Berbr se mnou cloumal a vyhrožoval, odtajnil Černý, co se dělo v Plzni, když doprovázel Listkiewicze

Luděk Mádl Luděk Mádl
24. 7. 2017 6:07
Incident, o kterém vypráví Otakar Černý, jen ilustruje atmosféru zášti a nenávisti mezi místopředsedou asociace Romanem Berbrem a komisí rozhodčích Michala Listkiewicze.
"Ty ču..., už sem nejezdi, nebo ti dáme na držku," měl Roman Berbr údajně sdělit Otakaru Černému na toaletách plzeňského stadionu.
"Ty ču..., už sem nejezdi, nebo ti dáme na držku," měl Roman Berbr údajně sdělit Otakaru Černému na toaletách plzeňského stadionu. | Foto: Milan Kammermayer

Praha - Na záchodcích cloumá muž v koženém kabátě sedmdesátníkem, vulgárně na něj křičí a vyhrožuje mu.

Místo a čas: Stadion Viktorie Plzeň, listopad 2016, krátce po skončení ligového zápasu Plzeň-Brno.

Osoby a obsazení: Roman Berbr, místopředseda Fotbalové asociace České republiky a bývalý příslušník Státní bezpečnosti. A Otakar Černý, někdejší šéf redakce zpravodajství a posléze sportu v České televizi. Nyní mimo jiné poradce a konzultant Michala Listkiewicze, předsedy komise rozhodčích FAČR, jehož na zmíněném utkání doprovázel.

A co se vlastně na toaletách po utkání stalo? Otakar Černý vypráví, jak na něj Berbr zaútočil. Údajně jak slovně, tak i fyzicky.

"Měl na sobě dlouhý kožený kabát. Chytil mě za pravou paži a cloumal se mnou. Řekl mi: Ty ču…, už sem nejezdi, nebo ti dáme na držku. Za mě i za Dášu," říká Černý. "Já mu na to neřekl ani slovo."

Deník Aktuálně.cz požádal prostřednictvím tiskového oddělení Fotbalové asociace ČR o vyjádření i jejího místopředsedu Romana Berbra. "Verzi pana Černého nechává pan místopředseda bez reakce," zněla odpověď.

Otakar Černý bezprostředně po incidentu celou záležitost nezveřejňoval, ale písemně o ní informoval tehdy ještě úřadujícího předsedu asociace Miroslava Peltu a také majitele plzeňského klubu Tomáše Paclíka.

Pelta: Alespoň vidíš, s kým já musím pracovat

Otakar Černý
Otakar Černý | Foto: Tomáš Adamec

"Pan Paclík mi sdělil, že se věcí nebude zabývat. Že je pan Berbr soukromá osoba a ať si to vyřídím s ním," vzpomíná Černý.

Od předsedy FAČR Miroslava Pelty se pak Černému mělo dostat této odpovědi: "Alespoň vidíš, s jakými lidmi já musím spolupracovat."

Své svědectví zveřejňuje nyní Otakar Černý z toho důvodu, že válka mezi Berbrem a jeho suitou vedená proti Listkiewiczově komisi rozhodčích graduje. A Černý chce veřejnosti předestřít, jaké formy nátlakových prostředků jsou také ve hře.

Ačkoli Berbr veřejně vypráví, že proti Listkiewiczovi nic nemá, tedy kromě toho, že je Polák, v nedávném rozhovoru pro deník Sport opakovaně zmínil, že směrem ke komisi očekává dopis z UEFA. Dočkal se. V zaslaném materiálu se UEFA, v jejíž komisi rozhodčích pracuje i Dagmar Damková, manželka Romana Berbra, mimo jiné podivuje nad transparentními prvky v práci komise, jako je kupříkladu zveřejňování trestů pro rozhodčí za jejich případná pochybení. 

"U člena naší komise Romana Hrubeše a sekretáře komise Emila Ubiase jsou nyní na Strahově živeny obavy, že v rámci šetření budou propuštěni ze zaměstnaneckého poměru s FAČR. Pracují tedy v atmosféře strachu," konstatoval Petr Mlsna, Listkiewiczův místopředseda z komise a zároveň náměstek ministra vnitra.

