínání rovnou a po zásluze. Šlo o první vyloučení jakéhokoli sparťana v tomto ligovém ročníku. Ale hlavně bylo zcela zbytečné.
Dočkal už je takový typ, že se na hřišti nechá snadno vytočit každou malicherností, obvykle to tedy ventiluje znechucenými pohledy a spoustou řečí. Jenže tentokrát na to šel jinak. Televizní záběry toho moc neukázaly, ale řekl bych, že ten úmyslný loket, který udeřil Breiteho, nebyl okamžitou reakcí na nějaký aktuální podnět. Spíš to vypadalo, že domácí "pitbul" Breite něčím Dočkala naštval v předchozím průběhu hry – a tak si na něj sparťan počkal v situaci, kdy byl míč odehraný a sparťan myslel, že se nikdo nedívá.
Tomáš Řepka alespoň páchal své blikance v afektu. Takhle zákeřný plánovaný útok je zase trochu jiná sorta...
Plzeň–Jablonec 3:1. Na evropské scéně nyní Viktorii přesvědčivost, ať už herní, či výsledková, scházívá, v lize nikoli. Na podzim ji v ní čekají ještě tři překážky. Předpokládejme, že (nejen sparťanské) touhy se vážou k tomu, že jestli může Viktoria někde zakopnout, tak příště v Mladé Boleslavi. Pak Plzeň hostí Brno a ligový podzim ukončí v Ďolíčku, kde umí být také ouzko komukoli.
S Jabloncem, stále oslabeným četnými zraněními, neměla Viktoria větší problémy. Severočeši hrají teď v lize poněkud nanicovatou, nezajímavou roli, nicméně po reprezentační pauze je čeká výzva v podobě podještědského derby.
Slavia–Bohemians 1:1. Svého tradičního derby už si v sobotu užily Vršovice, na tribunách se objevilo 11 753 fanoušků, kteří byli zvědaví na to, jestli "klokani", jejichž herní kvalita oproti předchozím sezonám stoupla o výrazný výkonnostní "level" výš, budou umět o to víc Slavii pozlobit. I stalo se, hlavně díky nižší koncentraci domácích v úvodu zápasu šli "klokani" do vedení už ve 4. minutě.
Jenže Škodův vyrovnávací gól už se pak žádného "bratříčka" nedočkal, přestože tlak Slavie postupně narůstal a hlavně Barák střílel jak u Verdunu. Jenže když už nešel balon mimo bránu, třískl do tyče.
Slávisty tak přibrzdila už druhá remíza v řadě, proto se v zákulisí o to víc řešila situace ze závěru utkání, kdy šli v šestnáctce k zemi Havel s Mešanovičem a "klokaní tlapky" přitom zjevně dlely na slávistovi.
Nervózní slávisté začínají sčítat, že se pro ně nepískala penalta v derby se Spartou, ruka hráče Slovácka či postrčení Bořila posledně v zápase s Jabloncem... Už se jaksi nemůžou dočkat, až nějaký sporný moment vyhodnotí sudí zase jednou také v jejich prospěch.
Když ale budou častěji trefovat prostor branky, tak na to snad ani nebudou muset tolik spoléhat.
Jihlava – Mladá Boleslav 2:1. Tady to bude rychlé... Pokud někdo chce mít mistrovské ambice, nesmí prohrávat v Jihlavě. Pořád mám trochu pocit, že si ty ambice v Boleslavi ani reálně nepřipouštějí. Pak ale ničeho velkého dosáhnout nemůžou.
Zlín–Brno 2:1. To "ševcům" vítězství chutnají a jejich apetit se neztenčuje. Opakovaně se stává, že si soupeř vypracuje i víc šancí, ale když je Zlín přežije, tak se v těch svých obvykle nemýlí. Hráčům stoupá sebevědomí a série zasekávaček, jakou předvedl Vukadinovič před gólem, na který nahrál Štípkovi, byla naprosto luxusní. Takovou akci si i v předkole Ligy mistrů, na něž Zlín aktuálně aspiruje, představit dokážu. Klub jako celek ještě úplně ne, ale skoro si začínám říkat, že Evropská liga už by mu slušet mohla.
Karviná–Slovácko 0:1. Podruhé za sebou domácí na svém novém moderním stadionu nevstřelili gól. Šancí přitom měli milion, ale nic z toho. A přestože je Tožan Francis Koné pro Slovácko nakonec asi všechno jiné než gólová náhrada za Libora Doška, tak tentokrát byl výjimečně za hrdinu, když si první gól v ročníku konečně připsal. A hele, zrovna byl vítězný.
Teplice – Hradec Králové 0:1. A jak se to, panečku, zrovna hodilo, protože jako z udělání začalo v tomto kole zprudka bodovat celé ligové podpalubí. Po šesti soutěžních prohrách v řadě (včetně poháru) už "votroci" potřebovali černou šňůru nutně přešmiknout. A stalo se, pilířem úspěchu byl jednoznačně brankář Ottmar.
Příbram–Dukla 3:1. Nechci snižovat sportovní hodnotu už druhého příbramského mače v sezoně, v němž se domácím podařilo bodovat, dokonce naplno, celý zápas jsem ostatně neviděl... Ale ze sestřihu v televizním Dohránu jsem měl vyloženě pocit, že se hráči Dukly ve druhém poločase přestali veškeré defenzivní práci, podstupování soubojů, a tak nějak i utkání jako celku, jaksi zúčastňovat. Domácí měli najednou na všechno místa a času jako na promenádě. A tak se po ní prošli.
