Sparta ještě neztratila ani bod, Slavia nedostala gól. To jsou dvě velice významné hodnoty, které dokazují sílu týmů. Obě jsou důležité. Samozřejmě se počítají hlavně body, ale Slavia zkonsolidovala obranu, výborně se chytil mladý brankář Tonda Kinský. Určitě má pevnější defenzívu, než měla loni na podzim. Z toho se dá vycházet.
Když se zranil Jindra Staněk a za jeho nástupce byl vybrán Tonda Kinský, obavu jsem o něj neměl. Když jsem ještě působil v béčku Sparty, byl Tonda na hostování ve Vyškově, které mu, stejně jako dalším, hrozně pomohlo. Líbil se mně i Vojtovi Marečkovi, Sparta ho lehce naťukávala, aby ho přetáhla na Letnou. Už tehdy byl výborný gólman. Slávistická defenzíva se s ním ohromně zpevnila.
Sparta ještě neztratila ani bod, pomáhá si tím, že má široký a velmi kvalitní kádr. Přitom kromě utkání s Duklou se vyrovnává s ne příliš snadným vývojem utkání, prohrávala doma Pardubicemi, Teplice vyrovnaly, teď v derby opět Bohemka, které velmi dobře zachytal Michal Reichl, vstřelila první gól a Sparta musela otáčet.
Tím se prokazuje její vnitřní síla a je to dost cenné. Zažil jsem zápasy, kdy se to Spartě nedařilo, a znovu zdůrazňuju kvalitní kádr, kdy pošle na hřiště hráče, kteří jsou schopni se zápasem něco udělat.
Viktorka Plzeň rozbila Karvinou pěti góly, byl to výborný zápas, který ovlivnilo dost brzké vyloučení hráče hostí. Nové posily jako Vašulín, Slončík, v poháru se ukázal mladičký Panoš, se dobře zapracovávají, střílejí góly.
Právě s Karvinou se loni nevyplatilo, že v lize po evropském duelu hodně trenér protočil kádr, vyměnil sedm hráčů. Nyní Miroslav Koubek prohlásil, že se hrálo po čtyřech dnech a to na odpočinek stačí. Je to na začátku sezony, hráči jsou natrénovaní a mají sílu, o únavě by se nemělo mluvit, byť je program náročný,
Brankář Marián Tvrdoň si zapsal gólovou asistenci, po jeho výkopu skóroval Daniel Vašulín. Já nevím, jestli nějakou ve svých 136 ligových startech mám, tuhle statistiku jsem si nikdy nevedl, byl jsem na hřišti od toho, abych chytal a ne nahrával na góly. Ale věřím, že nějakou mám. Tvrdoňův výkop nebyl náhodný, ale cílený, šlo o připravovanou variantu, trenér Koubek vypozoroval, že Karviná hraje ve vyšším postavení a za obránci jsou díry.
Souboj Vašulína s karvinským obráncem byl na hraně, střetli se však tělem, plzeňský útočník byl ´vyčůranější´, když si počkal, až soupeř vyskočí na míč a načapal ho nezpevněného. Za mne však v pořádku. To by se pak pískalo úplně všechno, jakékoli souboje.
Liberecký trenér Radoslav Kováč byl s prvním poločasem proti Teplicím krajně nespokojený, prohlásil, že by nejraději vyměnil snad celou sestavu. Jeho tým nehrál dobře. I když teplická hra nevoní nikomu, zdržování, zakopávání, k tomu hodně nekvalitní hřiště. Čistého času se první poločas hrál snad jen patnáct minut. To tým, který chce útočit a tvořit, což Liberec je, nemá rád.
Nakonec přišla porážka, kdy brankář Hugo Bačovský udělal chybu, když se hráči srazili a balon propadl na nabíhajícího teplického útočníka. Měl zůstat v bráně, šlo o jednoduchý gól. Stane se. Slovan však prošel velkou přestavbou kádru a potřebuje čas, aby si všechno sedlo. Souhlasím s názorem, že klub jde po dobré cestě a mohl by konkurovat nejlepším. Kovi je chytrý trenér, zažil jsem ho jako hráče i jako asistenta ve Spartě, v Pardubicích odvedl velký kus práce, kluci za ním šli.
