Glosář - Namalovat rozestavení Viktorie Plzeň zvládne dneska i malé dítě. Systém hry Vrbova týmu je totiž daný už několik let a obměňuje se leda v detailech
Sparta se sice stejně jako Viktoria valí domácí ligou jako kombajn a žne v ní týden, co týden vítězství (ano, jen vzájemný zápas lídrů ligy v Plzni skončil plichtou), ale přitom je zjevné, že pořád cosi hledá.
Kromě vlastní sebejistoty, nabourané po evropském výpadku s Häckenem, teď totiž začala pátrat i po možnostech nového rozestavení. Se dvěma "čistými" útočníky v základní jedenáctce.
Slabý Baník Ostrava sice "dvouhrotá" Sparta vysoko, 4:1, porazila, ale rozestavením 4-4-2 podle mě zpochybnila další pilíř sportovní koncepce, kterou chtěl celé Spartě, od áčka po minižáky, vdechnout sportovní ředitel klubu Jaroslav Hřebík.
Příští týdny ukážou, zda byla sestava s Lafatou i Bednářem jen výstředním experimentem, nebo zda půjde ve strategii trenéra Vítězslava Lavičky o trvalejší jev.
Ono totiž změnit základní herní rozestavení, to není tak jednoduché jako přezout si boty...
Čtyřka? To už Baník dobře zná
Sparta-Ostrava 4:1. Chodil na hřiště jako náhradník - a s ním přicházelo vzrušení, větší nebezpečí pro soupeřovu bránu a také góly. Tlak fanoušků na to, aby Roman Bednář hrával od začátku vzrůstal.
A tak to zkusme, řekl si trenér Lavička. V domácím utkání s dosud nepříliš přesvědčivým Baníkem se k takovému expertu rýsovala dobrá příležitost.
Lafata s Bednářem se dosud na hřišti společně potkávali hlavně v závěrečných fázích utkání, kdy už soupeřovy obrany mlely z posledního a byly tak logicky zranitelnější.
Proti soupeři, zkraje duelu ještě plnému sil, se ukázalo, že případná souhra těch dvou má značné mezery... Přesněji řečeno, na hřišti si Lafata a Bednář spíše překáželi.
Vyhledávali instinktivně podobné prostory a při Lafatově střele, která měla - řečeno s klasikem - gólové parametry, dokonce branku Baníku nechtěně zachránil právě Bednář, protože se ocitl v její dráze.
Baník se podobně jako Bohemians ocitl na Letné ve vedení, při troše štěstí mohl jít dokonce do náskoku 2:0. Jinak ale Spartě viditelně nestačil, už proto, že měl na každém postu slabšího hráče. V některých případech tak slabého, až z toho oči bolely.
A tak si nakonec naplnil svou čtyřgólovou normu inkasovaných gólů, kterou si vzal za svou už v duelech s Plzní, Jabloncem, Příbramí a teď se Spartou. Přičemž trenéra Svědíka patrně drží ve funkci jen výhra nad Brnem, která se mezi tyto debakly vsunula.
Spartě rozhodně spíš než změna rozestavení pomohly k úspěchu vynikající individuální výkony dvojnásobného střelce Hušbauera a autora tří finálních přihrávek Bořka Dočkala.
Evropa hraje na jeden hrot
Tým zvyklý hrát 4-5-1 tentokrát kopal v rozestavení 4-4-2. A to znamená jiné úhly náběhů a směru přihrávek, trochu jiné vykrývání prostoru, jinou orientaci.
Hrát jednou takhle a jindy onak se jistě dá, ale vyžaduje to vysokou taktickou vyspělost hráčů, kteří se pak musí mezi jednotlivými styly rychle přeorientovat.
I trenér reprezentace Michal Bílek v předstihu naznačil, že pro blížící se kvalifikační dvojutkání takovou kulišárnu plánuje: proti Arménům hrát doma spíš na dva hroty, v Itálii pak spíš se zahuštěnějším středem. Uvidíme, zda ještě koučovy plány nezmění zranění Vydry, hráče, natolik preferujícího post útočníka před křídlem, že Bílek právě kvůli němu na podzim v Jerevanu svůj zavedený taktický vzorec po dlouhé době měnil poprvé.
Hra s pracovitým útočníkem, "ostrými" křídly a šikovným podhrotem je v posledních sezonách celoevropský hit, třeba na loňském Euru hrávaly na dva útočníky jen Anglie a Itálie. Zato vítězní Španělé tam předvedli další stupeň vývoje vyjádřitelný zápisem 4-6-0, čili hru bez typického útočníka.
Kweuke odešel kvůli stylu, co se vrací
V létě tuhle variantu zkoušel i Guardiola s Bayernem, proti Manchesteru United takhle Mourinho nastoupil nedávno s Chelsea.
Trend se tedy zjevně ubírá jinam než ke hře na dva hroty, ale tím se Sparta jistě nemusí vázat. Nechť hraje způsobem, o němž se domnívá, že ji dovede k úspěchu.
Ale asi by se měla zároveň také cvičit ve stylu, s nímž hodlá napřesrok prorazit i v pohárové Evropě. A pokud by snad odteď hrála na dva hroťáky, logicky by to vedlo ke změn konceptu, který loni v zimě zavedl na celosparťanské platformě, včetně mládeže, sportovní ředitel Jaroslav Hřebík.
