Glosář - Rafa Benítez před zápasem prohlásil, že na Spartu si jeho Neapol musí dát pozor. Protože Sparta je tým, co umí hrát evropské poháry.
A já bych přitom řekl, že právě tohle Sparta neumí. A potvrdilo se to i v Neapoli, kde šla sice v prvním zápase Evropské ligy do vedení 1:0, ale nijak toho nevyužila. Na soupeře jen s úžasem civěla, povozila se chvílemi na neapolském kolotoči a odešla ze hřiště s porážkou 1:3. A ještě se přitom tvářila nadmíru spokojeně.
Což je tedy přístup, který moc nechápu, Spartě historicky nikdy vlastní nebyl a po mém soudu je přímou cestou do pekel.
Španělský expert Rafael Benítez pronesl své soudy o Spartě patrně pod dojmem zápasů z února 2013. Tehdy totiž vedl Chelsea. A mnozí si ještě vzpomenou, že v odvetě na Stamford Bridge byli Letenští, taktéž pod vedením kouče Lavičky, jen kousíček od toho, aby si vynutili prodloužení.
Jenže z tehdejší sestavy Sparty nastoupili ve čtvrtek v Neapoli jen Hušbauer, Matějovský, Krejčí a Lafata.
Pro řadu jejich spoluhráčů ze sestavy platilo, že s evropskými poháry, zejména kvůli loňskému totálnímu výpadku, velkou zkušenost nemají. A v Neapoli si proto připadali jak v Jiříkově vidění.
Bohužel. Na domácím týmu totiž bylo v úvodu zápasu vidět, jak zoufale se stále hledá po ligové porážce s týmem Chieva a pod vlnou kritiky fanoušků a médií, která neustala od souboje s Bilbaem, jež Neapol odstřihlo od Ligy mistrů.
Hušbauer probudil spící krásku
Když se sparťané poprvé chopili míče, Hušbauer prakticky okamžitě, po technicky jistě složité střele v nekomfortním postavení, vstřelil gól.
Tím ovšem probudil spící krásku v neapolském dresu, Sparta se zase stáhla někam do hlubin hřiště a prakticky už odtud nevylezla.
Výjimečná snaha vyvézt nebo podržet balon končívala obyčejně zbytečnou, nevynucenou ztrátou míče. Přitom veškeré náznaky v utkání ukazovaly na to, že defenziva Neapole není nijak zvlášť pevná a trocha sparťanského sebevědomí by s ní ještě mohla gólově zatřást. Jenže toho sebevědomí se nedostávalo.
Ačkoli byla Sparta zatažená, soupeř se stejně dostával do šancí, protože Pražané, jako by vyjukaní z výletu až do daleké Itálie, kupili chyby jak malé děti.
Kováč udělá hloupý faul blízko šestnáctky a nikdo se nepostaví proti míči, aby soupeř nemohl rychle rozehrát? Ano, vzápětí následovalo břevno a v okamžiku i Costova ruka, penalta a vyrovnání.
Neapol se v zápase příliš nezpotila, stačilo jí jen párkrát zapnout na opravdu absolutní rychlost. A v tu chvíli připomínali sparťané jako jeden muž směšné panáčky. Sparta je v mezinárodní konfrontaci zoufale pomalá. Ano, vím, že Higuaín nebo Hamšík jsou světová třída, ale v rychlosti předtím nestačila Sparta ani na Malmö. Tenhle tým je velmi pomalý.
Hodně viditelné bylo v Neapoli zoufalství Costovo, ale spoustu chyb nasekal i Kováč. Když se nechal obehrát Kadeřábek, také mu před třetím inkasovaným gólem nikdo účinně nepomohl. Tým, který rychlostně nestíhá, by měl mít připravené zajištění, zejména když hraje totálně stažený před vlastní šestnáctku. Ale ani to zdvojování Spartě nefungovalo.
Jedna tři je prý tak akorát. Aha.
A vrchol všeho nastal, když pak sparťané vylezli před televizní kamery.
Josef Hušbauer pravil, že porážka 1:3 je tak akorát, i když by třeba 1:2 byla lepší. Nevím v čem.
A trenér Vítězslav Lavička? I po porážce se culil jak sluníčko: "Sice jsme prohráli na půdě favorita skupiny a dostali tři góly, ale i tak hodnotím náš výkon pozitivně. Měli jsme tam dobré momenty a hráli jsme i to, co jsme proklamovali. Chtěli jsme kompaktně bránit a trápit soupeře aktivitou a to se nám povedlo, měli jsme i šance, které Neapol pozlobily. V celkovém součtu rozhodla kvalita soupeře, který zaslouženě bere tři body."
Div, že si nezatleská!
Z hráčů i z trenéra prosakovala radost z toho, že z Neapole nejedou s debaklem. To se pak nemůžeme divit, že celý zápas vypadal tak, jak vypadal...
Není to tak dávno, co v televizi vystoupil sportovní ředitel Sparty Jaroslav Hřebík a kritizoval tým za nízkou náročnost, kterou sám vůči sobě uplatňuje. Učinil tak v extrémně nevhodném okamžiku, pár hodin před odvetným zápasem s týmem Zwolle. Ale přesně to, o čem tehdy mluvil, se v Neapoli ukázalo.
Vystrašená, pomalá a chybující Sparta byla sama se sebou po porážce 1:3 náramně spokojená a hodnotila se veskrze pozitivně. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tenhle přístup, to je prostě cesta do pekel.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
