Právě povzbuzující fanoušci na stadionech přitom dosud byli považováni za jednu z hlavních příčin výhody domácího hřiště. Díky pandemii covidu-19 se ale ukazuje, že diváci sice mají vliv na výkon rozhodčích, ale jejich dopad na vstřelené góly a výsledek zápasu je menší, než se čekalo.
Prázdných tribun, které kvůli protipandemickým opatřením museli fanoušci před rokem opustit, využili němečtí vědci pod vedením Daniela Memmerta, kteří svoji studii prezentovali v odborném časopise PLOS One.
Na vzorku 40 000 zápasů odehraných během posledních deseti sezon v předních evropských soutěžích porovnávali, kolik bodů domácí fotbalisté během sledovaného období získali, kolik střel a branek přitom zaznamenali a zda byli během zápasů jinak disciplinárně trestáni než hosté.
Fauly a střely se vyrovnaly
Hypotéza, že bez divácké podpory zmizí tendence rozhodčích připískávat domácím, se alespoň v této studii potvrdila. Počet odpískaných faulů domácích a hostujících fotbalistů se bez fanoušků v ochozech vyrovnal a stejně tak i udělené kartové tresty, které se dokonce přehouply v mírný neprospěch domácího týmu.
Zdá se tedy, že fanoušci ovlivňují svým povzbuzováním rozhodčí, kterým mohou zvukovými projevy "napovídat", zda a jak prohřešek hodnotit.
"Je zjevné, že tendence rozhodčích stranit domácím se na prázdných stadionech zcela vytratila, nebo dokonce úplně otočila," píše se ve studii.
Statisticky významný byl také přibližně poloviční pokles počtu střel, které domácí mužstvo vyslalo v domácích utkáních na branku soupeře či mimo ni.
Zde podle autorů může hrát roli fakt, že se domácí borci necítí tolik pod tlakem fanoušků, aby zakončili, a se střelbou tolik nespěchají.
Bodů a gólů ubylo minimálně
Pozoruhodné ale je, že i když domácí před prázdnými tribunami méně často stříleli a ustalo připískávání rozhodčích, tak se tato změna výrazněji nepromítla do počtu získaných bodů a nastřílených gólů.
Hostující týmy během pandemie v průměru vyhrály jen o sedm procent více zápasů než před uzavřením stadionů, což podle nastavených kritérií studie není statisticky signifikantní změna. To samé přitom platí i pro počet branek, které domácí nastříleli.
Desetiletá perspektiva přitom ukázala, že výhoda domácího hřiště se mírně snižuje dlouhodobě, a tak popsaný lehký pokles vůbec nemusí být důsledkem uzavřených stadionů.
Ten se navíc výrazně lišil v různých soutěžích. Například v německé Bundeslize byl výraznější, jinde, třeba v Premier League, v podstatě k žádné změně nedošlo. A tak lze podle vědců prohlásit, že podpora vlastních fanoušků má, co se týče gólů a bodů, na domácí fotbalisty spíše menší až zanedbatelný vliv.
"Současná data jednoznačně ukazují, že výhoda domácího hřiště nezmizela, a tudíž ji nelze připsat na vrub povzbuzujícím fanouškům a jejich tlaku na rozhodčí," píše se ve studii.
Záhada přetrvává
Pokud tedy nestojí za častějšími výhrami domácích povzbuzování fanoušků či jejich tlak na rozhodčí, proč tedy domácí stále vyhrávají polovinu všech zápasů? Podle kolínských vědců může hrát roli mnoho dalších faktorů.
Jedna teorie například tvrdí, že rozhodující může být teritorialita, tedy obeznámenost s vlastním stadionem, díky které mají domácí fotbalisté oproti hostům objektivní i psychologickou výhodu.
Jiná hypotéza zase předpokládá, že domácí výhoda je v podstatě sebenaplňující se proroctví. Domácí hráči očekávají, že na svém hřišti budou hrát lépe, jejich trenéři volí ofenzivnější taktiku, soupeři naopak přijíždějí na jejich hřiště s vědomím, že venku se tak často nevyhrává. A to se nakonec promítne do jejich výkonů i výsledku.
Tuto domněnku podporuje i předchozí výzkum, který ukázal, že v dětských kategoriích rozdíl mezi výsledky na domácím a cizím hřišti roste s přibývajícím věkem, což by naznačovalo, že jde o naučené chování.
Jak ale kolínští badatelé přiznávají, výhoda domácího hřiště je velice komplexní fenomén, který ovlivňuje mnoho různých faktorů, které lze jen obtížně studovat za kontrolovaných podmínek, takže k jejich objasnění možná nikdy nedojde.
