Glosář - Milan Baroš nosí slavné jméno a na jeho reprezentační vizitce najdeme skvělou minulost.

Když dal 34letý útočník před týdnem dva góly Baníku, začalo se mediálně opět propírat, jestli by nemohl mít ještě i nějakou reprezentační budoucnost.

A v diskusi velmi často zazníval velmi racionální argument: Záleží na výkonnosti. Ale tu by musel prokázat nejen proti poslednímu týmu soutěže, ale musel by se prosazovat i proti nejlepším obranám v Synot lize.

Takže se nedělní zápas na Spartě dobře hodil k tomu, aby se právě v něm Baroš ocitl pod drobnohledem. Nutno říct, že v té zkoušce neobstál. Nicméně přičítat nějaké fatální následky jedinému utkání by asi bylo předčasné, výkřiky typu "Sudí Jílek Baroše vyloučil a připravil ho tak o Euro", které se objevily na sociálních sítích, jsou snad trochu příliš vypjaté.

Shrňme si raději základní východiska. Milan Baroš se s reprezentací po Euru 2012 rozloučil. Od té doby vlastně špičkový fotbal nehrál. Vydusili si ho v Galatasarayi, přišel první návrat do Baníku, těžké zranění v Antalyasporu, opět Baník a následně podzim v Mladé Boleslavi, strávený většinou někde mezi marodkou a střídačkou.

To nejsou úplně optimální předpoklady pro návrat do reprezentace, nicméně přiznejme, že nějaká ta jiskřička Barošovy vrozené fotbalové geniality ještě občas probleskne. V tomto ročníku Synot ligy vsítil Baroš zatím pět branek, a to ve třech zápasech. Po dvou gólech dal Slovácku a Baníku, jeden Jihlavě. Že jde vždy o slabší týmy z tabulky, může být náhoda, ale také nemusí.

Na trio Necid, Škoda, Lafata (nyní) nemá

Objektivně vzato: Aby mohl jet Milan Baroš na Euro 2016 (nikoli jako turista, ale člen národního týmu), musel by být v očích trenéra Pavla Vrby lepší, možná i výrazně lepší, než někdo z trojice Tomáš Necid, Milan Škoda a David Lafata.  A i když Vrbovi do hlavy nevidím, troufnu si říct, že k dnešnímu datu se jmenovaná trojice v Barošově stínu nenachází ani omylem.

Za sebe pak dodám, že by se nejspíš musely začít dít opravdu velké zázraky, aby se na tom něco změnilo.

Úplně vyloučit se ve fotbale nedá nikdy nic, mohou přijít četná zranění, Baroš může začít sázet co zápas, to tři čtyři góly - a všechno bude vypadat jinak Ale po mém soudu je to utopie. Spíš uvěřím tomu, že se může zachránit Baník v lize, než že dá Baroš na Euru gól Španělsku.

Obojí se mi zdá nemožné, ale že by Brazílie na mistrovství světa mohla od někoho dostat v jediném utkání 7 gólů, by mě  - přiznávám - taky nikdy nenapadlo. A vidíte, stalo se.

Ivan Hlinka udělal před Naganem klíčový tah, když pro národní hokejový tým oživil veterána Vladimíra Růžičku. A ten jako kapitán svou autoritou tým plný hvězd a jejich eg stmelil a dovedl ke zlatu. Než se to ale stalo, dřel Růžička po Hlinkově olympijské výzvě jako kůň, aby se dostal do náležité kondice. A dodejme, že je abstinent.

Pokud bychom v těch příbězích hledali nějaké paralely, pak si troufnu říct, že jako zkušenou osobnost do kabiny Milana Baroše současný český fotbalový tým nutně nepotřebuje. Pokud na turnaj nepojede kapitán Tomáš Rosický, bude na místě přinejmenším Petr Čech, aby mladé v případě potřeby vyburcoval či usměrnil.

Nehrál jsi kvalifikaci, a na Euro bys jel?

Stejně tak Pavel Vrba nepotřebuje v kabině někoho, kdo by do ní vnášel skandály a upravoval její pitný režim. Nevím, jak je na tom Milan Baroš teď, ale jeho "volnější pojetí životosprávy" v kroužku s kolegy Radoslavem Kováčem či Tomášem Ujfalušim nemělo svého času na národní tým právě pozitivní vliv. Včetně nežádoucí převýchovy mladíků typu Martina Fenina... A přinejmenším zprávy z loňského jara hlásily, že při častých baníkovských návštěvách Stodolní ulice nepije Milan Baroš zrovna sodovku.

