Praha - Příběh skandálu spojeného s prohnilostí řízení světového fotbalu napsal svou další významnou kapitolu. Za neetické jednání byli příslušnou komisí FIFA suspendováni na osm let jak stávající prezident světového fotbalu Sepp Blatter, tak jeho nejhlasitější kritik posledních let, tedy Michel Platini, prezident evropské konfederace UEFA.
Jak tato situace vznikla a co tento verdikt může znamenat pro budoucnost světového fotbalu, se pokusíme osvětlit v následujícím textu. Pro český fotbal je zajímavé, že se v rámci uvažovaných reforem FIFA může do její nově zformované exekutivy prosadit i Dagmar Damková. A to v případě navrhovaných genderových kvót.
1) Za co jsou Blatter a Platini potrestáni?
Šetření etické komise bylo spojeno s transakcí, jež proběhla počátkem roku 2011. Tehdy byla na pokyn Seppa Blattera převedena z účtů FIFA na konto Michela Platiniho částka ve výši 2 milionů švýcarských franků (při dnešním kurzu 50 milionů korun).
Komise pracovala s tezí, že mohlo jít o odměnu pro Platiniho za volební hlasy pro Blattera. Oba jmenovaní to razantně odmítají.
Shodnou se na tom, že jde o odměnu za poradenské služby, které měl Platini Blatterovi poskytovat v letech 1999-2002.
Podezřele se ovšem jeví devítiletá prodleva mezi realizovanými službami a platbou. A stejně tak i tvrzení, že domluva obou mužů byla pouze ústní, žádnou písemnou smlouvu na tuto činnost, navzdory vysokému finančnímu plnění, ti dva neuzavřeli.
Etická komise FIFA konstatovala, že jejich vysvětlení o ústní dohodě nejsou přesvědčivá. Blatter se měl podle komise ocitnout v rozporu s etickými normami a Platini ve střetu zájmů.
2) Proč by Blatter uplácel právě Platiniho, když zrovna on byl jeho nejhlasitějším kritikem?
Vztah obou mužů doznal zásadního historického vývoje. Začněme je sledovat v roce 1998, který přinesl dvě významné události.
Z věkových důvodů tehdy z funkce prezidenta FIFA odstupoval Joao Havelange z Brazílie. Už tehdy se spekulovalo o tom, že FIFA uvnitř funguje na korupčních principech. Kontinuitu s dosavadním stavem ovšem zařídil Sepp Blatter, do té doby generální sekretář FIFA. Ten překvapivě vstoupil do voleb a porazil v nich těsně reformního kandidáta Lennarta Johanssona, švédského prezidenta UEFA.
To všechno se stalo vpředvečer zahájení mistrovství světa 1998, které pořádala Francie. A předsedou organizačního výboru turnaje byl Michel Platini.
Ten posléze s Blatterem otevřeně spolupracoval a v lednu 2007 ve volbách prezidenta UEFA porazil právě Johanssona, který pro Blattera do té doby stále představoval konkurenční hrozbu.
Platini pak nechyběl mezi členy exekutivy FIFA, kteří koncem roku 2010 vybrali jako pořadatelské země MS 2018 a MS 2022 Rusko, respektive Katar. To vzbudilo nevoli řady neúspěšných zemí, včetně Velké Británie a USA.
V posledních dvou třech letech už Platini vystupoval jako prezident UEFA proti Blatterovi. Otevřeně ho vyzýval, aby už pošesté na pozici šéfa světového fotbalu nekandidoval, obzvlášť naléhavě poté, co v předvečer volebního kongresu letos v květnu došlo v Curychu k zatýkání vrcholných představitelů FIFA, a to v souvislosti s obviněními z korupce a defraudace.
Blatter se však přesto nechal znovu zvolit. A jen pár dní nato oznámil, že funkci opustí, jen co bude v nejbližším možném termínu zvolen jeho nástupce. Těchto voleb se chtěl Michel Platini účastnit, ale dosavadní udělené tresty mu to přinejmenším komplikují.
3) Co předcházelo dnešnímu verdiktu etické komise?
V rámci rozsáhlého vyšetřování orgánů FIFA, které provádí švýcarská prokuratura a americká FBI, bylo obviněno už 39 osob, které se měly podílet na škodách, vyčíslených podle dnešní zprávy BBC už na 200 milionů dolarů.
Největší část obviněných se rekrutuje z vedení jihoamerické konfederace CONMEBOL a severo-středoamerické CONCACAF. Šlo většinou o problematické obchody s televizními právy.
Mezi vyšetřované osoby patří i Sepp Blatter, k podání vysvětlení byl vyzván i Platini. A to právě v souvislosti s platbou 2 miliony švýcarských franků, kterou se začala zabývat i etická komise FIFA.
Ta proto v říjnu vůči Blatterovi a Platinimu uplatnila opatření v podobě dočasného pozastavení výkonu všech funkcí na 90 dní. To mělo vypršet 5. ledna.
Jenže mezitím už etická komise stačila rozhodnout o celkem osmiletém trestu pro oba funkcionáře.
4) Může se ještě Platini stát prezidentem FIFA?
