Dvě pistole, baloňák a sebevražedná odvaha. Tak působil štábní kapitán Václav Morávek, jeden z legendárních Tří králů a jedna z nejvýznamnějších postav českého odboje za druhé světové války. Jeho činnost, osobnost i okolí popisuje ve Spotlightu Aktuálně.cz badatel Pavel Černý, který právě publikoval poslední díl své trilogie o slavném odbojáři.
Dvě pistole, baloňák a sebevražedná odvaha. Tak působil štábní kapitán Václav Morávek, jeden z legendárních Tří králů a nejvýznamnějších postav českého odboje za druhé světové války. Jeho činnost, osobnost i okolí popisuje ve Spotlightu Aktuálně.cz badatel Pavel Černý, který právě publikoval poslední díl své trilogie o slavném odbojáři.
Je to jeden z nejúžasnějších příběhů druhé světové války. Rudolf Vrba uprchl z Osvětimi, sepsal detailní zprávu o plynových komorách, pomohl zachránit 200 tisíc maďarských Židů, bojoval jako partyzán ve Slovenském národním povstání, aby nakonec emigroval na Západ. Právě před 20 lety zemřel v kanadském Vancouveru.
Jen pár metrů od tramvajové točny v pražské Divoké Šárce začíná jiný svět. Svět betonu a zapomenutých tragédií. Pod šáreckými skalami se táhnou stovky metrů chodeb, které tam vybudovali nacisté v roce 1943. Neměl to být jen úkryt, ale záložní mozek ruzyňského letiště. Pevnost, ze které chtěli Němci ovládat nebe nad Prahou. Dnes jsou tajuplné prostory domovem netopýrů.
Místa, která jsou spojená s hrůzami druhé světové války, jsou pro řadu lidí z různých důvodů velmi přitažlivá. Ne každého milovníka historie ale napadne, že kolem jednoho takového možná denně chodí bez povšimnutí. Tím místem je pražská Branická skála, jejíž tajemství fascinuje dodnes.
Druhá světová válka psala mnoho zcela šílených příběhů. Mezi ty nejděsivější patří osud ruské zdravotní sestry Antoniny Makarovové, která padla do zajetí a následně začala kolaborovat s nacisty tím nejhorším způsobem. Spravedlnosti navíc unikala celá desetiletí.
„Vždy když jsem potkal takovou malou rozedranou, špinavou, hladovou a vychrtlou dětskou postavičku, zapsal jsem si její číslo a nechal přeložit k sobě…,“ vzpomínal Antonín Kalina na peklo koncentračního tábora Buchenwald. Hrdinství muže, který zachránil na 900 dětí, zůstalo dlouho neznámé. Uznání se mu dostalo až po smrti, v Česku, kde před 35 lety zemřel, o něm většina lidí ale stále neví.
Kvůli nálezu nevybuchlých bomb z druhé světové války muselo v neděli více než 14 tisíc obyvatel západoněmeckého Osnabrücku opustit své domovy. Omezení zasáhla mimo jiné dětskou nemocnici či hlavní vlakové nádraží. Zatím byly identifikovány dvě bomby z možných čtyř, píše stanice NDR.
Osmačtyřicetiletý Němec Henrik Lenkeit před rokem zjistil, že je vnukem nacistického pohlavára Heinricha Himmlera. V rozhovoru, který poskytl časopisu Der Spiegel, řekl, že po zhlédnutí dokumentu o jednom z nejmocnějších mužů třetí říše brouzdal po internetu a přišel na to, že jeho babička Hedwig byla Himmlerovou osobní sekretářkou - a milenkou.
Odvolací soud v Bologni uložil Německu zaplatit odškodnění v celkové výši zhruba 50 milionů eur (1,25 miliardy korun) za nacistický masakr v obci Marzabotto v roce 1944, kde zahynulo přes sedm stovek lidí. Napsal to v pátek deník Corriere della Sera. Odškodnění mají podle soudu dostat zhruba tři desítky pozůstalých. Peníze však nakonec možná vyplatí italská vláda.
Armáda, vrtulníky, letadla a hypersonické rakety, 80 tisíc holubic míru či barevné balonky. To mohli vidět na velké vojenské přehlídce v čínském hlavním městě Pekingu nejen desetitisíce přítomných vojáků a diváků, ale i zahraniční delegace. A přenos z akce zřejmě sledoval i americký prezident Donald Trump, který na Siův velký projev okamžitě reagoval na sociálních sítích.
Ve středu se v Pekingu odehraje největší vojenská přehlídka roku k 80. výročí od konce 2. světové války. Mezi hosty jsou Vladimir Putin, indický premiér Naréndra Módí, severokorejský vůdce Kim Čong-un, z Evropy jen slovenský premiér Robert Fico a srbský prezident Aleksandar Vučić. Svět s napětím čeká, jaké supermoderní zbraně čínská armáda představí. Už zítra ráno se můžete těšit na první snímky.
V létě roku 1968 se v Davli točil hollywoodský velkofilm Most u Remagenu. Pak přijely skutečné tanky armád Varšavské smlouvy. Američtí herci prchali, zatímco sovětská propaganda zneužila jejich rekvizity jako důkaz o invazi NATO. Příběh filmu, který se stal rukojmím dějin, odhaluje neuvěřitelný střet fikce s drsnou realitou okupace a zoufalý útěk filmařů ze železné opony.
Již za necelý měsíc, 19. září 2025, bude na zámku v Lánech otevřena zapečetěná obálka, která možná obsahuje poselství prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Dokument, jenž podle všeho ukrývá poslední Masarykova slova, je v nenápadné obálce s označením „pečeť do roku 2025“. Co se ale v záhadné obálce skutečně skrývá? Odpověď bude jasná už brzy.
Příjmení Hitler je neoddělitelně spojeno s vůdcem nacistického Německa a jedním z nejtemnějších období moderních dějin světa. Přesto ho nosil i muž, který se od své nechvalně proslulé rodiny odvrátil, veřejně kritizoval nacistický režim a během druhé světové války bojoval na opačné straně fronty – v americké uniformě.
Marlene Engelhornová neprojevila zrovna dobrý politický čich. Rakouská aktivistka se přihlásila do tzv. Flotily svobody - skupině lodí plující k Pásmu Gazy protestovat proti Izraeli. Chtěla "podpořit boj proti genocidě". Ale jak upozornil Jerusalem Post a další média, 33letá Marlene je bohatou dědičkou firmy, jež za druhé světové války vyráběla smrtící plyn Cyklon B používaný v plynových komorách.
Přesně 80 let od svržení atomové bomby na Hirošimu varuje město před návratem jaderné hrozby. Starosta Kazumi Matsui během pietní ceremonie nabádá světové lídry, aby neopakovali tragické chyby minulosti a místo zbrojení usilovali o mír. Hirošima připomíná, že stín jaderné války není minulostí.
Když anglické pivovary během druhé světové války dodávaly vojákům pivo zdarma, sotva mohly tušit, že o desítky let později inspirují příběh, který se začne odehrávat v Malém Rohozci – vesničce na dohled skal Českého ráje. „Díky našemu sládkovi, který je také pilot, vznikl nápad vzdát poctu letcům, kteří bojovali za svobodu,“ vysvětluje Petr Hadl z rohozeckého pivovaru zrození nebeského jezdce.
V noci z 18. na 19. června 1945 se na Švédských šancích u Přerova odehrál jeden z nejděsivějších masakrů poválečného Československa. Vojáci 17. pěšího pluku pod vedením Karola Pazúra a Bedřicha Smetany tam brutálně zavraždili 265 karpatských Němců – převážně ženy a děti. Nová zjištění historika Pavla Kreisingera a vydání publikace Temné obilí odhalují šokující detaily dlouho zamlčované tragédie.
Před 80 lety vznikla organizace Care, která po skončení druhé světové války pomohla statisícům Evropanů znovu se postavit na nohy. Mezi nimi byli i obyvatelé tehdejšího Československa. První balíčky Care – známé jako „CARE packages“– dorazily už v roce 1946 a pro mnoho lidí znamenaly skutečný zázrak.
