Nebylo by překvapením, kdyby během několika málo let dorazil do kin celovečerní snímek s názvem Eriksen. Střeliva by potenciální scénáristé měli dostatek, příběh plný emocí a šťastného konce si ostatně rodák z Middelfartu píše sám.
Zatím poslední kapitolu přidal v utkání Ligy národů proti Francii. V duelu s úřadujícími mistry světa dominoval, ve středu pole jasně převyšoval dvojici mladších a dynamičtějších soupeřů Eduarda Camavingu a Auréliena Tchouaméniho.
Dán si připsal 80 doteků s míčem, balon téměř neztrácel a úspěšnost jeho přihrávek byla 84 procent. Nehledě na to, že si připsal asistenci na první gól Kaspera Dolberga, druhá trefa padla po jeho rohu a zasloužil se o ni Andreas Skov Olsen.
"Vždy to byl někdo, kdo měl pozoruhodné technické schopnosti," netajil se po utkání obdivem fotbalový expert a bývalý francouzský reprezentant Deschamps.
V hrudi dánského záložníka přitom neúnavně pracuje přístroj, který hlídá rytmus jeho srdečního svalu, aby opět nevynechal. Zákroku se Eriksen podrobil pět dní po kolapsu, kdy mu lékaři do těla voperovali takzvaný implantabilní kardioverter - defibrilátor (ICD), zařízení velikosti lidské dlaně.
Právě elektronická srdeční podpora byla důvodem, proč záložník s brilantní přihrávkou ukončil své angažmá v Interu Milán. Italské řády zakazují start hráčům s defibrilátorem, což vedlo k tomu, že loni v prosinci rozvázal s Nerazzurri smlouvu.
Uběhl jen měsíc a po Eriksonovi sáhl anglický Brentford. Nejistotě kolem jeho zdraví odpovídala i délka kontraktu: pět měsíců, ovšem s opcí pro případ úspěšného návratu. Do zápasu Dán opět naskočil 14. února, po osmi měsících od kolapsu, navíc v den svých třicátých narozenin.
Thomas Frank, jeho starý známý z dánských mládežnických reprezentací, prozradil, že bývalá hvězda Tottenhamu Spurs toužila zapůsobit a užívala si návrat do fotbalového prostředí. "Hodně to v něm vře," popisoval tehdy Frank.
Eriksen zapůsobil dokonce tak, že se o něj v létě už zase přetahovaly ty nejvěhlasnější kluby. Před návratem do Spurs dal přednost Manchesteru United, údajně kvůli vidině spolupráce s manažerem Erikem ten Hagem.
Zpočátku se zdálo, že příběh jeho zázračného návratu přece jen dostane trhliny v podobě angažmá u Red Devils. Po domácí potupě s Brightonem následovala ještě větší, 0:4 se starým známým Brentfordem, přičemž minimálně jeden gól šel za dánským záložníkem.
Pochyby se ale rozplynuly během několika málo týdnů. United si následně poradili s Liverpoolem, Southamptonem a Leicesterem a ve šlágru s lídrem tabulky Arsenalem už to byl opět Eriksen ve formě. Domácí vyhráli 3:1 a Dán si odnesl cenu pro nejlepšího hráče utkání.
To vše pouhých patnáct měsíců poté, co už stál jednou nohou na druhém břehu. "Byl jsem pryč celých pět minut," uvědomuje si zpětně. Nyní je ale definitivně zpět: nejen na trávníku, ale také na evropské top úrovni.