Celý podzim sbíral sílu, aby se dal zdravotně i kondičně do takového stavu, aby byl schopen hrát za Mladou Boleslav Synot ligu. I kdyby se teď stal svatým, opravdu se za půl roku dokáže posunout o další "level" a vrátit se do mezinárodního fotbalu? Já tomu prostě nevěřím, ale můžu se plést...

Jedno však považuji za jisté: Ať už by případně do médií vyprávěli cokoli, ve skutečnosti by ho hráči současného národního týmu rozhodně nevítali s otevřenou náručí. Zejména ti, kterým by zabral místo ve výpravě. Nicméně věta "My jsme ten šampionát vykopali, a ty teď přijdeš a pojedeš na Euro zadarmo?" by visela ve vzduchu stoprocentně.

Bylo to tak před MS 1990 v Itálii, kdy se tým těsně před turnajem navzdory protestům kapitána Ivana Haška doplnil o post-emigranty Ivo Knoflíčka a Luboše Kubíka. A bylo to tak, byť v méně dusné atmosféře, i před MS 2006, kdy se do týmu vrátil Pavel Nedvěd.

To všechno ještě neznamená, že by národní tým Milana Baroše nepřijal. Ale jeho vstupní pozice by prostě nebyla jednoduchá.

Potkali se na koncertu kapely Kryštof

Když se na Baroše novináři prvně ptali Pavla Vrby loni v listopadu, prohodil: "Je pravda, že jsme se potkali a bavili jsme se o něčem... Setkání proběhlo na koncertu kapely Kryštof a bylo to spíše přátelské setkání, Milana znám od jeho třinácti let."

Čili se to celé tváří spíš tak, že se dva staří známí náhodou kdesi potkali a ve zdvořilostní nebo odlehčené konverzaci padlo třeba i nějaké to slůvko o Euru.

"Co se týká jeho návratu, tak nejdůležitější je, že ho trenér Jarolím dal v Mladé Boleslavi kondičně do pořádku. Milan musel být trpělivý a myslím, že to bylo k jeho prospěchu. Nechme mu ještě půl roku a v březnu uvidíme, jestli bude nominovaný," dodal v listopadu Vrba.

Na konci března se hrají přátelské zápasy se Skotskem a ve Švédsku. Aby se někdo, kdo nehrál kvalifikaci, nedostal do nominace na tyhle mače - a pak ještě zazářil v dubnu a půlce května natolik, aby navzdory všemu ještě jel na Euro, to už se zdá takřka nemožné.

Takže dost důležité bude hodnotit, v jaké formě se Milan Baroš nachází teď. A tady nutno říct, že zatímco proti "své" Ostravě před týdnem dvěma góly zazářil, teď v neděli byl na Letné úplně "plonk". Mizerně hrála celá Mladá Boleslav, Baroš se na hrotu potuloval odříznutý od zbytku týmu, chvílemi zkoušel něco jako presovat, ale pak jako by nechal věcem volný průběh. Nebezpečný Bičíkově brance nebyl vůbec, podle statistiky O2 Sport byl úspěšný v 8 ze 14 podstoupených soubojů. To je málo.

Zviditelnil se žlutou kartou za nesmyslnou ruku a druhou, možná diskutabilní žlutou za nebezpečně vyhlížející souboj s Costou.

Celkově z toho vzešel pocit deziluze a fakt, že kvůli vyloučení bude Baroš chybět za týden v utkání ve Zlíně. Přičemž po tom, co předvedl, není vůbec jisté, zda se potom do sestavy Mladé Boleslavi vůbec vrátí. V březnu má jeho tým na programu ještě pohár v Hradci Králové, ligu se Slavií a v Teplicích, odvetu s Hradcem a mač proti Jablonci.

Loučení se "Srnou" a slávistická deziluze

Sparta - Mladá Boleslav 2:0. Na Letné, stejně jako o den dříve v Ostravě, se fanoušci velmi důstojně rozloučili s předčasně zesnulým Pavlem Srníčkem.

Ten by k výkonu svého svěřence Davida Bičíka neměl tentokrát po utkání zcela jistě výhrad. Protože by prakticky nebylo co hodnotit, Boleslav byla snad až na Přikrylův ojedinělý pokus naprosto bezzubá. Což je u třetího týmu tabulky zklamání.

