Úvod, který může působit zjednodušeně a kontroverzně. Česká tenisová veřejnost si takový odsudek nezaslouží. Berdych je samozřejmě za své nevšední úspěchy většinově oceňován a veleben. Zaslouženě.
Není ale tajemstvím, že byl v minulosti mnohokrát zasypáván tvrdou fanouškovskou kritikou, kterou si s přihlédnutím k prostým faktům nezasloužil. Patrně to bylo nevděčnou úlohou, v jaké se ocital vlastně po celou dobu své kariéry.
Zůstat těsně pod vrcholem, to někteří příznivci prostě nedovedou odpustit.
Nemusí to nutně myslet zle. Jen si do takové negativity často promítají vlastní nenaplněné naděje. Fanoušci českého tenisu, kteří během uplynulého desetiletí toužili po Berdychově grandslamovém titulu, nakonec zůstali zklamáni. A nepochybně to leckteré z nich vyloženě naštvalo.
Když kritizuje jeden, přidá se druhý, pak se nabalují další a vlna roste. Možná něco takového v Česku potkalo i Tomáše Berdycha.
Kvůli absenci opravdu velkého individuálního triumfu, k němuž byl několikrát velmi blízko, neprávem blednou jeho fantastické úspěchy i jeho naprosto zásadní význam pro celý český sport.
Muž, který dvakrát za sebou dovedl svou zemi k nezapomenutelnému vítězství v Davisově poháru. Tenista, který se v nejpřísnější konkurenci celé tenisové historie dokázal dostat na čtvrté místo světového žebříčku. Hráč, jenž vydržel v elitní desítce bez přestávky neuvěřitelných šest let. Finalista Wimbledonu, semifinalista všech ostatních grandslamů i Turnaje mistrů.
Následovat by měla hluboká úklona.
Koneckonců i před stylem, jakým se Tomáš Berdych po málem smutně osudové sezoně 2018 nyní vrátil na tenisové kurty.
Podobnou jízdu, jakou předvedl v Dauhá, nečekal prakticky nikdo, už vůbec ne on sám.
V tu chvíli 57. hráč světového žebříčku vletěl na silné soupeře dokonale připraven. Přehrál Němce Kohlschreibera, Španěla Verdasca, Francouze Herberta i semifinalistu loňského French Open Itala Cecchinata. Prohrál až ve finále po boji s přemožitelem Novaka Djokoviče Španělem Bautistou.
Rok 2018, ukončený vracejícími se bolestmi zad už na konci června, byl přelomový v negativním slova smyslu. Berdych v něm vůbec poprvé po patnácti letech nedošel na okruhu ATP ani jednou do finále. O tom, že se něco podobného nestane v roce 2019, rozhodl už jeho první týden.
Ve třiatřiceti letech český tenista potvrdil, že je nutné s ním stále počítat. A před Australian Open si připravil pozici, v jaké se během kariéry dosud nikdy neocitl.
Tomáš Berdych pojede do Melbourne jako postrach favoritů.
Coby nenasazený tenista může v prvním kole nastoupit na žebříčkově silnějšího protivníka a fatální vstup do důležitého turnaje mu extrémně znepříjemnit.
Až bude na konci týdne v australské metropoli probíhat los, vezměte jed na to, že právě Berdycha nebude chtít vyfasovat nikdo.
Je to nová a veskrze příjemná role. Jakási zasloužená odměna pro hráče, který už by se mohl jen bavit tenisem, bavit jím i věrné fanoušky a nemusel už nikomu, ani sobě, nic dokazovat. On ale chce.
"V Dauhá to bylo skvělé pro sebevědomí. Vážím si toho, ale zůstávám pokorný a trpělivý. Byl to jen první týden roku. Na Australian Open chci odehrát skvělý turnaj," vyhlašuje před úvodním grandslamem sezony.
