Na loňské valné hromadě došlo k výměně vedení FAČR. Vítáte to?
Vidím v tom začátek něčeho, co by mělo být lepší než pod předchozím vedením. I my podporovali na funkci předsedy pana Fouska, nesmírně si vážím pana Šmicra, který upustil ze svých osobních ambic a odstoupil z voleb, aby se síly netříštily. Ale každá pohádka má nějaký začátek a nějaký konec. Proto bych chtěl změnu hodnotit až po delším časovém úseku.
Dukla byla jedním z mála subjektů, který se v otevřených volbách postavil proti kandidatuře Romana Berbra na pozici místopředsedy za Čechy. Cítíte nyní zadostiučinění, když se ukázalo, jak tento člověk a jím vytvořený systém fotbalu škodil?
Já spíš jsem rád, že jsme se v této záležitosti, tedy Dukla Praha, neumazali. Neumazali jsme se proto, že jsem považoval za lidsky nedůstojné, abych se ucházel o přízeň člověka, s jehož metodami jsem nesouhlasil a kterými negativně ovlivňoval český fotbal.
Postavili jste otevřeně proti jeho kandidatuře, následně Dukla sestoupila z nejvyšší soutěže, v dalším ročníku jí nebyla umožněna baráž, kterou si vybojovala. Má to z vašeho pohledu souvislost?
Co se týče sestupu, jeden či dva zápasy byly podivné, podle mého nám bylo ukřivděno. Vzpomínám především na utkání se Zlínem (24. kolo, 1:2) a ještě nejméně jedno. Ale zavinili jsme si to i my špatnými výkony a výsledky. Baráž po ročníku 2019/2020 považuji za klasickou prasárnu. Liga nebyla dokončena, nedohrála se nadstavba. Přitom Brno, které mělo také hrát baráž, nakonec administrativně postoupilo. Tak buď měl postoupit z druhé ligy pouze první, či všichni, kteří si právo utkat se o nejvyšší soutěž vybojovali. Nebo nikdo, nebo se měla hrát baráž mezi druholigovými uchazeči. Ale takhle všichni ostatní dostali, co chtěli, jen Dukla nic. Byla to obrovská nespravedlnost, která se dotkla hráčů a vyvolávala pocity marnosti. Já navíc nabyl pocitu, že Dukla nikoho nezajímá, že není předmětem žádných zájmových skupin, které bohužel v českém fotbale byly. To je ovšem záležitost ligové asociace, pokud se v ní něco nezmění, jako se změnilo ve FAČR, obávám se, že se lepších roků nedočkáme.
Vedení asociace ovšem proklamovalo, že bude Dukla odškodněna, naznačovalo se, že finančně. Došlo k tomu?
Ne, nic jsme neobdrželi. Dostáváme finance podle směrnic jako druholigový klub, v prvním ročníku po sestupu byly podle pravidel trochu vyšší, teď jsou stabilní.
Máte nadále chuť klub podporovat?
Jak jsem řekl, vítám změnu ve vedení a vnímám, že se situace zlepšila ohledně rozhodčích, i když to nový předseda komise Radek Příhoda nemá lehké. Trend však může pokračovat. Bohužel profesionální kluby jsou pod LFA, k jejíž práci mám čím dál tím větší výhrady.
Co vám konkrétně vadí?
Je to pořád stejné: prodávání televizních a reklamních práv. Jsem stále víc naštvaný, neboť nechápu roli prostředníka při vybírání partnera. Proč se neudělá transparentní výběrové řízení, které by však neměla řídit LFA, pouze kontrolovat, ale profesionální například auditorská firma, která se touto činností zabývá? Pak ať LFA seznámí ostatní s výsledkem. Předsednictvo ví přesně, za kolik jsou práva prodána, ale kdo to neví, jsou jednotliví členové, tedy kluby. Alespoň já to nevím.
Už dlouho kritizujete, že kluby nemohou nahlížet do obchodních smluv. Zlepšilo se to?
Nezlepšilo. A to je ten případ, kdy si musím říct: proč to není umožněno. Odpověď se nabízí: kdyby to bylo transparentní, sněhobílé, tak by někomu nemohlo přece vadit, aby se do nich někdo podíval. Nechci se však zabývat minulostí, zajímá mě budoucnost, jestliže se mají práva opět prodávat, proč to neudělat transparentně výběrovým řízením. Proč se hledají argumenty, že to jinak nejde. To vyvolává jasné podezření, že to není čisté, jak je to prezentováno.
Stále hledáte pro Duklu Praha partnera, abyste nemusel celou činnost táhnout ze svých prostředků. Daří se?
Je to velmi složité, Dukla je druholigový klub. Ale je to složité pro všechny, i pro prvoligové. Ze zahraničí se sem nikdo neřítí, kdyby se někomu podařilo prodat klub do zahraničních rukou, jen bych mu pogratuloval a choval k němu velký respekt. Mně se to nepovedlo a nedělám si velké naděje, že by to vyšlo. Mám navíc jednu podmínku, která může kupce odradit. Odmítám klub prodat někomu s úmyslem dokonat dílo zkázy, aby vyprodal kádr hráčů a všechno uzavřel. To by se mi nelíbilo. Dukla se vzkřísila, když byla takřka mrtvá, investoval jsem do ní velké peníze, abych ji udržel. Kdyby se po devíti letech kruh uzavřel, byla by to velká marnost.
Prozradíte, kolik vás Dukla stála?
Už se částka blíží 400 milionům korun.
Vaše firma obchoduje s energií, mohlo by se zdát, že při energetické krizi, která postihla celý svět, prosperuje. Je to tak?
Opak je pravdou. Ceny energií stouply a trend bude pokračovat ve stejné rychlosti a tempu, které bylo stanoveno Evropskou unií. Bude to mít vliv na firmy, které prodávají plyn, k nim patří i moje, rovněž na spotřebitele, na fabriky i na obyvatelstvo. Až na drtivé výjimky se všem firmám daří velmi špatně. Nikdo nemohl absolutně predikovat vývoj cen. Když se zákazníkům daří, chtějí větší množství energie, které musejí prodejci nakoupit. Když odeberou víc, zaplatí na trhu zvýšenou cenu, což má katastrofický dopad pro jejich hospodaření.
Já si myslím, že za rok, za dva tu budou jen tři čtyři velké společnosti jako ČEZ, EON a Pražská energetika. Dojde opět k polomonopolizaci trhu. Výrobcům energie může tato situace pomáhat, to je příklad ČEZu, který při zvýšeném zájmu o energii mohl spustit už odstavené bloky, protože byly neekonomické, což se však změnilo. Nebudu skrývat, v současném stavu jsem prodělal velké peníze a není náznak, že by se to mohlo výrazně zlepšit.