Teplice si připsaly důležitou výhru, zatím se potýkaly s jistou nepřízní, třikrát i dost smolně prohrály. Trenér Zdeňko Frťala poslal proti Liberci jiného brankáře, Luděk Němeček nahradil Richarda Ludhu. Cítil potřebu něco udělat, zapůsobit na mužstvo, a bývá snazší vyměnit brankáře než deset hráčů v poli. Hráči to tak mohou i pojmout, každý gólman je jiný, někdo víc mluví, chodí ven, jinak hraje nohama. I to k brankařině patří.
Po kruté až nespravedlivé prohře v Kodani si Baník trochu spravil chuť výhrou nad statečně bojujícím Hradcem. Podle mého se herně zvedá. Patnáct minut nehrál oslnivě, není zvyklý na anglický týden. Hosté šli sice brzy do deseti, ale nepoddali se, zlom nastal, když Ondřej Mihálik neproměnil pokutový kop, který Jakub Markovič krásně chytil.
David Bičík
- Někdejší fotbalový brankář. Narodil se 6. dubna 1981.
- Mistrovský titul získal v Česku se Spartou a Libercem, na Slovensku se Slovanem Bratislava. Dva roky působil v Turecku. V české fotbalové lize odchytal 136 zápasů, ve 49 udržel čisté konto. Nastupoval i za Kladno a Plzeň.
- V mládežnických reprezentacích odchytal osm zápasů.
Baník si pak vytvořil hodně šancí, měl obrovskou převahu, nakonec rozhodl "náhoďák", kdy střela šla snad tři metry vedle, ale teč obránce poslal míč do hradecké sítě. S tím brankář nemohl nic dělat. V Kodani dostal Baník gól až v nastavení, to je ke vzteku, teď se mu to v lize vrátilo.
České Budějovice jsou poslední s hrozivým skore 1:13. Úvodní Králikův gól byl pro ně dosti nešťastný, sice to trefil krásně, byl to svižná a ladná střela, lahůdka pro fanoušky, ale někdo měl jít proti němu, nikdo ho neblokoval, měl někdo vystoupit. Hradečáci skákali do střel, v budějovickém týmu to nebylo.
Franze Straku čeká ještě hodně práce, je u mužstva krátce, jeho zanícení se ještě neprojevilo. I Straka potřebuje čas, aby si to sedlo. V klubu bude ale asi mnohem větší problém, jestli je pravda, že hráči nedostali výplatu, tak to na ně musí dolehnout. Ale i kdyby to bylo v pořádku, tak neustálé pochyby a dohady, co bude, jsou také nepříjemné. Nevíte, co bude další měsíc. To se nehraje dobře.
Slovácko vyhrálo v Pardubicích, když vstřelilo gól po 329 minutách. To není lichotivá vizitka. Na druhé straně moc neinkasuje, udrželo třikrát čisté konto, odolalo i silné Slavii. To se počítá. Mužstvo drží brankář Milan Heča, znám ho dobře, mám ho strašně rád, skvělý kluk. Neznám snad většího poctivce než on, na každý zápas je připraven na tisíc procent.
V uplynulém ročníku se mu některé góly vyčítaly, u brankáře je každá chyba vidět. A teď chytá nemožné, když se míč odrazí nečekaně někam jinam a Milan přesto zasáhne. Je to umění, schopnost reagovat na neobvyklou situaci. Jako v Pardubicích, kdy obránce tečně míč a Milan ho ještě nohou vyrazí. Jiní brankáři tzv. zmrznou, Milan je pořád ve střehu. Není to náhoda.
Ze tří pokutových kopů zůstaly dva neproměnné. O hradeckém už šla řeč, Mihálik mířil doprostřed, což je většinou správné řešení, Markovič nechal tam ale šikovně nohy a míč vykopl. Kdyby mířila výš, tak by na ni neměl nárok ani lezec Adam Ondra se svým neuvěřitelným kloubovým rozsahem.
Jablonecký Jan Hanuš to měl lehčí, střela Jakuba Barace šla pro něj v ideální výšce. Aby se brankář dostal do šibenice, to skoro nejde, to je gól, odráží se jen z kroku. A po zemi to samé. Hanuš to ostatně přiznal. A také řekl, že kdyby si soupeř vybral druhou stranu, tak by byl veleben, jak to dobře přečetl.
Na pohyb brankáře naopak čekal slávistický kanonýr Václav Jurečka a jako jediný uspěl. Je to zkušený fotbalista, projevil silné nervy.