Pelta sudím akci zaplatil, Berbr jim ji nyní fakturuje

Hodně zlé krve vzbudily faktury vyčíslené až na 70 000 korun, které od FAČR v uplynulých dnech dostali ligoví rozhodčí. S výzvou, aby si zpětně proplatili své lednové soustředění v Portugalsku. A to přesto, že akce už příslušným poskytovatelům služeb uhrazena byla, a to z prostředků asociace. Ostatně tak, jak to zkraje roku veřejně slíbil a prezentoval i Miroslav Pelta, tehdy ještě šéf FAČR.

Jenže ten je od květnové policejní akce obviněn z manipulací při rozdělování státních dotací pro sport. To má dva důsledky:

1) Pelta z předsednické funkce odstoupil a svaz teď reálně řídí jeden z jeho místopředsedů Roman Berbr.

2) Vyplacení prostředků z klíčového dotačního programu V pro činnost sportovních svazů se na ministerstvu školství zablokovalo a zpozdilo.

Fotbalová asociace je očekává na přelomu srpna a září. Zatím si vypomáhá překlenovací půjčkou od UEFA ve výši 2 milionů eur (52 milionů korun). Ve skutečnosti jde o prostředky, které by později dostala tak jako tak. Ale za včasnější zaslání na české účty zaplatí dvouprocentní úrok.

V souvislosti se stavem dočasné finanční nouze vytvořil Roman Berbr na polského experta tlak, když mimo jiné zveřejnil, za jakých ekonomických podmínek Michal Listkiewicz pro český fotbal pracuje.

Michal Listkiewicz
Michal Listkiewicz | Foto: ČTK

"Pan Listkiewicz tady má ještě jednoho Poláka, vůbec nevím, jak se jmenuje, který pobírá 1500 eur, pan Listkiewicz 4700. Tudíž nás stojí 6200 měsíčně. Pak něco na byt pana Listkiewicze… My jsme mu proto napsali, že mu tyhle věci nebudeme vyplácet, protože na to nemáme. Necháme mu pouze auto a CCS," řekl Roman Berbr v rozhovoru pro deník Sport. Částka 4700 eur odpovídá zhruba sumě 122 000 korun. Podle informací Aktuálně.cz neuvedl Berbr zcela přesnou částku, ve skutečnosti bere Listkiewicz o něco málo méně. Jeho zmíněný polský spolupracovník připravuje pro komisi videorozbory.

Tvrdík a Fortuna zasahují

Na berbrovský nátlak směřovaný na Listkiewicze v červnu reagoval sponzor asociace, sázková společnost Fortuna, která už má s vedením ligy dopředu uzavřené smlouvy, že se stane titulárním sponzorem nejvyšší soutěže od ročníku 2018/19.

Zásah Fortuny a jejích vlastníků zvěstoval tehdy na Twitteru jeden z hlavních iniciátorů celé záchranné akce, šéf Slavie Jaroslav Tvrdík: "Děkuji Marku Dospivovi a Pentě za jejich razantní vstup do českého fotbalu. Fortuna uhradí náklady spojené s předsedou komise rozhodčích."

Michal Listkiewicz, který s praporkem řídil i finále MS 1990 v Itálii a léta pracoval v odborných rozhodcovských komisích FIFA a UEFA, se ve FAČR objevil loni v létě. Ve dvou hlasováních výkonného výboru tehdy Miroslav Pelta prosadil jeho jmenování i konkrétní složení jeho komise, a to vždy Berbrově vůli navzdory.

Michal Listkiewicz se v čele komise objevil poté, co ji postupně vedli Dagmar Damková a Miroslav Tulinger, přičemž tuto éru českého fotbalu poznamenalo několik afér. Včetně Křetínského černé tašky, případu Chřestýš nebo namol opilých sudích, kteří řídili duel Příbram-Slavia v závěru ročníku 2015/16.

Marek Pilný, opilý čtvrtý rozhodčí ligového zápasu Příbram-Slavia
Marek Pilný, opilý čtvrtý rozhodčí ligového zápasu Příbram-Slavia | Foto: ČTK

Poté, co v komisi začal pracovat Michal Listkiewicz, se z řady klubů začaly ozývat hlasy, že ve fotbale nově zavládla atmosféra větší důvěry. V podobném duchu se opakovaně vyjadřoval například zlínský trenér Bohumil Páník, z řad majitelů klubů zase Petr Paukner, vlastník Dukly, i mnozí jiní.

