"Hrál dokonale, bezchybně, čistě. Skvělý výkon. Obrana, útok, vynikající servis. Nedal mi nic zadarmo, byl všude. Byl jsem ohromený. Abych s ním udržel krok, musel bych hrát mnohem lépe," přiznává dvacetinásobný grandslamový vítěz.
O několik měsíců později je Federer tázán, který ze soupeřů podle něj zazáří v roce 2020. Ani na vteřinu neváhá.
"Andrej Rubljov," zní jeho odpověď. "Má v sobě něco speciálního a jsem si jistý, že nám to naplno předvede."
Švýcarská ikona prokazuje dobré oko, samotná sezona mu prakticky okamžitě dává za pravdu. Až to vypadá, že má Federer doma v Bottmingenu křišťálovou kouli.
Během prvních dvou lednových týdnů Rubljov zdvihá nad hlavu vítězné trofeje v katarském Dauhá i v australském Adelaide. Na Australian Open končí v osmifinále a pak přichází dlouhá koronavirová pauza. I po ní ale moskevský rodák ukazuje světu, co je zač.
Na US Open prohrává ve čtvrtfinále s Daniilem Medveděvem. V dalších týdnech ale dává jednoznačně na srozuměnou, že bude stejně jako jeho krajan jedním z nejvážnějších vyzývatelů velké trojky v následujících měsících a letech.
V Hamburku získává třetí titul v sezoně, na French Open dosahuje na čtvrtfinále a po něm kupí další a další výhry. Od 13. října do 1. listopadu vyhrává deset duelů v řadě, slaví v Petrohradu a ve Vídni a oficiálně se stává nejúspěšnějším tenistou roku.
V kapse má pět titulů, 39 vyhraných zápasů stejně jako Novak Djokovič a také premiérovou vstupenku mezi smetánku na londýnský Turnaj mistrů. Nově je třiadvacetiletý Rubljov osmým hráčem žebříčku.
Jeho cíle jsou ale mnohem výš.
"Být světovou jedničkou a vyhrávat grandslamy. To snad chceme všichni, ne?" usmívá se šibalsky muž, který byl pro Rusy dlouhou dobu velkým sportovním talentem, ale také terčem žertů kvůli shodě jmen.
Andrej Rubljov byl nejvýznamnějším malířem pravoslavných ikon ruského středověku a kultovní sovětský režisér Andrej Tarkovskij o něm v roce 1966 natočil klasický tříhodinový filmový opus, jeden ze základních kamenů světové kinematografie.
Malířův následovník stejného jména mezitím získává pověst umělce s raketou v ruce.
2020 for Andrey Rublev:
— Tennis TV (@TennisTV) November 1, 2020
5 titles ✔️
15 consecutive ATP-500 wins ✔️
39-7 overall, 19 wins in last 20 ✔️
Top 10 debut ✔️
Qualified for first #NittoATPFinals ✔️
An incredible season just keeps getting better for @AndreyRublev97 pic.twitter.com/YBuUqixo1t
Pět titulů za sezonu získal ruský hráč naposledy v roce 2009, byl to někdejší třetí hráč světa Nikolaj Davyděnko, během ročníku měl k dispozici 23 turnajů. Rubljov totéž zvládl ve dvanácti startech. Loni ve skvělém laufu hrající Medveděv zvedal trofej "pouze" čtyřikrát.
I v kontextu těchto srovnání bere Rubljovova bilance dech.
"Samozřejmě, že jsem něco takového před sezonou nečekal," říká ruský tenista. Měl potíže se sebedůvěrou a ani hřejivá slova Federerova, jeho velkého vzoru, jej zprvu nenastartovala.
"Je neuvěřitelné milé, když vám vysekne kompliment tak velký hráč. Ale já na tom tehdy nebyl dobře," přiznává Rubljov.
"Proti nejlepším mi to nešlo, někteří vrstevníci byli najednou lepší než já, třeba Stefanos Tsitsipas. Hladce jsem prohrával i proti mladším, Alex de Minaur nebo Felix Auger-Aliassime byli lepší. Musel jsem pochopit jejich úroveň a nabrat sebevědomí. Teď už ho mám," potvrzuje výraznou mentální injekci, která je v extrémně vyrovnané tenisové špičce rozdílovým artiklem.
Velkých vítězství dosáhl i přes bolest v srdci. Před měsícem mu zemřela milovaná babička.
"Byla jednou z nejdůležitějších osob v mém životě. Prakticky mě vychovávala. Děda mě vozil na tréninky, babička mezitím doma připravovala jídlo, dělala se mnou úkoly," smutní Rubljov.
Její památku uctil stylově. Triumfem ve Vídni, kde jeho babička v minulosti žila.
