Vaidišové bylo v roce 2006 pouhých sedmnáct let, když se stala dvanáctou nejmladší členkou elitní světové desítky v historii tenisu. Tobymu Alexi Kodatovi je sedmnáct právě teď, na žebříčku však jméno talentovaného Američana najdeme až ve třinácté stovce pořadí.
Jeho cesta mezi tenisovou špičku je a bude mnohonásobně náročnější, což si plně uvědomuje i zkušený trenér a otec v jedné osobě. "Toby musí být mnohem trpělivější, než byla Nicole," říká Kodat.
V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvil někdejší kapitán českého fedcupového výběru o obrovském rozdílu mezi mužským a ženským tenisem, o tom, v čem je Florida pro výchovu tenisty lepší než Česko, i o radosti, kterou prožívá při triumfech českých hráček.
Dceru Nicole Vaidišovou jste dovedl do první desítky světa i ke dvěma grandslamovým semifinále. Věříte, že se něco podobného může podařit se synem Tobym, a je právě to vaším cílem?
Slovem "dovedl" trochu přeceňujete roli trenéra. Hráč nebo hráčka takového výsledku dosáhne především vlastními schopnostmi. Trenér na té cestě jenom pomáhá. Se synem vynakládáme společné úsilí k dosažení co nejlepších výkonů na trénincích a turnajích. Jakých přesně výsledků touto činností Toby dosáhne, nechci odhadovat, nebo dokonce tipovat. My budeme mít jistotu, že jsme udělali maximum, co bylo v našich schopnostech.
Dá se práce s oběma potomky porovnat? V čem se podobá a v čem se liší?
Každý sportovec je originál, takže i mezi Tobym a Nicole je velký rozdíl. V povaze, myšlení, sportovních předpokladech, fyzické vybavenosti. Každý má rozdílné silné i slabší stránky. Porovnatelný je jen systém přípravy. Konkrétní činnost je rozdílná.
Tak se pojďme zastavit u rozdílné povahy a silných a slabých stránek. V čem to spočívá u vašich dvou dětí?
Především hovoříme o rozdílu mezi ženským a mužským tenisem. Hráč muž musí být tenisově lepší úplně ve všem. Rychlost myšlení, pohybu i jednotlivých úderů. Nicole často rozhodovala body úderem na hranici risku. Toby musí umět uhrát bod i v dlouhých výměnách. To tedy souvisí i s povahou. Toby musí být trpělivější. Nicole byla dost impulzivní při hře a myslím si, že v tom se jí Toby vyrovná. Ale často se musí udržet, aby neporušil pravidla a nebyl penalizován.
Je Nicole pro Tobyho vzorem? Radí mu také, co se týče tenisu, nebo spolu dokonce trénují?
Toby moc dobře ví, jakých výsledků Nicole dosáhla, a přesto, že se o tom nebavíme, věřím, že by chtěl podobných výsledků dosáhnout. Nevím o tom, jestli se o tenisu baví. Ale netrénují spolu.
Nicole velmi rychle vystřelila do špičky, kariéru ale napoprvé končila už v necelých jednadvaceti letech, přičemž její pozdější krátký comeback nebyl kvůli zdraví úspěšný. Existuje nějaký trik na to, aby si mladý hráč dlouhodobě udržel vášeň pro tenis?
To je záležitost, která se asi vyvíjí s přibývajícím věkem. Na začátku je jistě radost z pohybu, ovládání tenisového míče. Radost z výhry. Chuť nad někým vyhrát. Oblíbit si náročnou fyzickou činnost. Dokázat si, jakého mentálního či fyzického maxima jsem schopen. Později, když se budeme bavit o mladém sportovci, jehož snem je kariéra profesionálního tenisty a který už poznal velké tenisové turnaje, je docela důležité uvědomit si způsob tenisového života. To kolečko turnajů a lidí, které se každý rok opakuje. A rozmyslet si, zda toto opravdu chci. Opět trochu individuální záležitost. Motivace může být pro různé lidi rozdílná.
Toby si uvědomuje, co život tenisového profesionála obnáší, a je rozhodnutý, že to tak chce?
Toby si už prošel mnoha obdobími a momenty, kdy zjišťoval a poznával, co tenisový život obnáší. V pozitivním i negativním smyslu. Zatím se vyjadřuje, že by chtěl takový život žít. Znovu ale to rozhodnutí bude muset dělat ve chvíli, kdy bude hrát delší dobu soutěže na mužském okruhu.
Jak byste popsal jeho náturu? V přechodu do absolutní špičky dnes primárně rozhoduje hlava, velká sebedůvěra a také láska k tenisu. Má Toby podle vás tyhle atributy? Jaké jsou jeho silné stránky, kterým věříte? A co naopak potřebuje zlepšit?
Toby je pořád ještě mladý junior. Řekněme, že úderově už je skoro hotový hráč. Samozřejmě, vše se dá ještě zlepšovat, upravovat či v menší míře měnit. S přibývajícím věkem bude jistě fyzicky sílit nebo se zrychlovat. Spolupracuje s fitness koučem. A s přibývajícími zápasy mezi dospělými tenisty určitě musí udělat velký pokrok v tom, aby byl mentálně silnější, chytřejší a zkušenější. Tam jsou rezervy, které ovšem souvisí s jeho nízkým věkem.