Základem tohoto "španělského" stylu jsou samozřejmě rychlé kolmé přihrávky po zemi. I proto odcházel Kweuke, při hře s ním totiž chodily balony vzduchem, to Sparta chtěla odbourat. Ale teď proti Baníku se k tomu zase začala vracet.
Sparta nekráčí přímočarou cestou, ale škube sebou cik-cak, tu tímhle směrem, tu opačným. Při pohledu na rozpis utkání se ovšem zdá, že zkoušet ještě chvíli může: ve čtvrtečním "přáteláku" se Slovanem, v moravském duelu se Znojmem či proti Slovácku.
Pak už přijdou papírově složitější duely: se Slavií, Duklou a hlavně Libercem.
Vedení dva nula, to je past
Plzeň-Olomouc 3:2. V týdnu viktoriáni dotáhli k úspěšnému cíli své tažení za Ligou mistrů mistrů, v neděli vedli v 9. minutě nad Olomoucí 2:0. A (skoro) kvůli tomu spadli do nástrahy, známé v odborném světě jako Csaplárova past.
Televizní trenér Josef Csaplár, který přede jedenácti lety získal mistrovský titul s Libercem, totiž před kamerami často a s oblibou opakuje, že stav 2:0 je pro vedoucí tým pastí, neboť přináší uspokojení - a případný kontaktní gól soupeře pak vnáší do hry týmu, jehož náskok se inkasováním logicky scukne, paniku.
Plus mínus se přesně tohle dělo v neděli s Plzní. I proto, že třetí ránu do hanáckého vazu za stavu 2:0 nezasadil, neb těsně minul Rajtoral.
Hráči Sigmy zápas nepustili, prokazovali, že stejně jako domácí jsou schopni velmi rychlého přenesení hry - a naštěstí pro Viktorii pár svých šancí ještě pozahazovali.
Aby je soupeř přestřílel v pokusech, jež trefily bránu (konkrétně 3:5), to asi v Plzni v lize dlouho nepamatují. Projevilo se zjevně, že obrana bez Řezníka a Čišovského hrála v improvizovaném složení.
Plzeň už prozradila, že si před úterní uzávěrkou soupisek pro Ligu mistrů myslí na jabloneckého ofenzivního hráče Vaňka, zápas se Sigmou možná zdůraznil dilema, zda by to nechtělo ještě jednoho zkušeného stopera (v nabídce je volný Jiránek, který skončil v Rusku). Tím spíš, že svalové zranění Čišovského se ukázalo jako vážnější a slovenského borce vyřadí z provozu až na několik týdnů.
Večírek (polo)rozpadlých dvojic
Příbram-Dukla 0:2. Příbram a Dukla, to byl kdysi jeden klub, však si kvůli tomu dodnes jak u Litavky, tak na Julisce počítají do své historie tituly z éry Masopustovy či Vízkovy "duklácké" slávy. Ale za večírek (polo)rozpadlých dvojic šlo sobotní mač označit i z jiných důvodů.
Vždyť třeba příbramskému střelci Petru Švancarovi mohl tentokrát vychylovat mušku fakt, že Česká televize poslala na zápas s mikrofonem jeho někdejší děvče, dceru bývalého brněnského kouče Čuhela.
Body však tentokrát zaznamenala jiná dvojička. Po čase se totiž opět v jednom dresu zase potkali dva vicemistři světa do 20 let: Jakub Mareš, kterého si Dukla půjčila z Boleslavi, a Luboš Kalouda, který to hned oslavil dvěma góly.
Jihlava-Slavia 2:1. Megavýprask nula sedm s Teplicemi řešili výboři Slavie milionovou pokutou týmu udělenou na místě - a dodatkem o výstraze, že nevyhrají-li Petroušovi hoši nejbližší tři zápasy, strhne se jim z platu další půlmilion. Což se to na konci té zápasové sady také stalo - byť i kvůli penaltě, která se jevila jako "příííísnáááá..." Nicméně potvrdilo se, že Slavia tým na prvních pět příček v tabulce, jak si původně myslela, opravdu nemá. Ale ona teď zjevně nemá ani na posily - tedy kromě těch, co by byly zadarmo a spíš potřebují pomoc samy, jako třeba "uprchlík" z Číny Marek Jarolím...
Brno-Slovácko 0:2. Zbrojovce teče do bot. A přitom pro ni sezona začala tak hezky: bod z Jablonce, jasná výhra nad "klokany" a pak heroický výkon proti Spartě. Jenže ten nepřinesl nic víc než porážku - a další zápasy jakbysmet. Ustojí to trenér Grmela?
Ml. Boleslav-Teplice 1:0. Po zásluze velebená africko-bosenská legie v dresu Teplic vyšla v lize podruhé gólově naprázdno, ovšem soudě dle obrázků z Dohrána to vypadalo na opravdu parádní mač. Věřme, že rozhodující střela přinese domácímu střelci Fabiánovi i štěstí do života. On se totiž v úterý žení. Zodpovědně, v reprezentační pauze. Tak mu přejme, ať je to taky trefa do černého!
Bohemians 1905-Znojmo 2:0. Tak tenhle výsledek si dobře zapamatujme. Kdo ví, možná sehraje při závěrečném účtování rozhodující roli při hledání odpovědi na otázku, kdo z ligy sestoupí, a kdo ne... Pro Znojmo platí, že buď hodně rychle najde způsob, jak střílet góly i jinde než v Jablonci, nebo se pomalu bude muset začít smiřovat s myšlenkou, že si doma sice staví moc hezký stadion, ale na druhou, pardon, vlastně první národní ligu.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
