Praha - Lauře Dahlmeierové patří bezesporu neskonalý obdiv. Německá biatlonistka naprosto deklasovala zbytek světa a v rakouském Hochfilzenu překonávala medailové rekordy. Z celkově šesti závodů, do kterých nastoupila, vytěžila pět zlatých medailí a k tomu jedno stříbro. Úchvatná bilance.
Běžného diváka ale muselo zarazit až nezdravé vyčerpání, které bylo po některých závodech z výrazu německé šampionky k vidění. Dahlmeierová po páteční štafetě ani nepřišla mezi novináře, se sklopenou hlavou a bolestivou grimasou raději odešla rovnou odpočívat.
Měla problémy s tlakem a krevním oběhem. Samozřejmě, žijeme v době, ve které žijeme. Úspěch je na prvním místě.
A třiadvacetiletá rodačka z Garmisch-Partenkirchenu v minulých dnech vypila pomyslný půllitr sukcesu až do dna. Že tím ohrozila své zdraví, je v tuto chvíli pro všechny až na druhém místě. Placky, to je přece to, co se počítá. Nejlépe když mají zářivě žlutý odstín.
Trochu mi tím připomněla jinou, v těchto dnech řádně mediálně propíranou hrdinku našeho světa. Nebo možná lépe řečeno světa sociálních sítí. Ruská modelka Viktoria Odincová se nechala zvěčnit, jak visí za ruku z obřího dubajského mrakodrapu.
Její motivací byly instagramové lajky. Získala je. Followeři se jenom hrnou, už jich má přes tři miliony. Nicméně kromě obdivu se Rusce dostává také tisíců rozčilených reakcí plných nepochopení a vzteku.
Její riskantní chování dle nich může inspirovat další, dychtivé po úspěchu. A může stát lidské životy. To ale Odincovou zajímá asi ze všeho nejméně. Pro úspěch cokoli.
Mezi dvěma zmíněnými mladými ženami a Gabrielou Koukalovou je v té chvíli znát diametrální rozdíl. Česká biatlonistka po úspěchu neprahne tolik, nejde takzvaně přes mrtvoly. Je, chcete-li, lidštější, normálnější. Publikum se s ní snadněji ztotožní. Koukalová v Hochfilzenu také zářila a získala tři světové medaile. Zlatou, stříbrnou a bronzovou. Ve dvou dalších kláních skončila čtvrtá, protože jí prostě v závěru došly síly.
Když Dahlmeierová nemůže, tak zrychlí. Bez ohledu na následky. Zatímco Koukalová prostě své tělo lépe poslouchá. Nedovolí mu překročit hranici. Její přístup je v mnohém sympatičtější. Vždyť jde o sport, jehož prazákladním významem je přece v první řadě zábava.
Není náhoda, že Koukalovou oceňují také samotní Němci. Jistě, Dahlmeierová je pro ně královnou číslo jedna. Její sportovní výkon byl prostě fenomenální. Šampionát ve svůj prospěch nerozhodla jen svou vynikající fyzickou kondicí, ale také nevídanou přesností na střelnici.
Nicméně některá média našich západních sousedů už si všimla, že triumf nemusí spočívat pouze v počtu medailí. Úspěchy mohou mít různé podoby. Dahlmeierovou totiž podle všeho zajímá jen a pouze sport. Upozornili na to například redaktoři internetového deníku Zeit Online.
Koukalová je pro ně ryzejší královnou biatlonu, protože její vliv přesahuje hranice jak populární zimní disciplíny, tak sportu obecně. Pomiňme v tuto chvíli fakt, že pro mnohé může být třeba módní ikonou.
Především jde totiž o to, že je upřímná. Mluví o problematice dopingu, když cítí potřebu. Nevyhýbá se nepříjemným tématům. Mluví, o čem jen chce. Nebojí se být svá. Dokáže odhalovat svoje vlastní slabá místa, bez ohledu na to, co si o ní pomyslí okolí.
A funguje to, fanoušci ji za to milují. Možná že ještě o něco víc, než kdyby jako stroj sbírala jednu zlatou medaili za druhou.
Ať je to jak chce, světový šampionát v Hochfilzenu nabídl úžasné závody, které řádně opepřila právě rivalita mezi Češkou a Němkou. Obě dvě si své medaile za férové a dramatické sportovní zápolení plným právem zaslouží. Obě jsou biatlonovými královnami. Každá po svém.
