Pětadvacetiletá Belgičanka zveřejnila svůj příběh pro oblíbený internetový projekt Behind the Racquet. Ve svém vyprávění se vrátila k tenisovým začátkům u belgické tenisové federace.
"Bylo mi deset nebo jedenáct a rychle jsem zjistila, že to nebude takové, jaké jsem si to představovala," zavzpomínala druhá nejlepší belgická hráčka současnosti.
Uvedla, že byla denně šikanována ostatními dětmi, především chlapci. "Prakticky neustále si dělali legraci z mých vlasů. Cítila jsem se mizerně. Nikdy jsem se necítila tak osamělá, neměla jsem žádné přátele a nemohla o tom mluvit s rodiči."
Mladičká tenistka jim prý nechtěla přidělávat starosti. Teprve po roce se odhodlala o svém trápení povědět trenérům. Domluva ostatním dětem ale zabrala jen na pár dní. "Neměla jsem se na koho obrátit, a tak jsem den co den plakala ve svém pokoji," vypověděla Van Uytvancková.
Nakonec ji z federace vyhodili. Nezapadla, často byla zraněná a trenérský tým dospěl k názoru, že před sebou nemá zářnou tenisovou budoucnost.
"Byla to nejtěžší chvíle mého života, ale pomohla mi stát se tím člověkem, kterým jsem dnes," poznamenala tenistka.
Naznačila však, že události prožité v útlém dětství ohrozily její kariéru. Výrazně poznamenané sebevědomí se projevovalo i v tenise. Van Uytvanckovou vrátila do hry až práce psychologů.
"Byli to první lidé, kterým jsem se otevřela," přiznala. I díky nim a přítelkyni Greet Minnenové dokázala ve dvaadvaceti letech přiznat světu svou sexuální orientaci.
"Ona byla prvním člověkem mimo rodinu, který mi dodal sebedůvěru a řekl mi, že jsem krásná taková, jaká jsem. Včetně mých vlasů. Konečně jsem se cítila někým přijatá," odhalila pozitivní konec svého příběhu.
S partnerkou se letos staly prvním lesbickým párem v hlavní deblové soutěži Wimbledonu.
Ačkoli i dnes Van Uytvancková ojediněle čelí zlým útokům především skrze sociální sítě, mnohem víc vnímá pozitivní reakce. "Šokovalo mě, kolik lidí mě podpořilo po mém coming-outu," divila se.
Nyní se své zkušenosti snaží sdílet s co největším množstvím lidí. Společně s Minnenovou často mluví s dětmi trénujícími pod belgickou tenisovou federací.
"Říkáme jim, jak moc důležité je ukazovat vzájemný respekt. Nabízíme jim pomoc, kdykoli ji budou potřebovat. Několika dětem už jsme pomohly dostat se přes složité věci," řekla čtvrtfinalistka French Open z roku 2015.
A když se někdy v současnosti cítí mizerně? Vzpomene si na děti, které ji šikanovaly a podle trenérů měly větší potenciál. Na ty, které už tenis nehrají, zatímco ona je tam, kde je.