Teoreticky snad ještě ano, nicméně jeho reálné šance asi dnešním rozhodnutím poklesly takřka k nule, už jen proto, že jeho důvěryhodnost utržila vynesením verdiktu a udělením mnohaletého trestu zásadní ránu.
Sepp Blatter už oznámil, že se odvolá k Mezinárodní sportovní arbitráži (CAS) v Lausanne, u Platiniho lze očekávat stejný postup.
Platini už u CAS napadl předchozí devadesátidenní distanc, přičemž v této záležitosti neuspěl. Nicméně nyní nastává nová situace a Platini může v Lausanne rozporovat nový verdikt, ten dnešní, který mu zapovídá činnost ve fotbale na 8 let.
Kvůli dosavadním opatřením, jež byla vůči Platinimu uplatněna, neschválila volební komise FIFA jeho přihlášku do voleb nového prezidenta FIFA, jež by měly proběhnout 26. února v Curychu.
Pokud by v mezidobí arbitráž v Lausanne hypoteticky Platiniho trest zrušila, nastala by nová situace, s níž by se volební komise FIFA směrem k Platiniho kandidatuře musela nějak vypořádat. Nyní je obtížné predikovat, jakým způsobem, nicméně šance, že by se Platini ještě mohl objevit mezi řádnými kandidáty, není vysoká.
Nelze však zcela vyloučit ani možnost, že by se v případě očištění Platiniho u CAS pokusila Evropa volbu nového prezidenta FIFA oddálit, s tím, že by se Platini mohl do takové volby přihlásit v předepsaných lhůtách. Ale to už je hodně velká teorie.
5) Co pro světový i evropský fotbal znamená, že jsou úřadující prezidenti FIFA a UEFA v trestu a co z toho může rezultovat?
V první řadě jde o naprosto bezprecedentní ostudu fotbalu před veřejností, sponzory, ale i politickými reprezentacemi.
A teď pojďme věc sledovat po faktické a administrativní stránce: Místo distancovaného Blattera vede FIFA seniorní viceprezident FIFA Issa Hayatou z Kamerunu.
Volba nového prezidenta je připravena na 26. února do Curychu. Schválenými kandidáty jsou nyní jordánský princ Alí bin Husajn, někdejší člen exekutivy FIFA Jerome Champagne, generální sekretář UEFA Gianni Infantino, bahrajnský šajch Salmán bin Ibráhim Chalífa a jihoafrický politik a byznysmen Tokyo Sexwale.
Pokud nebude moci kandidovat Platini, budou evropské hlasy směřovány na Gianniho Infantina. Spekuluje se ovšem o možných zákulisních dohodách, například s tímto elegantním řešením:
Prezidentem FIFA by se mohl s podporou evropských hlasů stát favorizovaný bahrajnský šajch Salmán, přičemž Gianni Infantino by se stal novým generálním sekretářem FIFA s výrazně posílenými pravomocemi. Nicméně to je patrně jen jedna z mnoha variant, jež jsou ve hře.
Co se týče UEFA, její členské země až dosud deklarovaly jednoznačnou podporu Platinimu. Jenže pokud mu bude trest potvrzen, bude se s tím i UEFA muset nějak popasovat.
V současnosti ji exekutivně vede první viceprezident Angel Maria Villar Llona ze Španělska. O pozici Platiniho nástupce by se v případných doplňovacích volbách mohl ucházet nejen on, ale i generální sekretář Gianni Infantino - pokud tedy mezitím nezíská nějakou významnou pozici na FIFA.
Ostatně i Villar už má škraloup, etická komise FIFA mu před časem udělila napomenutí za to, že s ní údajně dostatečně nespolupracoval.
Nejlogičtější asi bude hledat nového šéfa evropského fotbalu v současné exekutivě UEFA (její složení najdete zde). Není každopádně bez zajímavosti zdůraznit, že v ní zasedají i dva slavní bývalí fotbalisté, a to někdejší bulharský gólman Borislav Michajlov nebo chorvatský kanonýr Davor Šuker.
6) Jak se může změnit FIFA?
Současná exekutiva doporučí únorovému kongresu reformní program návrhové komise vedené Francoisem Carrardem.
Ta navrhuje v první řadě odstínit v nové FIFA politickou moc od úřednické. Jinými slovy, volení zástupci by rozhodovali strategické otázky směřování fotbalu, zatímco obchodní agenda by nově spadala do posílené kompetence generálního sekretáře a jeho manažerů a úředníků.
Návrh by dosavadní exekutivu FIFA přeměnil v dozorčí radu o celkem 36 členech. Nejodvážnější předkládaný návrh spočívá v zavedení genderových kvót. Ty by předpokládaly, že každá kontinentální konfederace dodá do exekutivy FIFA, nově její dozorčí rady, přinejmenším jednu ženu.
Pokud by k tomu došlo, pak v evropské konfederaci UEFA připadají v úvahu zejména dvě ženy, a to norská členka exekutivy Karen Espelundová a česká zástupkyně v komisi rozhodčích Dagmar Damková.
Miroslav Pelta, předseda Fotbalové asociace ČR, se nijak netají tím, že vnímá tuto záležitost jako velkou šanci pro českou fotbalovou diplomacii. A už v té záležitosti vede i konkrétní jednání s kandidáty na prezidenta FIFA (více zde).
