Derby bylo děsná nuda, v 70. minutě jsem to raději přepnul na zprávy. Vůbec mě nebavilo.
Na to, jaký se okolo něj dělá humbuk, zpovídají se experti, zvou se hosté, nikdo neočekával, že to bude nekoukatelné.
Derby přitahuje pozornost tím, že jsou v něm aspoň emoce, když už nenabídne fotbal. Tady nebylo nic.
Oba týmy šly na hřiště s cílem hlavně nedostat gól, byl to taktický boj o výsledek, který nakonec vyhovuje oběma. Sparta má nadále náskok čtyř bodů, Slavia je ještě pořád ve hře o titul.
Domácí bych však zkritizoval. Kdyby soupeře zlomili, využili domácího prostředí a nálady, že v Edenu v poháru vyhráli, když otočili z 0:2, už by mohlo být rozhodnuto.
Takovou příležitost už mít nemusí.
Hodně se to bude srovnávat s podzimním derby, které všichni odsoudili, jaká v něm byla nenávist a surovost. Jasně, rvačky do fotbalu nepatří, ale nyní v něm nebylo vůbec nic.
Jestli podzimní vstoupilo do historie jako odstrašující příklad, na tohle se právem rychle zapomene.
Přepnul jsem to v 70. minutě s obavou, jestli o něco nepřijdu, jestli závěr nebude lepší. Co jsem četl, o nic jsem nepřišel.
Jen o červenou kartu Preciadovi. Zákrok jsem pak viděl, nebylo o čem pochybovat, naprosto zasloužená.
Zahraniční hráči si asi neumí představit, co v našich poměrech derby znamená, jak to mezi sparťany a slávisty jiskří, nedostanou se hlavou do něj a pak zbytečnou hloupostí svůj tým oslabí.
Trenér Sparty Brian Priske proti vyloučení svého hráče hodně rozhořčeně protestoval a byl napomínán. Možná neviděl průkazný záběr zezadu, možná si myslel, že to Bóřa přihrál. Ale nepřihrál, byl to odporný zákrok.
O sparťanské lavičce se však ví, že na rozhodčího tlačí při každé příležitosti, vylétne na něj, bojuje o každý aut, o každý faul. Kartu by si trenér zasloužil každý zápas. Ale tak se chovají i slávisti, napomínaný byl i asistent Zbyňa Houštecký.
Přitom mně se rozhodčí líbil. Zvládl to s přehledem, kontroloval hráče, mluvil s nimi, zahlédl jsem i úsměvy.
Nejlepším střelcem ligy je se třinácti góly plzeňský Pavel Šulc, v Pardubicích přidal další dva zásahy. Sleduju ho dlouho a nepřekvapuje mě to.
Byl vyhlášeným paličem, ale má skvělý dar, umí se do šancí dostávat, najde si místo. Dříve je zahazoval, teď je proměňuje, to je jediná změna. Zklidnil se, zapracoval na sobě, padá mu to tam. Má výhodu v tom, že ho obklopují slušní hráči, kteří mu servis dají. Říká si o reprezentační dres.
Pardubice hrály od první minuty v oslabení, přesto sahaly po remíze, i když prohrávaly už 0:3. To mužstvo má srdce. Trenér Radek Kováč přiznal, že měl obavy, aby neslízli debakl, ale má kluky dobře nastavené.
Přál bych jim, aby měli o pět bodů navíc, aby byli klidnější. Mám Pardubice moc rád, jejich styl mě baví, pro naši ligu je super. Fandím Pavlovi Černému, útočníkovi s lehkou nadváhou, jak s oblibou říkám, který je pořád i ve věku devětatřiceti let platný.
Ve dvou klubech došlo k výměně trenéra. Bude jim chvilku ovšem trvat, než se projeví jejich představy a záměry. Jirka Saňák to má v Olomouci snazší, protože přešel z pozice asistenta, má hráče načtené, zná je. S domácí remízou s Bohemians ale moc spokojený nebyl. Ani herně, ani výsledkově.
David Horejš s Hradcem Králové remizoval v Jablonci. Bod dobrý, ale fotbal nic moc. U něj uznávám, že vždycky chce hrát dopředu. Ať byl kdekoli. Má českou ligu dobře zmapovanou, zná soupeře, hráče, jezdí po utkáních. Podle mého s ním na lavičce čeká Hradec hezká budoucnost.
Petr Švancara
- Bývalý ligový útočník. Narodil se 5. listopadu 1977.
- Jeden z největších talentů českého fotbalu počátku 21. století. V nejvyšší soutěži nastupoval za devět různých klubů. Vychovala ho Zbrojovka Brno, odkud přestoupil do pražské Slavie. Góly dával i za Viktorii Žižkov nebo Slovácko, v zahraničí za Slovan Bratislava.
- V české první lize odehrál 309 zápasů, v nichž nastřílel 59 branek.