To vše navzdory tomu, že trenér Jarolím sestavu tak trochu napěchoval "zneuznanými" sparťany, na Letné totiž působili Kúdela, Polom, Pauschek, Jánoš i Přikryl. A to ještě mimo hru zůstali Rada s Čermákem.

Na hřišti bylo ale od začátku jen jedno mužstvo, Sparta po Krasnodaru (a před odvetou v Rusku) prostřídala sestavu, vstřelila před deseti tisícovkami diváků dva snadné góly už do poločasu - a víceméně šetřila síly.

V útoku to Šural s Julišem zvládli opět i bez maroda Lafaty, který nejspíš nepojede ani do Krasnodaru. Na dvě ligová utkání - na Julisce a doma proti Jablonci - si trenér Ščasný musí škrtnout Costu, který "chytil" osmou žlutou kartu v sezoně.

Plzeň-Teplice 1:0. Podobně vysoká návštěva viděla i povinné vítězství Viktorie, kterému Teplice, zejména zkraje utkání, jako by ani nemínily čelit. Jistý signál dal možná týmu nechtěně i trenér Vavruška, když nenasadil, prý pro lehká zranění, Ljevakoviče s Horou. Zároveň se tak tím ale "posichroval", aby nedostali čtvrtou žlutou kartu a byli k dispozici za týden na domácí zápas s Libercem, kde nejspíš podle úsudku trenéra visí potřebné body níž než v Plzni.

Jihlava-Slavia 0:0. Hosté zahazovali, co se dalo, a domácí fanoušci se tradičně divili protijihlavskému metru sudího Patáka. Ale pozor! Poté, co si fandové Slavie všimli už před týdnem neuznaného gólu Brna, přišlo jim proslávistické počínání sudího podivné a protivné i tentokrát.

Tento tweet jednoho z šéfů kotle nebyl v diskusích mezi slávisty rozhodně ojedinělý. Model "účel světí prostředky" zjevně už v dnešní době nerezonuje mezi všemi fanoušky tak jako v letech předchozích. Což je skvělá zpráva.

Baník opět soupeřem. A Bakoš hrdinou severu

Brno-Olomouc 2:0. Na Hané jako by někteří hráči pořád nechápali, že jim jde opravdu o (prvoligové) živobytí. Když už dnes tolik řešíme ty karty, Mahmutovič si nechal dát čtvrtou, aby si trest odstál v utkání proti Plzni, ve kterém by asi kvůli dohodě klubů stejně nemohl hrát. A domácí šutér Řezníček si po čtvrté žluté odpustí výlet do Jablonce, aby byl karetně čistý na Zlín.

Ostrava-Zlín 3:0. Když už jsme u Zlína, víme, že ho na podzim všichni - a oprávněně! - chválili, jenže už je tu jaro. Prohrát se Spartou se asi může, ale za to, co předvedli ve Vítkovicích, dostali hráči od trenéra Páníka pěkně za uši.

Pětitisícová návštěva v Ostravě jásala nad velkým vítězstvím Baníku, teprve druhým v sezoně. Mladí hráči po hřišti lítali jak saně (dokud jim nedošly síly) a trenéru Petrželovi se až zázračně podařilo sestavit zcela novou defenzivní vozbu, a to včetně gólmana, protože ta předchozí se mu v týdnu rozsypala pod rukama..

Zlín každopádně zápas brutálně podcenil a přijel jako na pouťák někam na divizi. Díky výsledku už se tedy ví, že zatímco na podzim se asi k zápasům proti Ostravě takhle přistupovat dalo, tak teď už to možné není.

Bohemians-Dukla 1:0. Před výletem do Příbrami pro "klokany" moc cenná výhra. Šli si za ní, zatímco Dukla, nasycená třemi body získanými minule proti Liberci, tentokrát moc ne. Tady spravedlnost fungovala.

Příbram-Slovácko 0:1. A tady moc ne. Třikrát rozezvučíte tyč. A pak vám v poslední minutě po rohu vstřelí gól nesmrtelný démon Došek. To naštve.

Liberec-Jablonec 3:2. Déšť, zima, vítr, to je drsné derby severu. A do těch kulis magicky zapadla jedna velká heroická chvíle. Obrázky kulhajícího Bakoše, který opravdu z posledních sil vstřelil vítězný gól a uzavřel tak zároveň svůj první ligový hattrick v kariéře, vstoupí bezesporu do dějin podještědského derby. Na to se jen tak nezapomene.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz