Šen-čen – Své geny rozhodně nezapře. Na kurtu někdy pouští stejnou hrůzu jako před mnoha lety její otec v boxerském ringu. Kateřina Siniaková je zkrátka pořádná tenisová bojovnice a premiérovým titulem v Šen-čenu potvrdila, že její podzimní výsledky nebyly náhodné, a zaslouženě se šplhá mezi elitu.
O jejím nesporném talentu a potenciálu se ovšem mluvilo už někdy před sedmi lety, kdy se mezi čtrnáctiletými dívkami probojovala na mistrovství Evropy do finále. Tři roky nato už hrála o titul mezi juniorkami na Australian Open a novinářům hlásila: "Můj sen je být světovou jedničkou."
Nebyl důvod jí nevěřit. Už tehdy ji zdobil bojovný a zarputilý tenis, při kterém si občas vzteky bouchne raketou o zem, jindy jí uletí nějaké to peprné slůvko, ale najednou překvapí přesným vítězným úderem. Nyní dvacetiletá tenistka totiž nejenže se svými 174 centimetry spoustu míčů doběhne, ale také do nich umí se slušnou razancí praštit.
Což je zbraň, která platila i na vyhlášenou obranářku Rumunku Simonu Halepovou, proti které si ve středu připsala první skalp hráčky z top 10. "Necítila jsem se proti ní na kurtu moc dobře. Byla ve výměnách silnější, a proto vyhrála," uvedla pak světová čtyřka.
Sílu rodačky z Hradce Králové už však pocítila i jiná známá tenisová jména. Současná jednička Němka Angelique Kerberová ji sice v obou vzájemných duelech porazila, ale uznala, že to neměla úplně jednoduché.
"Hraje skvěle, proti takové hráčce musíte být především trpěliví, nutit ji dál běhat a počkat si na své šance," uvedla. "Měla jsem to těžké, hraje agresivně, musela jsem se snažit být klidná a nějak se s její hrou vypořádat," okomentovala styl Siniakové zase Dánka Caroline Wozniacká.
Dávku zdravé agresivity určitě podědila po ruském otci, který v mládí závodně boxoval, přistěhoval se do Hradce, kde si vzal Češku, a společnou dceru odmalička vedl k tenisu. Staral se hlavně o její kondici a i díky tomu teď z hráčky pražské Sparty rozhodně není žádná třasořitka.
Se Sukovou řeší taktické věci
Momentálně Dmitrij Siniakov řídí poměrně široký trenérský tým, který kolem dcery shromáždil. Zařadil do něj mimo jiné i někdejší deblovou světovou jedničku Helenu Sukovou. "Řešíme hlavně taktické věci, prošla si v kariéře tím samým, takže se mi snaží radit. Jsem ráda, že je pořád se mnou. Snaží se, když jsem v Praze, dorazit na tréninky a pomáhá mi. Myslím, že nám to zatím klape," pochvaluje si spolupráci Siniaková.
Však není jen šikovnou singlistkou, ale i výbornou deblistkou. Na loňském French Open to potvrdila po boku Barbory Krejčíkové, když došly až do semifinále. Stejný grandslam přitom spolu v roce 2013 vyhrály jako juniorky.
Do Melbourne k prvnímu grandslamu sezony ale pojede příští týden s jinou parťačkou Lucií Hradeckou. Čtyřhru vedle sebe nehrály pět let, ale pojí je velká touha se prosadit ve dvouhře a tolik se nestresovat výsledky mezi páry.
Navíc mají obě solidní formu. To, co Siniaková nastartovala loni na podzim, když si zahrála finále v Bastadu a Tokiu, pokračovalo letos v Šen-čenu, kde oslavila premiérový titul. Ten ji v pondělí poprvé v životě posune do čtvrté desítky světového pořadí a zase blíž ke splnění dětského snu být jedničkou.