Jaké jsou podle vás nejdůležitější rozdíly mezi juniorským a dospělým tenisem?
Mezi muži skoro ve všem. Mentální vyspělost, fyzická vyspělost, taktická vyspělost, technika. A každá tato skupina se dá rozdělit do podskupin, ve kterých muži ve všem dominují nad juniory.
Toby se narodil na Floridě a reprezentuje Spojené státy. V čem jsou pro výchovu mladých tenisových talentů lepší USA, konkrétně Florida, než Česko?
Tak především je to stálost podnebí. A konkrétně v Bradentonu, kde žijeme, také jednodušší logistika. Ve výsledku to pak znamená, že hráči na Floridě odehrají větší tréninkové objemy při menší, respektive výhodnější ztrátě energie. Roli hrají krátké přesuny i individuální školní plán.
V Bradentonu je celkem početná řekněme česko-americká tenisová komunita, rodina Martina Damma, Petra Kordy, Hany Mandlíkové nebo Cyrila Suka. Vídáte se často a cíleně, nebo už ani tolik nevnímáte, že pocházíte ze stejné země?
Ale ano, samozřejmě se vídáme. Nejen na tenisových dvorcích, ale i mimo ně. Zahrajeme si občas golf, scházíme se na večeře nebo na párty.
Toby se s Martinem Dammem loni stali nejmladšími vítězi zápasu čtyřhry na US Open v historii. Jaké ohlasy na tenhle úspěch měli a co to znamená pro jejich další kariéru?
Kluci zahráli skvělý zápas. V jejich věku to není jednoduché, ale udrželi konzistentní a velmi kvalitní výkon po celou dobu. Doufám, že na to nezapomenou a udělají vše pro to, aby se opět do mužské soutěže grandslamu dříve či později vrátili. Trávili dost času v prostorách stadionu v přítomnosti nejúspěšnějších tenistů této i minulé doby, a pokud se jim to líbilo, záleží víceméně na nich, jestli se tam budou chtít brzy vrátit.
Jaké jsou Tobyho tenisové vzory? Koho mu vy dáváte za příklad, co se týče přístupu k tenisu?
Pro nás oba byl už od doby, kdy byl Toby malý, hlavním vzorem Roger Federer. Ale jsou další hráči, které si dáváme za příklad. Záleží na přednostech těchto hráčů, které si často ukazujeme nebo připomínáme. Může to být z důvodu jednoručného bekhendu, který Toby hraje. Sledujeme dobře se pohybující hráče nebo pravé hráče, kteří mají příkladnou bojovnost či přístup k práci na tenisovém dvorci.
Pojďme na skok do Česka. Býval jste fedcupovým kapitánem, co říkáte na to, že Češky vyhrály v posledních letech tolik titulů?
Zápasy Fed Cupu většinou sleduju, pokud mám možnost. I když pracuju s Tobym, ženský tenis jako takový sleduju stále dost. Ze začátku jsem fandil a měl radost, později jsem, myslím, pociťoval už i jistotu, že holky zase vyhrají. Přeju to také mému kamarádovi Petru Pálovi jako kapitánovi. Skvělá parta.
Čím to je a je to něco výjimečného, co už se třeba niky nebude opakovat?
V týmové soutěži nezáleží jen na momentálním výkonu každé hráčky. Pokud v tom týdnu funguje jakási chemie v celém týmu, je možné porazit i papírově silnějšího soupeře. V určitém období měl kapitán na výběr poměrně velké množství vynikajících hráček a mohl volit podle momentální formy, povrchu, složení deblové dvojice. Při sledování českých hráček si myslím, že by se tato situace mohla i opakovat.
Když pozorujete české tenisové talenty, ať už mezi kluky nebo dívkami, vidíte tam někoho s opravdu výjimečným potenciálem?
Měl jsem v poslední době možnost sledovat pouze juniory, kteří hráli stejné turnaje jako Toby. A myslím, že hráči jako Lehečka, Forejtek nebo Fruhvirtová mají velmi dobře rozjetou cestu do profesionálního tenisu.
Nicméně v Česku je teď obrovská propast mezi ženským a mužským tenisem. Po dlouhých letech nebyl na grandslamu ani jeden český tenista. Nemáme ani nikoho v první stovce světového žebříčku. Jak si něco takového vysvětlujete?
Myslím si, že pokud budeme hovořit o grandslamu, tak příprava na takový podnik začíná již ve velmi mladém věku sportovce. Lidé, kteří mají na takového malého sportovce vliv, se musí vyvarovat velkého množství chyb. Ale nerad bych to víc rozebíral, je to spíš otázka pro někoho, kdo vidí do systému výchovy sportovců a tenistů v republice. To já nejsem. Byla by to z mé strany polemika, kde vůbec nemusím mít pravdu.
