Praha/Hochfilzen - Psal se leden 2013, když se Veronika Zvařičová na dlouhou dobu naposledy postavila k závodu Světového poháru. Tehdy čtyřiadvacetiletá nadějná biatlonistka nemohla tušit, co jí v následujících měsících a letech život přinese.
O fatální srážce s autem při tréninku v jabloneckých Břízkách, která přišla o čtyři měsíce později, se toho napsalo už dost. Není divu, že už se k ní Zvařičová ve vzpomínkách nechce vracet.
Temnou etapu plnou operací, bolesti i strachu nechala daleko za sebou. Navzdory veškerým negativním prognózám nikdy nevzdala svůj cíl: vrátit se znovu k vrcholovému biatlonu. Šla krůček za krůčkem, až se dočkala happy endu.
Po povedené podzimní přípravě se znovu po letech uhnízdila v reprezentačním týmu. Do Östersundu na závody Světového poháru ještě povolána nebyla, na druhou zastávku v rakouském Hochfilzenu ale již odcestovala s týmem. V pátek se tedy po téměř pěti letech postaví na start sprinterského klání proti nejvěhlasnějším hvězdám. Těm, které byla léta zvyklá vídat jen prostřednictvím televizních obrazovek.
Už před několika dny, kdy zaznamenala klíčový úspěch pro nominaci do prvního týmu - čtvrté místo ve sprintu IBU Cupu v norském Sjusjönu - a nastupovala k pódiu společně s medailistkami, nevěřila vlastním očím.
"Opravdu jsem tomu v tu chvíli nevěřila. S takovými hvězdami, jako jsou ony, a já jim stačím? Konečně!" svěřuje se Zvařičová. Povolání do Světového poháru pak bylo další podkapitolou jednoho velkého plnícího se snu.
"Jsem šťastná a těším se. Je to cesta k mému cíli, ale bylo to sakra těžké se na Světový pohár probojovat. Stejně důležité ale bude se v něm teď udržet," zdůrazňuje biatlonistka, která právě v pátek v den hochfilzenského sprintu oslaví devětadvacáté narozeniny.
Když má mluvit o ambicích směrem k Hochfilzenu, je z pochopitelných důvodů opatrná. "Závod si užiju. Pojedu ho s vervou," vyhlašuje. "Hlavně nepolevovat," zní její motto. Když totiž mluví o cestě k cíli, nemyslí na nic jiného než na olympiádu.
Myšlenka na závodění pod pěti kruhy ji dlouhá léta žene kupředu. "Je to můj velký sportovní sen," říká Zvařičová. Už dříve prozradila, že jde o její poslední biatlonovou sezonu, ať už se v jejím zbytku stane cokoli.
Splnění posledního sportovního přání a start na olympijských hrách by z jejího příběhu definitivně udělaly materiál pro Hollywood. Už jen proto, jak jí zpět do pomyslného sedla pomohli samotní biatlonoví fanoušci.
Když byla loni vyřazena z reprezentace, zkusila projekt Sporstarter a formou crowdfundingu dostala od lidí na přípravu 110 tisíc korun. To byl začátek jejího rozhodujícího vzestupu. "Děkuji vám za všechno, milí fanoušci. Moc," vzkazuje Zvařičová. I za podporu, kterou od věrných příznivců dostává.
A nejen od nich. Vynachválit si biatlonistka nemůže ani přístup trenérského týmu a také kolegů z reprezentace.
"Trenéři mi neříkají, co ode mě očekávají. Opakují mi pořád dokola, ať nad tím nepřemýšlím, nespekuluju, nevymýšlím a jen trénuji tak, jak mám," vypráví rodačka z Krnova. Snad poprvé v kariéře vydržela trénovat celou letní přípravu bez vážné nemoci a omezení.
"Bavila jsem se se Zdendou Vítkem, kde ztrácím a proč. Řekl mi, že jsem třeba ještě nevydržela trénovat letní přípravu v kuse třeba čtyři roky po sobě jako jiné holky. Tak ať jsem trpělivá. Dal mi nějaké cviky navíc. Samozřejmě jsem hodně nacvičovala a cvičím i suchou střelbu, hodně se protahuji. A také věřím trenérům víc než roky předtím," vyjmenovává Zvařičová, co všechno je letos jinak než v minulosti.
Hodně podpory jí v nejhorších časech dávala a pořád dává její nejlepší kamarádka, Gabriela Koukalová. Největší hvězda reprezentace ale momentálně není v nejlepším rozpoložení, a tak teď ona často potřebuje povzbudit. Na Zvařičové je vidět, jak jí na blízké osobě záleží.
"Chtěla bych touto cestou požádat fanoušky, pokud budou psát Gábině na sociální sítě nebo na e-mail, aby jí stručně popřáli hodně štěstí a napsali jí nějaký šťastný, vtipný zážitek s ní spojený. A aby se nezmiňovali o problému s lýtky negativními slovy, jako nebudeš nemocná, nebolí, nevzdávej a podobně. To je pak nápor na psychiku," vyzývá Zvařičová.
"Gábina dělá, co může a nevzdává se. Nepotřebuje poradit, co má dělat, nepotřebuje ohledně toho slyšet další věci. Na to už má dost lidí. Potřebuje psychicky podpořit a číst pozitivní věty. Zaslouží si cítit lásku nás všech právě teď. Ona nám ji dávala v minulých letech prostřednictvím biatlonu," dodává biatlonistka.
