Ostatně hůř už být nemohlo, fotbalová reprezentace se odrazila ode dna. Na něm nepřistála po loňských dvou porážkách s Ukrajinou a v Rusku, ale už o rok dřív. To když místopředseda FAČR Roman Berbr, zastupující trestně stíhaného šéfa fotbalu Miroslava Peltu, veřejně obvinil kouče národního týmu Karla Jarolíma, že jde při nominacích na ruku agentům.
"Byla to chyba. Tehdy jsem měl okamžitě skončit," přiznal později Jarolím v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Přesto trvalo ještě rok, než bizarní situace vzala za své.
Svazová nomenklatura sice na Strahově zůstala, příchodem kouče Jaroslava Šilhavého však národní tým udělal značný progres. Důvody?
Realizační tým. Šilhavý byl ideální volbou. Zatímco přísný Jarolím se na práci, při které tým dostane pod ruku jen na pár dní v roce, nehodil, nyní se hráči na srazy už zase těší. A Šilhavý v tandemu s renomovaným odborníkem Jiřím Chytrým z nich poskládali tým, který opět našel určitou tvář.
Kádr. Fotbaloví talenti se v poslední dekádě v Česku zrovna nerojili, teď to ale vypadá, že národnímu týmu by zase mohli dorůst hráči evropské extratřídy. Tomáši Součkovi je pořád pouze čtyřiadvacet let, neuvěřitelný rok má za sebou záložník Alex Král. A je jen otázkou času, kdy dostane v áčku šanci třeba sedmnáctiletý sparťanský klenot Adam Hložek. Budoucnost už není tak šedivá.
Faktor S. Zatímco v úvodním zápase v Anglii vyběhl na trávník pouze jediný slávista, v klíčovém duelu s Kosovem už hráli čtyři. Šilhavý logicky využívá červenobílý fenomén posledních měsíců, národnímu týmu se sebevědomí a sehranost sešívaných náramně hodí.
Síla týmu. Když o něco jde, umějí se hráči vybičovat ke spektakulárním výkonům. Viz domácí duel s Anglií nebo čtvrteční vítězství nad Kosovem. Vaclík a spol. demonstrovali vnitřní sílu, tak kontrastní oproti odevzdaným výkonům z konce Jarolímovy éry. Horší už to je, když motivace není tak velká. Utkání v Bulharsku ukázalo, že je ještě na čem pracovat.
Nižší očekávání. Jméno českého týmu dlouho předbíhalo jeho skutečnou kvalitu. Vždyť ještě před sedmi lety bylo čtvrtfinále mistrovství Evropy málo, proti tehdejšímu kouči Michalu Bílkovi se sepisovaly petice. Po dietních letech už veřejnost tolik namlsaná není a představy fanoušků lépe odpovídají realitě.
Venkovní sada dresů. S nadsázkou nejkřiklavější mínus právě skončené kvalifikace. Žlutá barva jako by dokreslila pozadí strašidelného závěru kvalifikačního cyklu v Bulharsku, před prázdnými tribunami a za slabého výkonu českého týmu.