Berbr: Dbáme o zachování fotbalu v celém jeho rozsahu

Roman Berbr
Roman Berbr | Foto: Milan Kammermayer

Proto mnohé velmi znepokojilo, když i poté, co Fortuna ohlásila, že Listkiewiczovo další působení v čele komise finančně zabezpečí, přišla akce s fakturami, které sudí dostali s výzvou uhradit náklady, se kterými nepočítali. A komise rozhodčích na tento krok nyní již Berbrem ovládaného výkonného výboru reagovala velmi ostrým prohlášením:

"Komise rozhodčích FAČR považuje tento krok ze strany orgánů FAČR za bezprecedentní pokus o nátlak na rozhodčí profesionálních soutěží před nadcházejícím soutěžním ročníkem 2017/2018 (…) a za další pokus o ovládnutí Komise rozhodčích a rozhodcovského sboru profesionálních soutěží, a to i jinými formami, než přímým útokem na jednotlivé členy Komise rozhodčích."

Berbr na to reagoval slovy: "Úkolem vedeni FAČR je dbát o zachování existence fotbalu v celém jeho rozsahu, nikoli pouze práv jedné skupiny. Bohužel, jednání komise rozhodčích nasvědčuje tomu, že není plně obeznámena s vážností ekonomického stavu FAČR, jinak by takové prohlášení nikdy neudělala. Snahou vedení FAČR není poškozovat něčí práva, jak by se mohlo zdát, ale zachovat rovnováhu při řešení ekonomické krize, ve které se FAČR v důsledku jednání ministerstva školství právě nachází."

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

O fotbalové MS 2030 se má ucházet i Ukrajina

Ukrajina by se měla spolu s Portugalskem a Španělskem ucházet o pořádání fotbalového mistrovství světa v roce 2030. S odvoláním na nejmenovaný zdroj o tom informovala agentura AP.

Portugalsko se Španělskem společnou kandidaturu připravovaly tři roky a ve středu ji oficiálně předloží v sídle UEFA v Nyonu. Obě země nyní k pořádání šampionátu přizvaly Ukrajinu, která od února čelí ruské invazi.

Oznámení by se měl přímo na místě zúčastnit i předseda ukrajinského fotbalového svazu Andrij Pavelko. Šestačtyřicetiletý činovník agentuře AP cestu do Švýcarska potvrdil, důvod však neuvedl.

před 14 minutami

Vrchní státní zastupitelství zamítlo Mynářovu stížnost na postup kvůli skartované zprávě o Vrběticích

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Královna americké country hudby Loretta Lynnová zemřela ve věku 90 let ve spánku.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Soud odmítl stížnost na Zemana kvůli milosti pro Baláka. Nemá pravomoc jeho rozhodnutí přezkoumat

Prezident republiky při udílení milosti vystupuje jako ústavní orgán, správní soudy proto nemají pravomoc milost přezkoumávat, anebo dokonce rušit. Nejvyšší správní soud v úterý zamítl kasační stížnost muže z Prahy, který prostřednictvím správní žaloby zpochybnil milost udělenou prezidentem Milošem Zemanem šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, odsouzenému za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. 

V rozhodnutí senátu s předsedou Zdeňkem Kühnem se správní soud zabýval otázkou, zda je prezident při udělování milosti správním orgánem, a zda je tím pádem milost přezkoumatelná ve správním soudnictví. Dospěl k názoru, že nikoliv. Poukázal na to, že pravomoc k udělení milosti svěřuje prezidentovi ústava. Žádný jiný zákon ji neomezuje ani nereguluje.

"Prezident není vázán žádnými podmínkami, při jejichž splnění lze milost udělit, jeho úvaha je v tomto směru právně neomezená. Ani ten, komu má být milost udělena, nemusí splňovat žádné předpoklady," stojí v rozsudku.

Podle dokumentu prezident republiky při udílení milostí vystupuje jako ústavní orgán. Udělená milost je pak ústavním aktem a správní soudy nemají pravomoc takové akty přezkoumávat.

Nejvyšší správní soud poukázal také na starší usnesení Ústavního soudu, který v roce 2013 odmítl návrh na zrušení amnestie prezidenta Václava Klause. Uvedl tehdy, že jak hromadné amnestie, tak individuální milosti nepodléhají soudnímu přezkumu a nabízí se pouze politická odpovědnost prezidenta. Teoretickou výjimkou jsou "situace mimořádně extrémní".

Zdroj: ČTK
Další zprávy