Praha/Östersund – "Úžasný. Nakonec to všechno proběhlo nad očekávání." Slova Gabriely Koukalové po úvodní zastávce Světového poháru v Östersundu. Obhájkyně křišťálového glóbu ve Švédsku po prvotním rozkoukávání znovu ukázala svou extratřídu a po bronzové příčce ze sobotního sprintu v neděli zdrtila veškerou konkurenci triumfem ve stíhačce.
Česká biatlonistka dala fanouškům naději na další nezapomenutelnou sezonu. I když, jak po nedělním klání přiznala, všechno do budoucna nemusí být tak růžové, jaké to bylo ve městě rozkládajícím se na březích pátého největšího švédského jezera Storsjön.
"Už si ani nepamatuji, kdy jsem se naposledy takhle zničila," tvrdila Koukalová po stíhacím klání. Na poslední střelecké položce, kterou nakonec zvládla bravurně, měla kvůli vyčerpání starosti zaostřit na terče.
"Mám natrénováno skoro o polovinu méně než před rokem, a tak ani nevím, zdali pojedu všechny závody. Budeme se o tom ještě bavit. Důležité je, abych měla dostatek sil na mistrovství světa," vysvětlila sedmadvacetiletá závodnice, po první zastávce druhá žena pořadí SP, v rozhovoru pro oficiální web českého biatlonu.
S Rybářem se domluvili na experimentální sezoně
Koukalová přiznala, že ji úspěšný vstup do seriálu výrazně uklidnil. "Před sezonou hodně lidí řešilo a ptalo se mě, co budu dělat s obhajobou. Pro mě je podstatné, že jsme se s Ondrou Rybářem domluvili na experimentální sezoně," zdůraznila s tím, že jí paradoxně pomohl nevydařený středeční vytrvalostní závod. "Ten impuls byl důležitý. Získala jsem zpětnou reakci a uvědomila si chyby. K nezaplacení," pochvalovala si Koukalová.
Ještě jednou se hvězdná biatlonistka vrátila ke složité přípravě, na jejímž počátku se cítila bez energie a bez motivace. A o neveselém období mluvila opět velmi emotivně.
"Měla jsem stavy, kdy jsem třeba sotva vstávala z postele. Ocitla jsem se opravdu na dně. Regulérně jsem vyhořela. Rozplynuly se všechny mé ambice a ideály," přiznala Koukalová. Nepříjemné období trvalo téměř dva měsíce. Pak se naštěstí pro české sportovní fanoušky její motivace znovu přihlásila o slovo.
"Hrozně obdivuji lidi, co mají celý život motivaci dělat věci na maximum proto, aby dosáhli svého cíle. Takovým člověkem je třeba Ole Einar Björndalen. Před ním smekám," naznačila Koukalová, že hledala inspiraci u norské živoucí a stále závodící legendy.
Nemám teď potřebu si něco dokazovat, tvrdí
České biatlonistce prý nakonec pomohlo, že si ke všemu špatnému našla svůj osobitý postoj. "Nemám teď potřebu si něco dokazovat. Snažím se udržet v pohodě a k závodění přistupovat uvolněně. Když jsem na to přišla, hrozně se mi ulevilo," konstatovala.
"Najednou v sobě nemám tu povinnost jako minulý rok, kdy jsem závod od závodu obhajovala žluté číslo a byla jsem v tom zodpovědná. Nejsem teď svázaná tlakem, cítím se mnohem svobodnější," dodala.
Sama prý v létě litovala celý tým a především trenéry, kteří s ní museli pracovat a zřejmě tak úplně nevěděli, co si v takové situaci počít. "Myslím, že než kluci pochopili situaci, byli ze mě otrávení. Mně samotné jich bylo líto a sama jsem se styděla, jaké dělám drahoty, jak jim komplikuji přípravu a všechny plány."
Koukalová však potřebovala čas sama pro sebe. Aby si uvědomila, jakým směrem se vydat. "A než k tomu dojdu, jsem typická ženská. Tam prostě stabilita v názorech a přesvědčení není taková, jak by se člověk představoval. Současně je to ale i součást mé osobnosti. Děkuji klukům, že to se mnou zvládli, že to vydrželi a že na mě neuplatňovali žádné fyzické tresty," usmála se.
Pohnuté osudy lidí jsou pro ni motivací
Závody v Novém Městě na Moravě. To je teď hlavní cíl Gabriely Koukalové. Cíl, k němuž se upíná. Vždyť do začátku tamní zastávky Světového poháru zbývá už jen deset dní.
„Nepamatuji si, kdy jsem se více těšila na nějaké závody. Asi jak jsem starší, tak si to uvědomuji více než dříve. A nejsem sama, kdo se na Vysočinu těší. Slyším to vlastně skoro od všech sportovců," řekla.
A jak dodala, pro ni samotnou má domácí závodění ještě jiný, speciální rozměr. "Z mnoha dopisů a reakcí vím, jak mnozí lidé procházejí těžkými životními osudy. A ti lidé píší, jak nám fandí a jak jim dodáváme životní motivaci. To je asi nejvíc, čeho se nám může od fanoušků dostat. Pokud takhle naše nebo moje sportování na lidi působí, je mi velkou ctí," uzavřela znovu zlatá Koukalová.
