Praha - V neděli to bylo po čtyřiadevadesáté, co Roger Federer zvedl nad hlavu vítěznou trofej. Nadpozemsky hrající Švýcar nedal ve finále turnaje v Šanghaji žádnou šanci největšímu rivalovi Rafaelu Nadalovi a na druhém místě historických tabulek vyrovnal počet titulů Ivana Lendla.
"Jméno Ivana Lendla je v našem sportu obrovský pojem. Během své kariéry toho dokázal opravdu hodně a já jsem rád, že naše jména mohou být takto spojována," povídal jako vždy uctivý tenista.
Na prvního Jimmyho Connorse mu schází ještě propastných patnáct titulů, což se pro šestatřicetiletého hráče zdá jako příliš velké sousto. Ale pozor. Federerovi poslední počiny naznačují, že pro tohohle chlapíka je věk skutečně jenom bezvýznamné číslo.
Vše podstatné lze vyčíst už jen z dvanáct let trvající rivality Federera s Nadalem. Tihle dva šampioni si letos spravedlivě rozdělili všechny čtyři grandslamové tituly, ovládli žebříček ATP a obnovili svou nadvládu, kterou svět dobře znal před nástupem Novaka Djokoviče a Andyho Murrayho.
Už teď se mohutně spekuluje, kdo z nich letos získá cenu pro nejlepšího hráče sezony. Nadal je sice světovou jedničkou, králem sezony je přesto jeho o pět let starší sok. A to hned z několika pohledů. Tím hlavním jsou vzájemné zápasy. Už kvůli nim velké množství fanoušků zpochybňuje podobu současného rankingu.
Pravidla bodování jsou nastavená jasně a jsou pro všechny hráče totožná. Přesto přibývá rozhořčených dotazů: Jak může být Nadal v čele žebříčku, když letos prohrál všechny čtyři vzájemné zápasy se světovou dvojkou?
Head to head bilance obou legend byla vždycky ožehavým tématem. Uctívači Rafaela Nadala ji často vytahovali jako argument, proč je Španěl lepším tenistou než Švýcar.
Rafa totiž vždy znal recept na Rogera. V roce 2016 se oba zraněními sužovaní hráči na okruhu neutkali ani jednou, bilance se tak na delší dobu zastavila na číslech 23:11 pro španělského tenistu. Poměrně jednoznačné.
Jenže Federer tohle nechtěl nechat jen tak.
V posledních letech ukázal schopnost, kterou od něj v době pádu z elitní desítky už skoro nikdo nečekal. Schopnost přizpůsobit se, schopnost pracovat na sobě i v těch nejjemnějších detailech. Švýcar se prostě rozhodl najít recept na Nadala. A to se mu v letošní sezoně - po všech stránkách výjimečné - vskutku povedlo. Navzdory tomu, že Nadal jinak září a exceluje.
Vše začalo hned v lednu, kdy oba podceňovaní borci šokovali svět a potkali se ve finále Australian Open. Federer zvládl náročnou pětisetovou bitvu a úvodní grandslam sezony ovládl. Pak přišly ještě tři souboje a Nadal už v nich na Federera očividně ztrácel.
Švýcar jasně vyhrál v Indian Wells (6:2, 6:3), v Miami (6:3, 6:4) a naposledy minulou neděli tedy v Šanghaji (6:4, 6:3).
Vždy na tvrdém povrchu, to je třeba připomenout. Federer dobře ví, kde je jeho síla. A kde naopak není. I proto vynechal celou antukovou část sezony. "Proti Rafovi bych v Paříži neměl žádnou šanci," přiznal poté, co oznámil neúčast na French Open.
Samotný turnaj v areálu Rolanda Garrose mu dal za pravdu. Španěl si antukový grandslam důrazně podmanil a získal tamní trofej už podesáté v kariéře.
Federer se rozhodl soustředit na jiné cíle. I proto je v žebříčku nyní až druhý, což se mimochodem do konce ročníku s největší pravděpodobností nezmění. I tak je ale mnohými vynášen na piedestal nadšeněji než Nadal.
Po Šanghaji je to ještě citelnější. Federer tam totiž Nadala přejel.
"Když někdo hraje lépe než vy, sport pak není příliš složitý," usmíval se po utkání španělský tenista. Sám musel uznat, že ve finále nebylo co řešit. Federer předvedl další z unikátních výkonů. Na servisu nečelil ani jednomu brejkbolu, co víc, ani jednou nemusel bojovat přes shodu a ztratil za celý zápas jen devět míčků.
Hrál velmi agresivně a ve statistice vítězných míčů vyhrál 17:5. Při takové taktice jsou vždycky rizikem nevynucené chyby. Těch se ale švýcarský mág obdivuhodně vyvaroval. Za celý zápas jich udělal jen sedm, zatímco jeho soupeř patnáct, což byl v dané chvíli také obrovský rozdíl.
Nadal byl neustále tlačen do defenzivy, z níž neměl čas ani prostor vyrážet do svých typických protiútoků.
"Roger je na tomto povrchu ve většině věcí lepší než já a to je pak opravdu těžké. Budu se snažit se zlepšit, pokusím se o to," zněla Nadalova slova. "Abych byl ale upřímný, podmínky tu byly příznivější spíš pro Rogera než pro mě," dodal král antuky.
Federer získal sedmadvacátý titul na turnajích série Masters 1000, tedy na těch největších po grandslamech. V historické tabulce je třetí, na Djokoviče s Nadalem už ale ztrácí jen tři triumfy.
Na slavnostním vyhlášení ale neukázal Švýcar jen své klasické gentlemanství a úctu, ale také dravé a zdravé sebevědomí. "Není to pro mě až tak překvapující, že jsem tady vyhrál. Cítil jsem se dobře celý týden, vyplatilo se mi, že jsem do Šanghaje přiletěl brzo," prohlásil.
I to jasně ukazuje, co s Federerem provedla neuvěřitelná sezona. Že něco takového přijde, nepředpokládal před rokem prakticky nikdo. Ani sám - nyní již osmnáctinásobný - grandslamový vítěz. Několikrát přiznal, že tenhle návrat je prostě vysoko nad očekávání.
"Odehrál jsi fantastický zápas," usmál se na něj Nadal v Šanghaji. V tom gestu byl obdiv, ale také tichý slib. Je jasné, že Španěl už nyní spřádá pomstu. Že udělá všechno, aby teď již pětizápasovou sérii porážek s Federerem zastavil.
I proto je tahle rivalita tak speciální. Přináší efektní a dechberoucí zvraty právě proto, že ani jeden z králů nikdy nehodí ručník do tenisového ringu. Federer a Nadal jsou jeden pro druhého tou nejlepší motivací. Jeden bez druhého by se nikdy nestal tím, čím je dnes.
